PODCAST: Pivovarník bych byl špatný, protože jsem pohlcený malováním, říká Masker z rodiny Matušků

Lidé

Když vyslovíme příjmení Matuška, na první dobrou se lidem vybaví Waldemar, a hned vzápětí pivo. Jen znalci výtvarného umění si vzpomenou i na Jakuba Matušku, který se od dob graffiťáckého mládí podepisuje jako Masker – a Jakub je přitom malíř, na jehož (poměrně drahé) obrazy zájemci občas čekají v pořadnících.

K mikrofonu podcastu HoRe! přijel na kole v předvečer svých čtyřicátých narozenin a pochopitelně hovořil i o pivu, protože z pivovarnické rodiny Matušků pochází – jeho táta i mladší bratr Adam jsou vyhlášení sládci.

„Když jsem ve třetí třídě dostal poprvé otázku,“ vzpomíná, „čím chci jednou být, tak jsem ještě odpověděl, že asi půjdu cestou přírodních věd, chemie, a snad i piva. Jenomže potom jsem si uvědomil, že mi při psaní například věčně přeskakují písmenka, což bylo a dodnes je poněkud stresující. Mnohem svobodnější mi připadalo něco si rozmyslet a pak to nakreslit. Kolem sedmé třídy mě strhl skateboarding a graffiti, zjistil jsem, co je grafický design, že se dá vymýšlet skvělý design i na ty skejtové desky, a začalo být jasné, že ze mě pivovarník nebude.“

Prý to je dobře: „Už z toho důvodu, že když poslední dobou vypiju za večer tři piva, druhý den mi chybí energie. Navíc nejsem tak pragmatický a plánovací typ jako brácha. Pořád se snažím něco promýšlet, hledat, experimentovat, a to by v gastronomii nedělalo dobrotu, zatímco pro malbu to je fajn.“

V rozhovoru vypráví i o baseballu, který hraje od puberty na vysoké úrovni. „Jestli je v něčem moje čtyřicítka milníkem,“ říká, „tak v tom, že nejspíš ukončuju kariéru. Koleno už mám v takovém stavu, že by se tam po pár zápasech něco přetrhlo, a protože máme doma dvě malé děti, nechce se mi dlouho chodit o berlích.“

Vypráví o tom, proč a jak vymaloval restaurace Hospoda v New Yorku nebo Field v Praze.

Nebo o tom, jak nedávno vytvořil svůj první digitální obraz NFT (nezaměnitelný token): „Nebudu se bránit vývoji,“ shrnuje své pocity z nové větve uměleckého byznysu, „ale na skutečných obrazech se mi líbí, že fungují i bez elektřiny a září, aniž bys musel cokoli zapínat. Do digitálního světa se nikdy nepřeklopím, protože jsem pohlcený skutečným malováním.“

 

 

Rozhovor s Maskerem si poslechněte buď přímo zde, nebo ve vašich podcastových aplikacích. Další díly pořadu Host Reportéra by nemohly vznikat bez podpory největších fanoušků, kterým děkujeme za jejich příspěvky na webu www.patreon.com/hostreportera.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama