Výročí Hirošimy a Nagasaki: Větší hrozbou jsou dnes malé jaderné zbraně

Lidé

Právě před 75 lety explodovaly atomové bomby nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki. Jak se od té doby mění výklad této události i síla jaderného arzenálu popisuje Michal Smetana, odborník na mezinárodní vztahy, zbraně hromadného ničení a politickou psychologii.

„Přibývá historiků, kteří se na tehdejší rozhodnutí Spojených států dívají kriticky. Nejvíc se přetřásá otázka, zda šlo o klíčový nástroj k ukončení války,“ říká výzkumný pracovník Univerzity Karlovy. „Kdyby USA potvrdily Japonsku, že zachovají císařský trůn, došlo by zřejmě ke kapitulaci i bez použití jaderných zbraní,” podotýká.

Americký útok na Japonsko 6. a 9. srpna 1945 zůstává jediným případem použití tohoto typu munice v historii. Parametry jaderných zbraní se od té doby výrazně změnily, jsou až pětadvacetkrát silnější. „Mnohem problematičtější jsou dnes nicméně malé jaderné zbraně. Čím budou jejich výbušné účinky menší, tím větší bude šance, že je někdo opravdu použije,“ vysvětluje Smetana.

Na světě je dnes devět zemí, které disponují jadernými zbraněmi. Jak se liší stav jejich arzenálu a postoj k mezinárodním smlouvám? Kolik peněz vynakládají do modernizačních programů? V rozhovoru na Reportér Premium se také dočtete, jaká je role Česka v jaderném zbrojení či odzbrojování a na které státy si dávat největší pozor.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama