Pomóóóc! Hlavně rychle

Byznys

Ekonomika země dostává s pandemií a vládními opatřeními tvrdý úder. Řada firem ze dne na den spadla s tržbami na nulu, dalším se začalo podnikání výrazně propadat. Na zmírnění dopadů se od počátku podílí i soukromý sektor, zejména banky. Své kroky k udržení zaměstnanosti a fungování firem postupně ladí stát. Více než kdy jindy platí „kdo rychle dává, dvakrát dává“.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Petr Kovařík líčí dopad pandemie a opatření s ní spojených jako dokonalou bouři, která smetla podstatnou část toho, co s partnerkou budovali spoustu let. „Jsme teď na třech procentech obratu, žádný z našich prodejních kanálů nefunguje. Vím o podnikatelích, kteří jsou úplně na nule, ale moc lidí, co jsou na tom hůř než my, neznám,“ líčil koncem března. S partnerkou Silvií Steinerovou spoluvlastní čokoládovnu Pražská čokoláda. Zaměstnávají zhruba šedesát lidí. Vedle výrobny mají pět obchodů v historickém centru Prahy, na letišti další dva. Luxusní výrobky z čokolády prodávali také do hotelů, exportovali do zahraničí, pořádali akce pro zákazníky. Na přelomu března a dubna z toho všeho fungoval jen firemní e-shop. Vše ostatní bylo zavřené kvůli mimořádným opatřením a nedostatku zákazníků.

„Chceme udělat všechno pro to, aby firma vydržela. Ale budeme muset škrtat. Se třetinou kolegů se musíme rozloučit, skončíme se dvěma z pěti obchodů v centru a zřejmě i s těmi na letišti,“ odhadoval Petr Kovařík s tím, že se firma může zmenšit zhruba na třetinu dřívějšího obratu. Se svou kvalitní čokoládou cílili zejména na zahraniční turisty. Ti se nemusí v letošním roce do Česka už vůbec vrátit.

Na dotaz, co by jim pomohlo z nabízené pomoci od státu, se jen hořce usmál. Úvěry pro něj nic nevyřeší. První část bezúročných úvěrů byla navíc hned pryč, druhá várka – nachystaná ministerstvem průmyslu a vyplácená z evropských fondů – se zatím žadatelů z Prahy ani netýkala. A první návrhy takzvaného kurzarbeitu, tedy částečné proplácení mezd v podnikatelském sektoru státem, byly podle Petra Kovaříka složité na administraci a zároveň příliš slabé. „Kdyby nám stát nějakými procenty přispěl na mzdy a zároveň bychom nemuseli platit zdravotní a sociální pojištění, to by dávalo smysl. Ale současné nápady jsou bezzubé, nic z toho zatím pro nás není,“ říkal koncem března Petr Kovařík. 

 

Odvody, to by pomohlo

Vládní návrhy, které byly na konci března k dispozici, totiž počítaly vždy s nějakým příspěvkem na mzdy, ale zároveň bylo nutné dál platit všechny sociální a zdravotní odvody. Poslední březnový návrh pro podniky v potížích hovořil o příspěvku ve výši šedesáti procent ze superhrubé mzdy (maximálně však 29 tisíc korun na zaměstnance). U zcela zavřených to mělo být osmdesát procent. Konečná verze se však mohla ještě změnit.

Zdanění práce v České republice patří v mezinárodním srovnání mezi vůbec nejvyšší. Odvody placené zaměstnavateli tvoří v Česku dalších 34 procent navrch k hrubé mzdě zaměstnance. Od zaměstnavatelů proto nápad na dočasné zmírnění těchto plateb zazníval na prvním místě. 

„Vzhledem k tomu, že máme přes 110 zaměstnanců, tak by nám nejvíce pomohlo odpuštění plateb za sociální a zdravotní pojištění,“ potvrdil Pavel Koutný z prostějovské společnosti Koutný. Ta se specializuje na pánskou módu a v březnu museli stejně jako další podnikatelé z oboru zavřít všechny své obchody. Rodinná společnost Koutných se dočasně přeorientovala na šití roušek, nad vodou ji držely zakázky na uniformy, na které se dlouhodobě specializuje. Do nejbližší budoucnosti se Pavel Koutný obává dlouhodobého omezení volného pohybu lidí, což by oděvní průmysl jako globální byznys poškodilo.

Libor Musil, zakladatel a většinový majitel převážně stavební a interiérové firmy Liko-S, by ocenil, kdyby byl stát dobře připraven na starost o propouštěné zaměstnance. „Je patrné, že se změní trh, a i když se budeme snažit lidi udržet, tak někoho budeme muset propustit. Hlavní je, aby o tyto lidi bylo dobře postaráno a firmy si mohly za pár měsíců zase vybírat pracovníky, kteří projdou rekvalifikacemi na profese, kterých byl na trhu nedostatek,“ řekl. Pomocí by podle Libora Musila byly také levné úvěry s delší splatností.

