PODCAST: Svět je bohužel už zase naruby, říká Michal Prokop

Svět naruby je původně píseň Ježka a Wericha s Voskovcem ze třicátých let – Michal Prokop na této muzice vyrůstal. „A právě Svět naruby byla vůbec první písní, kterou jsem v šedesátých letech nazpíval v češtině,“ vzpomíná. „Československý rozhlas ji ještě stihl odvysílat ve vůbec posledním díle hitparády Houpačka manželů Černých před jejím zákazem, pak se už nehrála.“

Když loni Prokop přemýšlel, jakou písní chystanou desku zakončit, došlo mu, že dnešní svět je z jeho pohledu zase už naruby. „Nicméně po letech jsem si poslechl tu verzi ze šedesátých let a zněla mi příliš pateticky, hudebně zastarale. Tehdy jsem poprosil kamaráda a kolegu, kytaristu Luboše Andršta, který se vyzná v ježkovských jazzových harmoniích, jestli píseň nezaranžuje nově, a on to udělal fantasticky, jen ji pak na desce už nenahrál…“

O tom se Michalu Prokopovi nehovoří snadno – Luboš Andršt je od loňského podzimu vážně nemocný.

A proč je tedy podle Prokopa dnešní svět naruby?

„Víte, v těch třicátých letech šlo v písni mimo jiné o reakci na nástup fašismu. Dnes je jiná doba, ale myšlenkovému populismu a autoritářství se ve světě zase už nebezpečně daří. Veselo mi bohužel není ani při pohledu na západ od nás. Zdá se mi, že pro spoustu lidí už není svoboda jedince zásadní, že přibývá ideologicky nesnášenlivých pokrokářů. Velmi hlasití jsou lidé, kteří před sebou hrnou svou jedinou velkou pravdu, a když ji náhodou někdo nesdílí, je to nepřítel – to už jsme kdysi zažili… Čili podle mě je dnešní svět naruby například proto, že dokonce i u nás nebo na západě přibývá intolerance a ubývá svobody.“

Koho bude Michal Prokop volit? I o tom mluví v dalším dílu pořadu Host Reportéra, který si poslechněte buď přímo zde, nebo ve vašich podcastových aplikacích.