Pražský maraton letos nebude. Nešlo by to zařídit, říká šéf Carlo Capalbo

Lidé

Maraton, půlmaraton ani desetikilometrová Grand Prix se letos v Praze nepoběží. Organizátoři z RunCzech se rozhodli letošní ročník pražských závodů zrušit. Šéf firmy Carlo Capalbo říká, proč nemohou běhy uspořádat, co bude místo nich, i jak mají postupovat lidé, kteří již nakoupili startovní čísla. Pro magazín Reportér rovněž odtajňuje jedno svoje předsevzetí.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Rozhodli jste se pro letošek zrušit všechny tři velké závody v Praze. Proč?

Tyto tři závody mají dohromady zhruba třicet sedm tisíc běžců. Jsou příliš velké na to, aby je bylo možné uspořádat za stávajících epidemiologických opatření. Nevejdou se zkrátka do limitu stanoveného vládou. To je jeden z důvodů pro zrušení ročníku 2020.

 

Jaké jsou ty další důvody?

Nejistota. Pokud by se covid-19 v nějaké podobě vrátil, mohlo by se stát, že všechno připravíme, a pár dnů před startem bude závod zrušen. Přesně to se nám stalo s půlmaratonem v březnu. Nemůžeme si dovolit, abychom riskovali něco podobného. Hlavní je ovšem nemožnost praktické realizace závodu.

 

Co přesně by nebylo organizačně možné?

Při nutnosti dodržet bezpečné rozestupy startujících by samotný start takto početně obsazených závodů trval nejméně tři až čtyři hodiny.

 

Což by znamenalo uzavření velké části města na příliš dlouhou dobu…

Není možné například při maratonu zavřít město na dvanáct hodin. To by nechtěly úřady a nesnesli by to ani obyvatelé.

 

Proč jste se rozhodli zrušit závody už nyní? Nebylo možné ještě nějaký čas počkat, zda se například limity pro počty účastníků nezvýší?

Každý z těchto závodů se chystá zhruba šest měsíců. S produkcí by to bylo jednodušší, protože většinu věcí, jako jsou trička, medaile a podobně, už máme ve skladu od jara, kdy se měly závody konat původně. Ale potíž by byla například u elitních běžců –nemůžeme čekat a teprve týden dva před závodem jim sdělit, že se akce koná či nekoná. Podobné je to s vyjednáváním všech povolení, uzavírek a podobně.

 

Zmínil jste, že tři pražské závody mají dohromady třicet sedm tisíc běžců. Jak jsou rozvrstveni?

Půlmaraton má dvanáct tisíc běžců. Maraton jedenáct tisíc a k tomu šest až sedm tisíc účastníků rodinného běhu, desetikilometrové Grand Prix se účastní lehce nad deset tisíc běžců.

 

Jaké procento běžců bývá z ciziny?

U maratonu zhruba 55 procent, u půlmaratonu přes čtyřicet procent a u Grand Prix asi sedmadvacet procent. Loni byli na startu běžci ze 101 zemí světa. Hlavní jsou ti z velkých evropských zemí: Francouzi, Němci, Angličané, Italové a Španělé, kteří dohromady udělají více než šedesát procent všech zahraničních účastníků. Početné skupiny tvoří i Američané, Rusové, Číňané, Japonci či Argentinci.

 

Devadesát tratí po celém Česku

Jak těžké je rušit akce, na které se chystá tolik lidí z celého světa?

První pocit byl samozřejmě smutek. Normálně máme během jara prakticky každý druhý víkend závod, ať už v Praze, nebo v dalších městech, potkáváme se se všemi těmi lidmi. A najednou nic. Po smutku ale přišel pocit, že musíme dostát své veřejné povinnosti a dát alespoň českým běžcům alternativu.

 

V čem ta alternativa spočívá?

Vytvořili jsme unikátní projekt Česko běží dál, který nabízí devadesát pětikilometrových okruhů, certifikovaných Českým atletickým svazem a propojených do jedné aplikace. Lidé mohou na těchto devadesáti okruzích po dobu devadesáti dnů běhat, porovnávat své časy s ostatními, soutěžit v různých kategoriích a o nejrůznější ceny.

 

Jak jste okruhy vybírali?

