Rozbor voleb 2020. Úspěch Starostů, waterloo KSČM a šance porazit Babiše

Lidé

Velkou radost z výsledků může mít například ODS, která si úspěšně vyzkoušela volební koalice, míní volební analytik Jan Herzmann. Přečtěte si nebo poslechněte rozhovor s podrobným rozborem výsledků krajských voleb. Jak se mohou nyní vyvíjet šance jednotlivých stran v příštích volbách do sněmovny?

Kdo je podle vás vítězem krajských voleb a kdo může mít z výsledků největší radost? Zdá se, že letos nemusí být odpověď na obě otázky stejná…

Vítězem je nesporně hnutí ANO, i když by se to mohlo slovy bývalého prezidenta Klause označit jako taková „nevýhra“, protože vůbec není jisté, v kolika případech strana převede své výsledky také do získání hejtmanských postů a vlády nad kraji. Největší radost má možná ODS, která si otestovala různé koalice, zjistila, že tak dosahuje dobrých výsledků, a hodně se tím připravila na parlamentní volby v příštím roce.

 

O kom můžeme říci, že je největším poraženým?

Bezesporu levice, jak ČSSD, tak KSČM dosáhly poměrně špatných výsledků. Není to ale velké překvapení. U komunistů to dopadlo, jak se čekalo, v případě ČSSD dokonce možná trochu lépe, než se dalo předpokládat, protože v některých krajích není její výsledek až tak špatný.

 

Který výsledek vás osobně v krajských volbách nejvíce překvapil?

Byly to výsledky hnutí STAN a koalic, ve kterých se vyskytovalo. Trendy před volbami jim moc nepřály a reálný výsledek byl o mnoho lepší. Speciálním překvapením je pak pro mne výsledek Starostů pro Liberecký kraj. Významně překonali své volební zisky z minulých voleb a jejich náskok před druhým ANO pro mne byl až šokující.

 

Tvrdé jádro ANO. Vzdělanější senioři

Nejvíce hlasů a krajských zastupitelů získalo hnutí ANO. Dá se jeho výsledek, kdy jen v jednom kraji, Moravskoslezském, přesáhlo třicet procent a v sedmi nedosáhlo ani na dvacetiprocentní hranici, označit za úspěch?

Myslím, že dá. Hnutí ANO je pod velkým společenským tlakem souvisejícím s koronavirovou pandemií. Vůbec nebylo jisté, zda v celostátním součtu překoná hranici dvaceti procent. To se mu podařilo a může být spokojené. Výsledek není tak vysoký, jako jsou volební preference pro parlamentní volby, ale zároveň ukazuje, že je to stále jasně nejsilnější politický subjekt.

 

V celonárodních průzkumech má ANO stále podporu minimálně 27 procent, nyní získalo necelých dvaadvacet. Dostávají velké strany v krajských volbách obvykle méně hlasů, než jaké jsou jejich celostátní preference?

Bývá to tak, v krajských volbách totiž odčerpají řadu hlasů různá regionální uskupení.

 

V celkovém součtu získalo ANO prakticky stejně křesel krajských zastupitelů jako před čtyřmi roky. A to v době, kdy se vládě moc nedaří souboj s druhou vlnou epidemie a její lídr často působí poněkud přepracovaným dojmem. Svědčí to o síle voličského jádra hnutí ANO?

Určitě ano. K odpovědi na tuto otázku patří i zmínka o volební účasti. Čekal jsem, a nebyl jsem určitě sám, že účast bude pod vlivem koronavirové hrozby nižší, část voličů se bude bát přijít a že to budou spíše voliči ANO a levice. To se zřejmě nenaplnilo. Je vidět, že to tvrdé voličské jádro tohle hnutí má a že bojovat s ním nebude vůbec snadné.

 

Z jakých skupin voličů se ono jádro sestává?

Největší část jsou lidé v seniorském věku, kde má toto hnutí možná až většinovou podporu. Poměrně hodně přesvědčených voličů má i mezi lidmi staršího středního věku, tedy mezi 45 a 59 lety. Zajímavé je, že zatímco levice má v těchto věkových skupinách spíše podporovatele bez maturity, u hnutí ANO jsou to spíše lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Rozhodně se nedá říci, že by to byli lidé někde na okraji společnosti nebo závislí na státu a podobně.

 

Kompletní rozhovor k poslechu zde a na dalších podcastových platformách, kde ho najdete pod názvem Host Reportéra.

 

 

Podle koaličních vyjednávání se nyní – v neděli po volbách – rýsuje, že by ANO mohlo získat post hejtmana jen ve čtyřech krajích. Proč je podle vás koaliční potenciál Babišova hnutí omezený? Platí, že by voliči ostatních stran nedokázali „překousnout“ spolupráci právě s ANO?

Nemyslím, že by to byla otázka voličských postojů, půjde spíš o postoje krajských politických reprezentací jednotlivých stran a hnutí. Odpor k „babišovcům“ bývá poměrně značný. Navíc je zde šance získat hejtmanské křeslo i pro ty, kdo neskončili první. To je příklad třeba Pardubického kraje, kde se dohodli druhý, třetí, čtvrtý a pátý v pořadí a vyšachovali toho prvního.

 

ČSSD umíráček nezvoní

Partneři vládní strany v krajských volbách neuspěli. A můžeme se dohadovat o tom, zda to bylo větší waterloo pro ČSSD, nebo komunisty. V čem je příčina jejich ústupu ze slávy?

Větší waterloo to podle mne bylo pro komunisty. Značnou část příznivců levice odčerpalo ANO, a to už dříve. Zároveň tyto strany neumějí dostatečně efektivně řešit problémy těch skupin populace, které by mohly být jejich přirozenými voliči. Což by mohli být lidé v nějakém sociálním ohrožení – od rodičů samoživitelů až po ty, kterým hrozí exekuce. A neumějí ani získat skupiny, které na Západě oslovuje například moderní levicové pojetí lidských práv.

 

Doplácejí také na spolupráci s ANO na celostátní úrovni? Neřeknou si voliči „proč bych volil Babišovy spojence, to už ho můžu volit přímo“?

Určitě je část lidí, kteří si to řeknou. Jistá část jde také za silnou osobností a v tomto směru je zatím Andrej Babiš na politické scéně nejsilnějším hráčem. ANO zároveň levicovým stranám bere jejich nápady a prodává je jako své. To ovšem k politickému boji patří a obě levicové strany, pokud chtějí být v příští sněmovně, musejí najít cestu, jak se s tím vypořádat.

 

Pamatuji si, jak před lety, když ČSSD vyhrála ve všech krajích, vyšel na první straně novin titulek Oranžové tsunami. Hodil by se podle vás po těchto volbách titulek Oranžový umíráček?

Myslím, že tyhle volby naopak potvrdily, že si sociální demokracie už prošla tím svým minimem a malinko se zvedá. O umíráčku bych určitě nemluvil. Otázkou je, zda se tradičně velmi rozhádaná strana dovede semknout a společně bojovat o úspěch v příštích parlamentních volbách. Zatím se to nikdy nestalo.

 

Komunisté se dostali do zastupitelstev jen ve čtyřech krajích. Mluví se o tom, že jim voličskou základnu vyluxovalo ANO. Nebyl by to komický paradox, kdyby někdejší stranu proletářů vymazal z mapy prohnaný miliardář?

To by samozřejmě byl roztomilý paradox. Nesmíme ovšem zapomenout, že část voličů komunistům vyluxovala také Okamurova SPD. KSČM bývala příležitostí pro krajně protestní hlasy a už v parlamentních volbách bylo zřejmé, že se protest přelévá k SPD. Je to vidět zejména v okresech, kde je složitá sociální situace.

 

Bartoš může přitáhnout

Od minulých krajských voleb si významně polepšili Piráti. Ve dvanácti krajích ze třinácti postavili samostatnou kandidátku a až na jednu výjimku všude dosáhli dvouciferného výsledku. Ukazuje se, že se stali pevnou součástí českého politického systému?

To už je naprosto nesporné, jsou pevnou součástí toho systému, v evropském měřítku nejpevnější, nikde jinde nemají Piráti takovou pozici. Pokud se podíváme na výsledky samostatně kandidujících parlamentních stran, tak v krajských volbách patří Pirátům druhé místo. Proti tomu stojí přístup ODS, která šla téměř všude do voleb v koalicích, a pokud sečteme hlasy pro tyto koalice, byl ten výsledek lepší než u Pirátů. Ti ovšem rozhodně potvrdili svou pozici a musí se s nimi počítat, dlouhodobě dosahují dobrých výsledků. Nedovolil bych si ovšem říci, že se pasovali do role hlavního vyzyvatele hnutí ANO, o tuto pozici stále bojují s ODS a zřejmě se až do voleb 2021 nedozvíme, kdo z nich je na tom lépe.

 

V Olomouckém kraji kandidovali společně Piráti a STAN. Získali téměř dvacet procent. Mohou to lidé ve vedení těchto stran brát jako úspěšný test pro plánovanou koalici?

Já osobně bych to tak rozhodně bral, už proto, že je ten výsledek lepší, než se dalo čekat, a je i lepší, než měli Piráti samostatně. Ukazuje se, že tohle spojenectví by mohlo úspěšně fungovat. I proto, že ani jedna z těch stran není výrazně ideologicky vymezená, proto by se jim možná dobře kandidovalo společně. Mají příležitost přitáhnout navíc i situační voliče, kteří nemají pevnou loajalitu a volí různě, často i podle toho, kdo jim nejméně vadí. Nepodceňoval bych ani možnost, že se Ivan Bartoš stane pro toto uskupení podobně silnou osobností, jakou je Andrej Babiš pro hnutí ANO. Myslím, že má potenciál přitahovat lidi na svou osobu.

 

STAN ve dvou krajích vyhrál, ve třetím byl součástí vítězné koalice. To je historicky úspěšný výsledek. Nakolik se dá ale hovořit o úspěchu strany a do jaké míry je to záležitost jedinců?

To se bude jistě ještě zkoumat, řeknu tedy zatím jen svůj názor, který se neopírá o analýzu dat. Myslím, že STAN ještě stále není celostátní stranou, ale spíše sbírkou silných regionálních subjektů. To je jeden z důvodů, proč si myslím, že je pro toto uskupení výhodné spojení s někým, kdo opravdu reálně působí v celostátní politice. Kdyby kandidovali sami, nedosáhli by tak dobrých výsledků.

 

Mimořádným úkazem krajských voleb je hejtman Libereckého kraje Martin Půta se ziskem 38,5 procenta hlasů. Dá se říci, že se stal hlavní hvězdou letošních voleb?

Jako osoba určitě. Zajímavé je, že v Libereckém kraji v posledním období dobře fungovala koalice Starostů a ANO, a já bych čekal, že spolu do poslední chvíle budou bojovat o vítězství. To se vůbec nenaplnilo, Starostové drtivě vyhráli. Myslím si, že k jejich úspěchu vedla kombinace silné osobnosti v čele a konzistentní krajské politiky.

 

ODS se přiblížila ANO

V krajských volbách uspěla i ODS. Jaká je pro stranu šance, že svůj úspěch zopakuje i za rok v celostátním měřítku?

To nejdůležitější, co ODS zjistila, je, že v koalicích to jde a že to funguje. Navíc už to není tak, že by byla propastně vzdálena od hnutí ANO, dostává se zhruba na dvoutřetinový výsledek. Myslím, že by měli co nejdříve začít pracovat na koalici pro parlamentní volby. Nebude to nic snadného, jsou tam osobní ambice i animozity, existují i animozity mezi voličskými skupinami, například u lidovců a TOP 09. To vše se bude muset překonat. ODS může cítit, že by mohla být v příštím roce reálným vyzyvatelem pro vládní stranu.

 

Kandidátky se značkou ODS, ať už samostatné, nebo v koalicích, měly v krajích významný rozptyl výsledků. Potvrzuje se, že je strana závislá na tom, jak se kterému kraji daří?

To platilo i v době, kdy byla ODS dominantní stranou. Daří se jí v krajích, které jsou na tom ekonomicky a sociálně dobře. Když se spojí s TOP 09, tak se to ještě zvýrazní. Proto by pro ně dávalo smysl spojení s někým, kdo je úspěšný i mimo ty ekonomicky nejsilnější regiony. A z toho mi logicky vychází trojkoalice s lidovci.

 

Nakolik se jejich voličské skupiny doplňují? Mohou doufat, že společně získají alespoň součet toho, co má každá ze stran samostatně?

Doufat v to mohou a bude právě potřeba překonat zmíněné animozity. Podporovat je v tom může efekt volebního systému, který by jim i při horším výsledku, než je součet podpory všech tří stran, dal větší počet křesel v parlamentu, a to je velký argument. Pomoci může také vize společného nepřítele, v České republice ona volba „proti něčemu“ tradičně dobře funguje. Pokud by chtěli porazit ANO, bude to nesmírně těžký úkol. Může se ale podařit vytvořit takovou situaci, kdy ho bude možné při sestavování vlády obejít.

 

Markantní byl u lidovců ústup dříve takřka „neporazitelného“ Jiřího Čunka ve Zlínském kraji. Jsou už voliči Čunkem unavení? Nebo doplatil na boj o výstavbu krajské nemocnice?

Řekl bych, že to byla kombinace obojího. Jiří Čunek už v kampani nepřinášel něco zvlášť nového a krajská nemocnice je v místě velké téma. ANO se krátce před volbami postavilo do pozice kritika tohoto projektu a myslím, že to byl faktor, který nakonec rozhodl o tom, že lidovce s Čunkem v čele velmi těsně porazili.

 

Trikolóra šanci má, u Mináře pochybuji

Krajské volby se příliš nevydařily ani Trikolóře Václava Klause mladšího. Je však stále v začátcích svého působení. Má podle vás potenciál pro další růst?

Když tato strana vznikla, čekal jsem, že bude mít rychlejší nástup, než k jakému došlo. Ten výsledek nebyl nijak oslnivý, je to ovšem významný signál, že se s Trikolórou musí počítat, a vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby za rok poslance skutečně získala.

 

Těsně před volbami ohlásil vstup do politiky i dosavadní lídr hnutí Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Chce vybudovat nový politický subjekt. Jaké voliče by mohl oslovit a komu by je přetáhl?

Pečlivě jsem četl několik rozhovorů, které Mikuláš Minář poskytl. Nabyl jsem dojmu, že jeho cílem je vybudovat „catch-all party“, tedy stranu, která bude cílit na voliče z řady různých směrů. Je to velmi ambiciózní přístup, ale já mu příliš velké šance nedávám, nemám zatím pocit, že by jako politický subjekt přinášel něco zásadně nového. Myslím, že by získal více, kdyby se s některým subjektem dohodl, že za něj bude kandidovat.

 

Mohl by být v takovém případě plusovým faktorem, který by přinesl nové hlasy?

Myslím, že ano. Kdyby měl například významné místo na pražské kandidátce případné koalice ODS, lidovců a TOP 09, mohl by tam ten osobní přínos být. Podobné by to mohlo být i u spojenectví Pirátů a STAN. O potenciálu pro nově vzniklý subjekt si ovšem dovolím dost silně pochybovat.

 

Silné bloky, hrozba pro Babiše

Co výsledky krajských voleb naznačují směrem k parlamentním volbám. Dá se říci, že ANO může počítat se zhruba čtvrtinou voličů bez ohledu na to, jak úspěšně či bídně si zrovna v čele vlády vede?

To určitě ne. Kdyby přišla hluboká ekonomická nebo zdravotní krize, případně kdyby ANO udělalo nějaké zásadní politické chyby, mohla by jeho podpora klesnout pod čtvrtinu zúčastněných voličů. Nelze ale přehlédnout i to, že jsou situace, za kterých jeho podpora může vyletět nad třicet procent. Když na jaře začala koronavirová krize, činil medián všech průzkumů pro hnutí ANO 34 procent. Sice jen krátce, ale byl to pro ně absolutní rekord za celou dobu existence. A nemůžeme vyloučit, že se před volbami stane něco, co ANO zase posílí. Ten rozptyl ve výsledku může být veliký a bude záležet na reálné situaci a na tom, jak tato strana dovede oslovit voliče nabídkou řešení jejich reálných problémů.

 

Má se premiér Andrej Babiš obávat osudu Jiřího Paroubka, který v roce 2010 sice vyhrál, ale nenašel dostatečně silné spojence?

Ta hrozba určitě existuje. Aby se jí ANO vyhnulo, muselo by se dostat hodně nad třicet procent. Anebo dosáhnout takové situace, že bude kandidovat hodně subjektů a některé z nich neuspějí. Pokud proti němu budou kandidovat silná uskupení, jaká se tu mohou rýsovat, je to pro ANO nepříjemná situace a mohlo by se stát, že bude vyšachováno. Důležité ale bude, co se v tom zbývajícím roce do voleb bude v politice opravdu dít, nikoli v rámci kampaně, ale jak bude vypadat skutečné vládnutí.

 

Pro pokračování vlády Andreje Babiše bude podstatné i to, zda ve volbách uspějí jeho spojenci z ČSSD a KSČM. Mohlo by se stát, že by se do parlamentu vůbec nedostali?

Může se to přihodit. Zdá se mi, že by se ČSSD mohla této situaci vyhnout, u komunistů nevím. Bude záležet i na tom, jak dopadne jejich sjezd a jak bude vypadat vedení. Nepodceňoval bych ovšem ani možnost, že ANO po volbách nabídne lukrativní pozice jiným politickým subjektům. Neočekávám, že by společná kandidatura ve volbách vedla k tomu, že by ve sněmovně vznikly společné poslanecké kluby. Pravděpodobně bude mít každá strana svůj a ANO tak může oslovit s nabídkou i jednotlivé kluby. A neměli bychom podceňovat to, že některé strany, které byly zvyklé se podílet na moci, už budou po čase vyhladovělé po moci a už by chtěly mít své ministry a náměstky.

 

Mluvíte například o lidovcích?

Určitě o nich, ale třeba i o ODS. Od roku 2013, kdy opustila vládu, je to už opravdu dlouhá doba. Netroufl bych si vyloučit, že některý z oslovených subjektů může na spolupráci s ANO kývnout.

 

A to i přesto, kdyby byl právě onen „společný nepřítel Babiš“ tmelícím prvkem případné koalice?

Do voleb přece mohou strany jít s tím, že ho chtějí porazit a dostat ze hry. Což se samozřejmě může podařit. Ale když se to nepovede, mohou chtít „zabránit nejhoršímu“ a říkat si, že dopadnou lépe, než se to stalo sociálním demokratům.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama