Omládneš tu, zkrásníš, hlavně po půlnoci

František Ludačka, majitel baru Bluelight

foto Alžběta Jungrová

V Josefské ulici na pražské Malé Straně funguje sedmadvacátým rokem vyhlášený bar Bluelight, který má stovky často pozoruhodných, kreativních nebo úspěšných štamgastů. Sedm desítek z nich loni nafotila Alžběta Jungrová, z barových portrétů vznikla knížka: „Samozřejmě si uvědomuju,“ říká fotografka, „že kdybych chtěla nafotit štamgasty všechny, bylo by jich desetkrát tolik – takže bych v Bluelightu musela delší dobu bydlet.“

Bar Bluelight je čtvrtým dítětem Františka Ludačky, který si ale porod pamatuje jen mlhavě. „První mejdan musel být mezi osmadvacátým a třicátým prvním říjnem 1995, když jsme otevírali,“ pokouší se ulovit nějakou vzpomínku. „Ano, zřejmě se to tehdy protáhlo…“

Bluelight byl důsledkem jeho krize středního věku: „Podle mě máme každý někde vepsaný svůj osud, se kterým když se potkáme, najednou se dějí věci daleko snáz, což se v pětadevadesátém stalo.“

Po revoluci pracoval v Praze jako zaměstnanec zahraničních firem, ale v sedmatřiceti už chtěl být vlastním pánem. „A napadlo mě, že by dobrým zdrojem obživy mohl být bar.“

V oboru měl zkušenosti pouze coby zákazník, tím pádem bylo třeba spoléhat na šťastné náhody. „Zavolal jsem na první inzerát, nabízející prostor v Josefské, šel se podívat, byl to bývalý antikvariát, bílé stěny, navíc malý prostor, pětasedmdesát metrů čtverečních, ale i tak jsem řekl, že beru – blahoslavení chudí duchem.“

Vzápětí odjel na dovolenou do Tanzanie: „Vrátil jsem se s představou, že bude v mém baru podlaha vysypaná pískem, hosté sedět na zemi, kdo chce, může tam hrát na bubínky…“

Podpořte Reportér sdílením článku