Vyhodil Rudé právo do povětří

V osmnácti nastoupil jako stavební technik do mladoboleslavské firmy Hráský a Jenč. O rok později komunisté podnik znárodnili. Zdeněk Klíbr s kamarády začali tisknout protirežimní letáky a pak si řekli, že je třeba udělat něco důležitějšího. V roce 1950 odpálili nálož v místní redakci Rudého práva. Šestý díl seriálu, který vzniká ve spolupráci magazínu Reportér, Paměti národa a Moneta Money Bank.

Od dětství pomáhal v rodinném hospodářství. Když přišel ze školy, často ležel na stole lístek: „Jídlo máš v troubě, přijď za námi na pole.“

„Zemědělská kolektivizace byla pro tatínka vysvobození, protože se pak mohl víc věnovat práci v továrně,“ zavzpomínal Zdeněk Klíbr před dvěma lety při natáčení pro sbírku Paměť národa. Což ovšem neznamenalo, že s totalitním režimem souhlasil.

Jeho otec byl strojním zámečníkem v mladoboleslavské automobilce, která před válkou fungovala pod zkratkou ASAP (Akciová společnost pro automobilový průmysl). „Opravoval tam snad všechny stroje, většinou v noci, když byly vypnuté,“ přibližuje Zdeněk.

On sám vystudoval průmyslovku a v roce 1947 nastoupil do stavební firmy Hráský a Jenč. Ve volném čase hltal hudební novinky. „Jako mladý lidi jsme se snažili pochytit všechny správný věci ze Západu. Jenomže přišel státní převrat a tohle všechno zmizelo.“

Zdeněk Klíbr a jeho kamarádi začali nejdříve rozšiřovat letáky. „Psali jsme je na stroji a roznášeli do schránek nebo je vylepovali. Chtěli jsme lidi přimět, aby se zamysleli, co se kolem nich děje, a třeba nechodili k volbám.“

Podpořte Reportér sdílením článku