Na masivnější rekvalifikační programy je možná ještě trochu času, o odpuštění plateb za sociální a zdravotní pojištění, po kterém firmy nejvíce volají, koncem března vláda nahlas ani neuvažovala.

 

Pětadvacet na ruku

Jednorázovou podporu by měli získat živnostníci a další drobní podnikatelé. Měla by být ve výši pět set korun denně za období od 12. března do 30. dubna. Celkem tedy až 25 tisíc korun. I návrh této podpory byl vázaný na splnění podmínek, například na minimální vykázaný příjem v loňském roce a aspoň desetiprocentní pokles příjmů v prvních měsících roku letošního. I to se však mohlo ještě měnit. 

Za období březen až srpen nebudou podnikatelé – fyzické osoby platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Odvody ve výši minimálních záloh (tedy 2 544 korun měsíčně u sociálního pojištění a 2 352 korun u zdravotního) se na šest měsíců odpouštějí; nebude je tedy nutné při vyúčtování v příštím roce zpětně doplácet. 

Kvůli dočasné ochraně dlužníků by měly být ukončeny některé exekuce, omezená bude i možnost posílat firmy do úpadku. 

Zda navržené úlevy budou stačit na splnění hlavního cíle, tedy aby lidé ve velkém nepřišli na pracovní úřady a podnikatelé udrželi firmy nad vodou – to se ukáže až v následujících týdnech. První vlna propouštění už přišla na konci března u těch firem, které nechtěly čekat, jak to nakonec s podporou státu dopadne, anebo nevěřily, že bude dostatečně výrazná, aby se vyplatilo držet zaměstnace i přes pokles nebo úplný výpadek tržeb.

 

Hluboký pokles 

„Současná situace je natolik vážná, že ekonomické ztráty mohou převýšit dopady finanční krize v roce 2008,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom ve společnosti Deloitte. Ve své analýze ke konci března počítal se škodami kvůli vyřazení lidí z práce v souvislosti s vynucenými školními prázdninami a uzavřením řady byznysů, ochromením spotřeby lidí i firemních investic. Celkové ztráty odhadoval v základním scénáři na čtyři sta miliard korun, pokles ekonomiky za letošní rok o deset procent a nárůst lidí bez práce o dvě stě tisíc jen do konce roku. Zároveň varoval, že se odhady mohou výrazně změnit podle vývoje pandemie a přijatých vládních opatření.

Pro českou ekonomiku bude zásadní, aby se rychle obnovila výroba v automobilovém průmyslu. Na automobilky je totiž navázaný celý řetězec dodavatelů. Jde zároveň o hlavní exportní odvětví. Prodej aut v Evropě se zastavil zejména kvůli uzavření autosalonů, omezení pohybu lidí v řadě států i narušení výrobního řetězce. „Až preventivní opatření zvolní, bude docházet k pozvolnému náběhu výroby i prodejů. Můžeme očekávat, že se v mezičase projeví výpadky příjmů firem i domácností, což se projeví i na odkladech nákupů nových aut,“ odhadl Jan Linhart, partner KPMG odpovědný za automobilový sektor. I on byl opatrný v odhadování škod. Bude záležet, jak dlouho budou opatření proti šíření viru trvat a jak budou vlády postiženým podnikatelům kompenzovat nezaviněné ztráty.

Ministryně financí Alena Schillerová dala podnikům na srozuměnou, že vláda nepočítá s náhradou ušlých příjmů a zisků. Samozřejmě s výjimkou schvalovaných úlev. Vláda kvůli tomu dokonce poněkud pokoutně změnila způsob vyhlašování karantény a uzavírání obchodů, aby podnikatelům ztížila možnost žádat o náhradu škody. Rozseknout to zřejmě budou muset až soudy.

Nakladatelka Karolina Voňková, předsedkyně spolku Knihex sdružujícího malá nakladatelství a nezávislá knihkupectví, řekla, že malí podnikatelé nemají na nějaké spory ani sílu, ani myšlenky. Také kamenná knihkupectví musela zavřít. Nejen v jejím oboru hrozí ještě jiné nebezpečí, a to neplacení faktur a následně druhotná platební neschopnost. „Prodeje knih se zmenšily. Ale pokud nám ještě distributoři knih přestanou platit, tak se dostaneme do velkých problémů,“ vysvětlila Karolina Voňková. Ve spolku Knihex je zhruba šedesátka nakladatelů a knihkupců, většinou malých podnikatelů bez zaměstnanců. Od ministra kultury Lubomíra Zaorálka mají příslib, že bude ministerstvo rozdělovat více peněz na granty a dotace směřující na knihy. 