Tak, aby byly rozprostřeny po celé zemi a pokrývaly co možná největší část populace. Cílem bylo, aby drtivá většina lidí nalezla v příjemné dojezdové vzdálenosti minimálně jeden takový okruh. Chceme veřejnosti zpříjemnit léto a povzbudit ji k pohybu. Proto jsme rozjeli i běhy po letištních dráhách nebo v pivovaru.

 

 

Kde a kdy se bude běhat po letištích a v pivovaru?

Už se běželo na karlovarském letišti, v průběhu července se chystají běhy na letišti v Českých Budějovicích a na ruzyňském letišti v Praze. Prvního srpna se koná běh plzeňským pivovarem, jehož trasa povede i historickými pivními sklepy. Myslím, že na letištích i v pivovaru půjde o zcela mimořádný zážitek.

 

Startovné na další dva roky

Vraťme se ještě k pražským běhům. Účastníci mají možnost si převést zaplacená startovní čísla do dalších let. Proč jste dali možnost převodu i na rok 2022?

Když se rozhodnete běžet maraton, není to, jako když jdete do samoobsluhy pro mléko. Vyžaduje to delší přípravu a plán. A ne každému se musí hodit příprava zrovna na příští rok, proto jsme dali dvě možnosti.

 

Co když někdo nebude chtít převod do dalších let využít?

Pak mu zůstávají ještě dvě možnosti. Může své číslo naším prostřednictvím prodat jinému zájemci – zprostředkujeme jakési virtuální tržiště, kde s prodejem a převodem startovního čísla bezplatně pomůžeme. Další možností pak je nechat své startovné jako charitativní příspěvek na rozvoj běžeckého sportu, zejména na podporu našich aktivit pro děti a seniory.

 

Peníze za startovné tedy přímo vracet nebudete?

Peníze za startovné nikoli, peníze za další dokoupené služby ano. Pokud si běžci zaplatili například pojištění, trička, vyrytí jména do medaile, masáže nebo další doplňkové služby, mohou si je buď nechat převést se startovním číslem na některý z příštích dvou ročníků, nebo požádat o vrácení peněz. Zatímco startovní číslo nebude problém prodat jinému zájemci, jelikož kapacita pražských běhů bývá pravidelně vyprodaná, u doplňkových služeb budeme přímo vracet peníze. Nebo je i zde možnost nechat zaplacenou částku na podporu rozvoje běžeckých aktivit.

 

Pokud se běžci rozhodnou pro převedení čísla na roky 2021 nebo 2022, co mají přesně udělat?

Každý běžec od nás dostane zprávu a pak bude mít zhruba osm až deset týdnů na rozhodnutí, jak se svým startovným naloží. Bude stačit kliknout v mailu a jednoduše se vše odbaví.

 

Desetitisíce medailí ve skladu

Zmínil jste trička, medaile a podobně. Kolik takového „závodnického zboží“ máte dnes ve skladech?

Měli jsme samozřejmě nakoupené veškeré zboží pro všechny letošní jarní běhy. To se nakupuje s předstihem. Máme tak přes padesát tisíc triček, medailí a dalších věcí. Na jednoho běžce připadá řada položek, startovní číslo, čip na měření času, spínací špendlíky na číslo a tak dále. Toho všeho teď máme plné sklady.

 

Dají se ty věci užít i v pozdějších termínech běhů?

Některé ano, ale část ne. Na medailích jsou data konání běhu, na dvanácti tisících tričkách pro půlmaraton, který byl zrušen jen pár dnů před startem, je vytištěné původní datum konání…

 

Nesnesli by závodníci starší trička?

To nemůžeme udělat. České závody mají to nejvyšší celosvětové hodnocení ve zlaté kategorii mezinárodní atletické federace. A u špičkového běžeckého podniku nemůžete dávat závodníkům loňská trička nebo medaile. To vážně nejde.

 

 

Jak se zrušení závodů podepíše na hospodaření celé organizace RunCzech?

Náš problém je v tom, že jsme měli skoro všechny náklady stejné jako v jiných letech, ale vypadla nám podstatná část příjmů. Příjmy jsou dvojí, od běžců za startovné a další služby a pak od sponzorů. Příjmy od běžců se de facto přesunou na příští rok, kdy budou startovat místo letoška. Sponzory oslovujeme s našimi náhradními aktivitami, jako je projekt Česko běží dál nebo běhy na letištích či v pivovaru.

 

A slyší na to?

Jsou to v drtivé většině dlouholetí partneři a často i přátelé, kteří vědí, co a jak děláme. Mají nás rádi, ale nejsou žádný zaopatřovací ústav. Proto musíme ukazovat, že naše projekty mají smysl a přesah. Zatím na ně sponzoři naštěstí slyší.

 

I tak se ale vaše hospodaření propadne. Kolik peněz bude činit vaše letošní ztráta?

Pokud nás a naše plány sponzoři podpoří, a vypadá to, že ano, bude naše letošní ztráta kolem dvaceti pěti milionů korun. Jinak by to byla ještě větší katastrofa.

 

Budete žádat hlavní město Prahu nebo stát o nějakou formu podpory?

Děláme dlouhodobě spoustu věcí zdarma pro sport a pohyb mládeže a seniorů. Proto bychom se, myslím, nemuseli stydět požádat o podporu ve chvíli, kdy nám vnější okolnosti významně zkomplikovaly život.

 

Proč by měla ovšem podpora mířit zrovna k vám? Nemá vláda důležitější priority?

Víme, že má vláda i hlavní město spoustu dalších priorit. Stát ovšem chce podporovat obnovu turistického ruchu a my jsme se svými desítkami tisíc běžců a jejich doprovodu generátorem významného přílivu peněz. Dohromady zde lidé, kteří přijedou díky RunCzech, utratí každý rok téměř miliardu korun. Naši běžci jsou velmi dobrá turistická skupina – utrácejí dost peněz, nedělají nepořádek po večerech. Pokud bychom situaci neustáli, tito lidé bez konání běhů pravděpodobně vůbec nepřijedou.

 

Koordinujete své kroky nějak s ostatními pořadateli velkých akcí, které byly také zrušeny, například s organizátory Světového poháru v biatlonu?

Komunikujeme spolu, dokonce se objevují úvahy o vytvoření asociace organizátorů velkých akcí. S biatlonem nás spojuje podobný osud. Oni se dozvěděli o zákazu vstupu diváků pár hodin před začátkem, my o zrušení půlmaratonu pár dnů před startem. Ale máme společnou agendu i s dalšími, a to nejen v době koronavirové. Nějaká forma spolupráce v rámci „odvětví masových akcí“ by se tedy nabízela.

 

Když to dobře dopadne, poběžím

Pražské běhy zrušíte. Jak to bude se závody v ostatních městech?

Ty se konat budou. Sníží se ale počet startujících, budeme muset zajistit rozestupy na startu, větší šatny, plynulý odchod z cíle a podobně. Ale závody se konat budou ve všech městech, kde byly plánovány – v Olomouci, Ústí nad Labem, Liberci, Karlových Varech i Českých Budějovicích.

 

Regionální běhy se do celkového limitu startujících vejdou?

Předpokládáme, že v době jejich konání bude limit počtu účastníků na jedné akci pět tisíc. Kapacitu jsme nastavili o něco níže, abychom se i se započtením všech pořadatelů s rezervou do tohoto limitu vešli. Chtěli jsme závody v krajských městech pořádat i proto, že tam obvykle není tolik akcí, jako bývá v Praze. A i proto jsou běhy velkou místní událostí.

 

Jsou na závodech v krajích pořád volná místa?

V Olomouci je jich minimum, ve Varech, Liberci a Budějovicích asi třetina, v Ústí, které se vždy koná až na podzim, zbývá asi polovina kapacity. Letos budou závodníci s registrací vyčkávat co možná nejdéle, aby viděli, jaká bude celková zdravotní situace i to, v jaké podobě se budou závody konat.

 

Léta spolu mluvíme o tom, zda někdy ve vašich závodech také poběžíte. Nepřišel čas na předsevzetí, že když váš podnik koronavirovou pandemii přežije, postavíte se na start také?

Vyrůstal jsem v Itálii, kde jsme měli v té době hodiny katechismu. V italské náboženské tradici jsou poměrně běžné přísliby typu „pokud se moje maminka uzdraví, zavazuji se, že udělám to a to dobrého“. A já tedy říkám, že pokud budeme i v roce 2021 s RunCzech schopni přežít a k tomu pořádat závody na takové úrovni, jakou si lidé z Česka i celého světa oblíbili, postavím se v září na start desetikilometrové Grand Prix. Doufám, že se tam uvidíme.

 

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement