VOLBY: Babišova mobilizace začala. Povede se zošklivit generála Pavla u části voličů?

Kdyby toto byla historicky první prezidentská volba, v níž by čeští občané volili přímo; kdybychom tak věděli jen to, co v roce 2013, mohli bychom udělat relativně jasný závěr: za čtrnáct dní v druhém kole s velkou pravděpodobností zvítězí Petr Pavel, protože se za něj postaví voliči Danuše Nerudové i Pavla Fischera a Marka Hilšera, a tím mu dodají většinu hlasů. Vždyť vidina Andreje Babiše na Pražském hradě je pro ně jednoznačně větší zlo, součtem hlasů tak má navrch generál ve výslužbě.

Problém je, že z prezidentských voleb v roce 2013 a v roce 2018 víme, že to tak nefunguje.

Útok v salátu

Politologové a novináři už v průběhu sčítání letošního prvního kola upozorňovali, že před pěti lety dopadla prezidentská volba jinak, než jak to matematicky vypadalo bezprostředně po prvním kole. Ze součtu hlasů domnělého antizemanovského tábora tehdy vyplývalo, že Jiří Drahoš by měl porazit stávajícího prezidenta Miloše Zemana. Což se, jak známo, nestalo.

Je fakt, že k Drahošovi se nakonec přidalo opravdu hodně voličů jiných protizemanovských kandidátů. Jenže někteří také ne a navíc Miloš Zeman dokázal ve druhém kole zmobilizovat řadu těch, kteří tehdy v prvním kole vůbec k volebním urnám nešli.

Samozřejmě, myslet si, že tato prezidentská volba bude probíhat stejně jako ta před pěti lety, je ošemetné jako každé takové paralely. Půdorys, na němž se letošní hlasování odehrává, je jiný než v roce 2018.

Především Petr Pavel není Jiří Drahoš. Na rozdíl od druhého jmenovaného je na něm vidět, že na sobě posledního minimálně tři čtvrtě roku velmi pracoval a že se učil – a to jak vystupování, tak přehledu v oblastech ležících mimo jeho dlouholetý obor bezpečnostní a zahraniční politiky. Ve vedení týmu Petra Pavla jsou lidé, kteří za sebou mají jednoznačný úspěch: na Slovensku zásadně pomohli ke zvolení Zuzany Čaputové prezidentkou. Naopak tým Jiřího Drahoše nikdy nebyl schopen naučit ho mluvit ve veřejné diskusi s rivalem.

Sociologická data z roku 2018 přesvědčivě ukazují, že o jeho porážce nerozhodla ani tolik negativní kampaň Zemanova tábora známá heslem „Stop imigrantům a Drahošovi“. Klíčové bylo, že Miloš Zeman, ačkoli už tehdy dost nemocný, dokázal v televizních debatách Drahoše rétoricky převálcovat. Čímž se ovšem dostáváme k dalšímu zásadnímu rozdílu oproti roku 2018. Andrej Babiš coby rétor fakt není Miloš Zeman, jeho dlouhý sobotní povolební projev ve štábu ANO – který se dokonce v jednu chvíli snažil mluvčí ukončit, ovšem Babiš chtěl mluvit dál – byl vrcholným příkladem jeho fascinující schopnosti produkovat slovní salát: bylo to, jako kdyby se na televizní obrazovky vrátil satirický pořad Česká soda kombinovaný s legendárním proslovem předlistopadového komunistické vůdce Milouše Jakeše z Červeného hrádku, kde jednotlivé myšlenky na sebe navazovaly málo, nebo prakticky vůbec. Tak inkoherentně jako Andrej Babiš v sobotu podvečer Miloš Zeman nikdy nevystupoval – a pokud by s takovým stylem šel předseda ANO do televizní debaty, těžko by tím zopakoval Zemanovo debatní vítězství.

Na druhé straně Babišův projev, jakkoli si z něj lze snadno dělat legraci, ukazuje směr, jímž se kampaň šéfa ANO a expremiéra nejspíše vydá. Sociálními sítěmi, reklamou, maily, zkrátka všemi kanály (platí téměř doslova) se bude snažit odradit ty voliče, kteří v prvním kole volili další protibabišovské kandidáty. Bude to určitě nemilosrdná kampaň líčící Petra Pavla jako muže s komunistickou minulostí, který před listopadem 1989 začal studovat kurz D-2 na armádního rozvědčíka. Což může na část zmíněných voličů jiných kandidátů fungovat a je přitom lhostejné, jak komicky zní obhajoba vlastní komunistické minulosti Andreje Babiše: já agent nikdy nebyl, nic jsem nepodepsal, je to spiknutí, ten podpis tam dodala Státní bezpečnost, která mě terorizovala. Cílem totiž není, aby voliči Danuše Nerudové nebo Pavla Fischera šli v druhém kole volit Babiše, ale aby prostě a jednoduše k volbám nepřišli.

Zde leží další rozdíl oproti roku 2018. Volební účast v letošním prvním kole byla vyšší než před pěti lety – podle politologů, například Tomáše Lebedy, tak půjde obtížně zopakovat již zmíněný Zemanův úspěch, kdy k druhému kolu mobilizoval množství těch, kteří v prvním kole nevolili: nyní se už těžko někde najdou další nevoliči, kteří by šli volit.

Babišův marketingový tým se tedy zjevně bude snažit mobilizovat tím způsobem, že voliče, kteří by mohli Pavlovi přibýt, naopak demobilizuje. Kromě výše uvedených postupů použije i hesla a řeči, že Petr Pavel je kandidátem Fialovy vlády, která přece může za to, že lidem klesají reálné příjmy a že je ohrožuje inflace a zdražování energií. A ještě se dodá, že Petr Pavel je generál, voják, muž války, zatímco Babiš chce mír a uspořádá na Pražském hradě velkou mírovou konferenci o Ukrajině (jasně, věcně jde buď o megalomanii, nebo o velkohubost, nebo pošetilost, nebo všechno dohromady, tyto plány nemají daleko k tomu, aby začal Andrej Babiš slibovat, že do Prahy z New Yorku přenese i sídlo Organizace spojených národů).

Nejdelší dva týdny

Bude takový hnojomet proti Petru Pavlovi stačit? Marketingový tým Andreje Babiše je sice schopný, patrně schopnější a lépe finančně zajištěný než kampaň Miloše Zemana před pěti lety, ale zase nejde o ďábelsky stoprocentně úspěšnou jednotku, jak ukázaly například sněmovní volby v roce 2021, po nichž musel Babiš opustit křeslo premiéra. Navíc dřívější průzkumy pro druhé kolo, jakkoli nemohly zachytit myšlení určité části voličů, dopadaly pro Andreje Babiše, mírně řečeno, nedobře. Představu, že zrovna Babiš usedne na Pražský hrad, patrně spousta lidí odmítá. Navíc, jak už bylo řečeno, tým Petra Pavla taky nejsou žádná ořezávátka. A kandidáti, kteří nepostoupili do druhého kola, Pavel Fischer a především Danuše Nerudová již v sobotu – s pozoruhodnou velkorysostí – reagovali tak, že se budou snažit přesvědčit co nejvíce svých voličů, aby v druhém kole hlasovali pro Pavla.

Jsme ovšem jen na začátku a čekají nás dva týdny, v nichž se můžeme dočkat nejrůznějších zvratů. Když si vypůjčím, respektive parafrázuji název jedné knihy a filmu: budou to nejdelší dva týdny české politiky posledních pěti let. Na jejich konci se rozhodne, zda se sídlo českých knížat, králů a prezidentů stane brzy sídlem Andreje Babiše. Nebo zda na Pražský hrad přijde „generál Flanel“, podle flanelových košil, v nichž vystupuje v kampani. I když se zde možná hodí připomenout i jinou přezdívku, kterou mu dali jeho přátelé motorkáři – totiž „plechová prdel“ podle toho, že je schopen sedět na motorce a jet a jet, aniž by zastavil a aniž by řešil bolest. Právě takovou odolnost bude nyní Petr Pavel potřebovat.