Situace jednotlivých podnikatelů v oboru je podle Karoliny Voňkové velmi individuální. „Řada malých nakladatelů má knihy jako koníček a nejsou závislí na příjmech z nich. Pokud bude od září svět fungovat normálně, těch několik měsíců se dá přežít. Ale ti větší, se zaměstnanci a vydávající více knih, ti mají méně času,“ uzavřela Karolina Voňková.

I tady platí, že pokud bude stát svůj systém podpory ladit příliš dlouho, může se v některých případech stát, že už systém nebude mít co zachraňovat. Na rozdíl od postupného propadu ekonomiky, kdy mohou firmy včas reagovat, došlo v tomto případě ze dne na den k sešlápnutí pedálu „ze stovky na nulu“.

 

Rychlá reakce bank

Velcí hráči v byznysu zareagovali na mimořádnou situaci velice rychle, zejména bankovní instituce a mobilní operátoři.

Už den po zavření škol, 12. března, se banky v rámci své asociace dohodly na základním principu odkladů splátek podstatné části úvěrů pro jednotlivce i podnikatelské subjekty. Pravidla odkladů nebyla jednotná, ani nemohla být, protože struktura úvěrů a jejich podmínky se mezi bankami liší.

Od samého počátku však mezi bankovními domy panovala shoda, že budou umožňovat odklad splátek na tři měsíce a že se bude jednat o opatření pro klienty, kteří jsou nějakým způsobem ekonomicky zasaženi současnou koronavirovou krizí. Ve velmi krátké době pak jednotlivé banky také skutečně otevřely pro klienty možnost podávat žádosti o odklad splátek.

Česká spořitelna, která byla mezi nejrychlejšími, zaznamenala jen za první týden osmnáct tisíc žádostí o odklad splátek, z toho bylo 16 500 od fyzických osob a tisíc pět set od firemních klientů. Více než polovinu tvořily žádosti o odklad splátek spotřebitelských úvěrů, pětatřicet procent se týkalo odkladu splátek hypoték a asi desetina připadala na firemní úvěry. „Většinu žádostí jsme schválili do osmačtyřiceti hodin. Zamítnuty byly jen jednotky žádostí, a to většinou z formálních důvodů, jako bylo třeba nedoložení potřebného lékařského potvrzení,“ řekl Lukáš Kropík z tiskového odboru České spořitelny. Ke zrychlenému zpracování banka používala i roboty, kteří pomáhali vyhodnotit asi dvacet procent žádostí.

Skupina ČSOB nabídla klientům odklady splátek, které se týkaly jak mateřské banky, tak i Poštovní spořitelny, ČMSS a Hypoteční banky. U úvěrů na bydlení mohli klienti požádat o odklad splátek jistiny na půl roku až rok. „Žádost o odložené splácení může podat kterýkoliv z účastníků úvěrové smlouvy,“ uvedl tiskový mluvčí banky Patrik Madle. To je důležité například u hypoték, kde jsou často účastníky smlouvy oba manželé. V případě, že se jeden z nich dostane do ekonomických potíží v souvislosti s epidemií COVID-19, mohou být splátky odloženy.

Odklady umožňují banky i firmám. A to nejen v případech splácení investičních úvěrů, ale i při provozním financování. „To je například situace, kdy firma méně prodává, tím pádem méně fakturuje a není tak bance schopna předložit potřebný objem obchodních pohledávek, ze kterých se pak určuje velikost provozního úvěru na další období,“ řekla Petra Kopecká z Raiffeisenbank. Banka individuálně posuzuje situaci u jednotlivých klientů a hledá s nimi optimální řešení tak, aby kvůli náhlému výpadku prodejů firmy nepřicházely o peníze na další provoz a výrobu a nedostávaly se tak do finanční pasti. „Banka má s klienty stejný zájem, tedy udržet jejich podnikání a finanční pozici tak, aby do budoucna mohli zase standardně fungovat a plnit své závazky,“ zdůrazňuje Petra Kopecká z Raiffeisenbank.

Obdobné programy rozjela i valná většina ostatních bankovních domů. Jejich důraz a zaměření se lišily podle typu poskytovaných úvěrů i orientace jednotlivých bank. Komerční banka například hlásila, že firemním klientům umožnila odklad splátek až na pět měsíců (mohou požádat i o kratší tříměsíční odklad) a že ke konci března si už žádost podalo více než 3 000 firem.

 

Splátkové prázdniny

Před koncem března přišla ministryně financí Alena Schillerová s návrhem na plošný odklad splátek pro všechny klienty bank a nebankovních poskytovatelů finančních půjček na šest měsíců. Podle prvotních ne zcela specifikovaných představ ministryně měl odklad dostat úplně každý, kdo by si o něj řekl. Nebankovní společnosti z návrhu vypadly a v jednání zůstal jen odklad splátek u bank. 

Na základě jednání mezi ministerstvem financí, Českou národní bankou a zástupci čtyř největších bankovních domů pak bylo dohodnuto, že na odklad budou mít nárok klienti postižení koronavirovou epidemií. To však budou dokládat pouze ve formě čestného prohlášení. 

S jistou mírou zjednodušení lze říci, že se nijak podstatně nemění typy úvěrů, u nichž lze splátky odložit. Nově však budou splátkové prázdniny delší a příčiny odkladu budou méně kontrolované. 

Ti klienti, kterým už se schválilo odložení splátek na tři měsíce, mohou po jejich uplynutí požádat banku o další tři měsíce.

Návrh na změnu splátek schválila 1. dubna vláda a následně zamířil do parlamentu. „Rozhodnutí vlády je dobrou zprávou pro klienty. Budeme i nadále pokračovat v pomoci klientům a poskytovat až šestiměsíční odklad všem, jejichž schopnost splácet je omezena dopady pandemie,“ komentoval rozhodnutí vlády mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Ještě před koncem března se rozjel program překlenovacích půjček, které začaly poskytovat komerční banky, ale státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) při nich dává záruku až do osmdesáti procent výše úvěru a zároveň dlužníkům hradí úroky nebo na ně přispívá. Úvěry jsou primárně určeny na to, aby firmám pomohly překlenout těžké období. Bude je možné využít například na úhradu mzdových nákladů, nájmu, energií, faktur, materiálu či zásob. 

Rámcové podmínky ze strany ČMZRB říkají, že je program určen pro úvěry do 15 milionů, spodní hranice není nijak omezena. Rozvojová banka také může přispět na úroky z úvěru, a to až do výše jednoho milionu korun. V praxi by tak měla být drtivá většina takto poskytnutých půjček fakticky bezúročná. 

O přidělení úvěru a jeho podmínkách pak rozhodují konkrétní banky podle svých pravidel a postupů.

V tomto případě banky firmy vyzývaly, aby se o zaručené úvěry zajímaly včas. „Objem prostředků v programu je sice solidní, ale nikoli nekonečný,“ upozorňoval například Patrik Madle z ČSOB.

 

Data na pomoc

Rychle na situaci reagovali také mobilní operátoři. O2 a T-Mobile nabídly podstatné části klientů po vyhlášení nouzového stavu neomezená data až do konce dubna. „Neomezená data zdarma si během prvních dvou týdnů aktivovaly statisíce lidí. Jejich počet každým dnem roste, protože od konce března nabízíme neomezená data zdarma také zákazníkům z velkých firem a státní správy,“ řekla Lucie Jungmannová z O2. 

„Do konce března si neomezená data aktivovalo téměř 980 tisíc zákazníků. Celkový datový provoz vzrostl od počátku března v mobilních sítích o šestatřicet procent, u pevného internetu pak zhruba o patnáct procent. Ještě vyšší nárůst ale evidujeme u hlasového provozu, o plných třiačtyřicet procent,“ uvedla Martina Kemrová za T-Mobile. Oba operátoři zatím počítají s neomezenými daty do konce dubna. Pokud by mělo dojít k prodloužení, dali by klientům včas vědět.

Vodafone zase nabídl tisíc minut volání zdarma seniorům. „Výhodu jsme klientům nastavili tak, aby si tisíc minut do všech sítí čerpali přednostně a nemuseli utrácet minuty ze základního měsíčního přídělu 250 minut. Takže nejdříve se čerpají darované minuty,“ řekl Ondřej Luštinec z Vodafone s tím, že u starších klientů registrují nárůst délky hovorů přibližně o třetinu.

Všichni tři operátoři se také zapojili do projektu, který má krizovým orgánům pomoci při nastavování takzvané chytré karantény, tedy toho, aby opatření mířila co nejblíže k těm, kteří jsou nemocí COVID-19 přímo zasaženi či ohroženi.

 

Klíčový je systém

Soukromý sektor tak byl v první fázi pomoci pro jednotlivce i podnikatele rychlejší než stát, což ovšem nemusí vládu nijak mrzet, spíše naopak. V době, kdy ještě ministři diskutovali nad jednotlivými modely pomoci, mohla mít veřejnost pocit, že pro ni už „někdo něco dělá“.

V konečném důsledku to ovšem bude především stát, který by měl pomoci ke zmírnění prvního nárazu ekonomických těžkostí během koronavirové pandemie a k nastavení nejlepších možných podmínek pro opětovný rozjezd ekonomiky i dalších oblastí života.

Nejbližší týdny rozhodnou.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama