Játra komunistova

Nejpodivnější nacismus je nacismus ruský. Hlásají ho podlidé, které Hitler určil k zotročení. Nedokážu si představit, jak si ruští nacisti (případně fašisti, či jak jim říkat) spojí obé dohromady: germánského nadčlověka s méněcennou rasou Slovanů. Sám Hitler říkal Rusy nebrat, nepatří k panské rase. Možná to dnešní ruští nacisti ani nevědí. U Rusů, z nichž mnozí rádi vězí v nejpodivnějších iluzích a nedostatku informací o světě, je možné cokoli. Říkal mi kdysi ruský režisér, že za časů stalinské nezákonnosti měli Rusové mnohem víc obětí než USA. Myslel asi, že stalinismus byl něco jako gotika, která také obešla celý tehdy známý křesťanský svět.

Lidé jsou slepí a popletení, dějiny krvavé. Rusům se smát nemůžeme, sami máme doma nejen hrstky českých nacistů a hodně postkomunistů, sirotků, vnuků Stalina, vyznavačů Trockého a dalších světců. Teď u Pirátů obživuje i demokratický komunismus.

„Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, ve smyslu původním (demokratickém),“ napsala na online fóru kandidátka na šéfku Pirátů Janka Michailidu. Sice neuspěla, ale i tak dostala 285 hlasů.

Demokratický komunismus u Pirátů vyvolává scholastické debaty, co to je, jestli to je, proč to je, ačkoli to není. Před sto lety hledali lidé v bájném učení Marxe spásu před zlem světa, to lze chápat. Ale ráj marxismu se rozplynul. Zkusil všechny krutosti, byl mimořádně nelidský, rozvrátil mnoho států, zničil životy milionů a dobrého nepřinesl nic. A přesto tu jsou zas – v novém kabátě – vyznavači demokratického komunismu. Jsou to blázni? Slepí snílkové? Dubčekovští popletové? Zapálení proroci bludů, kterým žádná špatnost není cizí, když jde o víru v ráj?

Jejich komunismus je přitom krkolomný. Samí revizionisti, úchylkáři, zrádci. Stalin takové dal hned zastřelit. Jen tak udržel víru sedmdesát let čistou.