Bez mapy, bez mobilu. Pěšky do neznáma

Post Image

Bez mapy, bez mobilu. Pěšky do neznáma

Play icon
29 minut

foto Marek Šálek

Využil jsem pozvání na pouť, pořádanou partou mých kamarádů. Stačilo dodržet pár základních pravidel: Nebudeš se dívat do map a zjišťovat svoji polohu v telefonu. Vydáš se tam, kde se ti bude nabízet neznámo. Pokud se ocitneš v krajině, kterou znáš, vyhneš se místům, kde jsi již byl. Nebudeš spát dvě noci na stejném místě, ani kdybys tam dobloudil. Jediný dotaz, který se po cestě připouští, je na otevřené pohostinství…

Do čeho jsem se to umotal, vůbec se mi to nehodí, brblám v duchu, když strkám věci do batohu. Po delší době jsem tenhle týden mohl vidět vnučku, k tomu volali z pily, že si mám co nejdřív odvézt třináct kubíků čerstvě nařezaných fošen – důsledek kůrovcové kalamity, která postihla náš rodinný les.

Zítra bych měl odjet na sedmidenní pouť. Kam vlastně, to jsem ještě před chvílí nevěděl. Jde o pouť štafetovou, kterou každý druhý rok pořádá skupina postarších mužů, mezi nimiž mám pár kamarádů. Chodí se v období mezi slunovratem a rovnodenností (od 21. června do 21. září), v třináctičlenné soupisce na mě vyšlo páté místo v pořadí. Dnes ráno zavolal poutník přede mnou, aby mi sdělil, kde ho mám v neděli vystřídat.

Pouť se řídí několika pravidly: pohybovat se pěšky, putovat sám, vést si deník, nenocovat dvakrát za sebou na stejném místě. A pokaždé je vypsáno jiné zadání – například od moře k moři (od Baltu k Jadranu), po prohraných bitvách (místa, kde česká vojska utrpěla historické porážky) či k pramenům (proti proudu podél řek).

Vyčistit si hlavu

Pro letošní léto padla volba na „neznámo“. Nemám se dívat do mapy, používat polohové služby a zjišťovat jakýmkoli způsobem informace o okolí.

A jedna další zásada speciálně pro tento ročník: „Po návratu necháš místo své pouti skryté, abys neodnímal radost z neznáma svým následovníkům.“

Podpořte Reportér sdílením článku