Krize nás nakopne!

Byznys

Některým dala koronavirová pandemie křídla a nakopla je k prudkému růstu, jiným výrazně zkomplikovala jejich plány a sny. Dopady pandemie ale cítili mezi mladými technologickými firmami téměř všichni. V budoucnu to mohou mít těžší se sháněním peněz, ale digitalizace všech a všeho jim zároveň otevírá obrovské možnosti.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze
Na jedné straně Rohlík.cz zakladatele Tomáše Čupra, na té druhé Kiwi.com Olivera Dlouhého. První firmě koronavirová krize pomohla k raketovému růstu a mohutnému přílivu nových zákazníků, druhé se tržby vmžiku propadly takřka na nulu. Dva příklady toho, jak se pandemie podepsala na hospodaření nejvýraznějších českých startupů.

Tomáš Čupr v dubnu bez problémů za osmačtyřicet hodin udal dluhopisy za 166 milionů korun.

Oliver Dlouhý musel vysvětlovat zákazníkům, že aby jim mohli vrátit peníze, které zaplatili za letenky, musí je jeho firma nejprve dostat od leteckých společností.

Příklad dvou mladých mužů a jejich podniků ukazuje na extrémní polohy toho, jak na někdejší startupy, které už se v průběhu času stačily rozvinout ve velké firmy, dopadla pandemie covid-19. Jak se bude startupová scéna vyvíjet v čase koronavirové krize? Budou se firmám hůře shánět investice, nebo jim rychlejší přechod k digitalizaci mnoha odvětví pomůže k rychlejšímu růstu? Zakladatelé startupů i investoři se shodují, že pandemie významně promění i digitální ekonomiku.

 

Důležitý bude výkon a tržby

„Mezi vítěze krize určitě patřily firmy, které se zabývají doručováním zboží nebo vzdálenou spoluprací. Mezi poražené pak například ti, kteří se zabývají cestováním. Obecně bude samozřejmě těch vítězů výrazně méně než poražených, protože celá ekonomika zpomalila,“ říká Ondřej Fryc, zkušený investor, jehož společnost Reflex Capital investuje právě do technologických firem.

Fryc očekává, že peníze na větší investice v nejbližší době budou: „Většina fondů, které investují do startupů, má k dispozici již nasmlouvané prostředky z minulosti. A budou chtít tyto peníze zainvestovat. Valuace neboli ohodnocení vítězů krize poletí prudce nahoru, protože se o ně budou všichni prát,“ předpovídá Ondřej Fryc. Investoři se podle něj budou více než dříve dívat na to, zda je firma soběstačná, má dostatečné tržby a potenciál si vydělat na svůj provoz.

Jedním z příkladů takového postupu může být padesátimilionová investice Frycova fondu Reflex Capital společně s J&T Ventures do firmy Leadspicker, která se zabývá automatizací práce obchodních zástupců, tedy například hledáním vhodných obchodních kontaktů a sjednáváním schůzek. „Připadá nám to jako skvělý nápad, navíc i dobře provedený. Firma už má dnes milion eur v celosvětových tržbách. Naše investice jim pomůže rychleji nakopnout globální expanzi,“ říká Ondřej Fryc.

Těžké časy naopak podle něj čekají startupy, které stojí úplně na začátku své dráhy. „Ve chvíli, kdy zakladatelé firem mají pouze základní myšlenku, obracejí se na takzvané angel investory, což jsou v drtivé většině fyzické osoby, které vydělaly peníze v jiném byznysu a část svých prostředků chtějí využít tímto způsobem. Tito lidé budou nyní samozřejmě velmi opatrní,“ očekává Ondřej Fryc.

 

Příležitost pro nováčky

Větší opatrnost investorů očekává i Martin Medek, který má v České spořitelně na starosti otevřené bankovnictví a spolupráci se startupy. „Už dnes je znát, že se na trhu více vyčkává. Viditelné je i to, že se změnilo ohodnocení podílů ve firmách, investoři očekávají za méně peněz větší hodnotu. Zjednodušeně řečeno, za stejný podíl ve firmě, za který by investor dal před krizí určitou částku, dnes nabídne částku nižší,“ říká Martin Medek.

Koronavirová krize podle Medka promění spotřebitelské chování části veřejnosti. „Lidé si, často z nutnosti, vyzkoušeli nové digitální služby a myslím, že se jim část z nich nebude chtít opouštět. Pokud během karantény vyzkoušeli, že jim nějaká služba šetří čas nebo zvyšuje pohodlí, je dost možné, že u ní zůstanou i nadále,“ očekává.

Z pohledu investic pak bude podle Martina Medka zajímavé uvažovat nejen o viditelných vítězích koronavirové krize, ale i o těch, kteří s nimi spolupracují. „Pokud vidíme, že lidé hodně po-užívají komunikační platformy a nástroje vzdálené spolupráce, není potřeba se tlačit s investicemi přímo do těchto firem, ale stojí za to uvažovat například o oblasti ochrany dat. Při úspěchu online obchodů a rozvážkových firem zase můžeme přemýšlet o jejich dodavatelích například v oblasti logistiky,“ přibližuje Martin Medek investorské uvažování.

Česká spořitelna je podle Medka připravena investovat řádově jednotky milionů eur ročně do firem v takzvaném seed stadiu (první fázi – pozn. red.) vývoje.

„Naší základní strategií je investovat do firem, které mohou mít nějakou synergii s fungováním banky. To ale zdaleka neznamená, že se musí jednat o finanční služby. Může pro nás být například zajímavé využití virtuální reality pro školení lidí. Nebo třeba služby, které dovedou zjednodušit a zrychlit administrativní procesy. Synergie s fungováním tak velké instituce, jakou je Česká spořitelna, mohou být poměrně široké a budeme rádi, pokud se nám budou zakladatelé firem s takovými nápady hlásit,“ říká Martin Medek s tím, že banka by v takových případech hrála roli právě onoho počátečního „seed investora“.

 

Nahradili jsme zakázky

Koronavirová krize zahýbala s hospodařením českých technologických firem s globálním přesahem. Zároveň však řadě z nich přinesla nové příležitosti a zakázky.

„Na začátku krize jsme viděli, že dost našich klíčových klientů dostalo dost velkou ránu. Museli s námi buď přerušit spolupráci, nebo ji omezit. Přišli jsme tak prakticky ze dne na den o čtyři z deseti největších zákazníků a asi čtyřicet procent tržeb,“ popisuje Lubo Smid, výkonný ředitel a jeden ze čtyř spolumajitelů softwarové firmy STRV. Společnost podle něj přikročila k úsporným opatřením. „Měli jsme na březen naplánované plošné zvýšení mezd, to jsme samozřejmě odložili. Pozdrželi jsme také všechny investice, které nebyly nezbytně nutné, a dost podstatnou úsporu nám přineslo i zrušení cestování a účasti našich lidí na nejrůznějších konferencích a mezinárodních vzdělávacích programech, do čehož normálně dost investujeme,“ popisuje Lubo Smid s tím, že očekávali výrazný dopad výpadku tržeb na hospodaření firmy zejména v květnu a červnu. Jenže k tomu nedošlo.

„Podařilo se nám zaplnit volnou kapacitu zakázkami od nových klientů, objevilo se mezi nimi například legendární knihkupectví Barnes & Noble. Zjistili jsme, že i v takto těžké době se objevují nové obchodní příležitosti,“ říká Smid. „Nejpostiženější oblasti, jako je třeba hotelnictví nebo kamenné obchody a restaurace, asi teď těžko něco převratného vymyslí. Ale jsou tu obory jako vzdělávání, esport, online fitness nebo zdravotnictví. Ty pro sebe vidí nové možnosti, chtějí vytvářet digitální produkty a nám přinášejí nové zakázky.“ Například digitální sport i cvičení na dálku zaznamenaly během karantény velký rozmach, na sociálních sítích, ale i mimo ně. I díky těmto novým oborům se původně očekávaný propad tržeb nekonal, firma má svůj tým vytížený, a dokonce otevřela i několik nových pozic.

STRV má tradičně nejvíce klientů ve Spojených státech amerických. „Jsme na americkém trhu dobře zavedení, a proto máme i dnes nejvíce nových zákazníků odtamtud. Dlouhodobě ale pracujeme na tom, abychom měli zakázky po celém světě. Teď v době pandemie se určitě poměr amerických a neamerických klientů posouvá směrem ke zbytku světa,“ říká Lubo Smid.

Koronavirová pandemie podle Smida jednoznačně povede k další digitalizaci mnoha odvětví a oborů lidské činnosti. „Vidíme, s jakými myšlenkami za námi potenciální klienti přicházejí, a ten trend k digitálním službám je zcela jednoznačný,“ říká Lubo Smid. „Dokonce i státní instituce poznaly, jak užitečná může digitalizace být. A zdá se, že pochopily, že ne kvůli všemu se vždy musí člověk dostavit na úřad osobně. Pokud to tak skutečně bude, tak se na další vývoj v tomto směru vysloveně těším,“ uzavírá šéf softwarové firmy STRV.

Mezi obory, kterým je v souvislosti s digitalizací předpovídána velká budoucnost, patří zdravotnictví, kam investuje například fond Nation 1. „Investovali jsme prozatím do dvou firem, které digitalizují lékařskou péči. Mindpax zkvalitňuje péči v oblasti duševního zdraví a Vitadio pomáhá s diabetem. Věřím, že pandemie urychluje adopci nových technologií i ve zdravotnictví. Hodně pacientů začíná preferovat lékařské konzultace na dálku, aby se vyhnuli osobní návštěvě a čekárnám,“ říká řídící partner
Nation 1 Marek Moravec.

 

Těžce zasažené hotely

Snad vůbec nejhůře bylo koronavirovou krizí zasaženo cestování a především hotelový byznys. A právě na práci pro hotely se specializuje firma Mews, další společnost s českými kořeny a celosvětovou působností. „Dokážeme automatizovat spoustu procesů, které v hotelích probíhají. Firma začala tím, že jsem ve svém vlastním hotelu nechtěl recepci. Připadalo mi zbytečné, aby hosté trávili čas při procedurách, které se dají vyřídit online. Naše systémy umí odbavit hosty hotelů při příjezdu i odjezdu,“ popisuje zakladatel firmy Richard Valtr proces, který připomíná někdejší přechod na online odbavování v letecké dopravě. Systémy firmy Mews, kterou Valtr vede společně s Holanďanem Matthijsem Wellem, dnes využívá zhruba 1 600 hotelů po celém světě, dalších čtyři sta pak čeká na připojení.

Hotelový byznys ale dostal nebývalou ránu. „Cestovní ruch už zažil několik krizí. Propad po útocích z 11. září, ekonomickou krizi po roce 2008, ale nikdy se to ani zdaleka neblížilo tomu, co se děje dnes,“ říká Richard Valtr. Jeho firma, která měla i díky rozsáhlé investici ve výši 33 milionů dolarů z loňského léta v plánech velkou expanzi, musela výrazně přibrzdit a své plány přehodnotit.

„Tržby ze služeb pro hotely sice poklesly, ale nijak dramaticky. Jenže my jsme měli v plánu velice rychlý růst, kdy během roku 2020 měly tržby narůst o nějakých 120 až 130 procent,“ říká Richard Valtr.

„Poměrně rychle nám bylo jasné, že k normálu se situace hned tak nevrátí, proto jsme se už před koncem března rozhodli sáhnout k úsporným opatřením. Zrušili jsme síť poboček, jejichž úkolem byl prodej našich produktů, a rozhodli jsme se, že se chceme věnovat především té technologické části,“ popisuje Valtr.

„Za poslední rok jsme vyrostli ze 160 zaměstnanců na nějakých 450. Teď jsme museli přibližně čtyřicet procent lidí propustit. Doufáme, že část z nich budeme moci zase angažovat,“ popisuje dopady krize na personál firmy její zakladatel. Mews se snažila pro své lidi najít nové uplatnění. Oslovili mimo jiné i dalšího českého podnikatele působícího na globálním trhu, Huberta Palána, zakladatele firmy Productboard. „Ozvali se nám, jestli bychom nemohli pomoci umístit některé jejich lidi. Charakter firem se ukazuje právě v těžkých situacích a tohle byla skvělá ukázka, že to dělají správně,“ chválí Mews Hubert Palán.

Zakladatel Mews vidí zároveň v krizi velkou šanci. Hotely budou chtít po pandemickém šoku zefektivnit svůj provoz, a právě tady jim může firma pomoci. „V březnu a dubnu všichni řešili, jak přežijí výpadky, ale během května už nás oslovovaly hotelové řetězce s poptávkou po našich řešeních. Myslím, že koronavirová krize přispěje k tomu, že se digitalizace v hotelovém byznysu nakonec ještě výrazně zrychlí,“ říká Richard Valtr, který nyní žije v New Yorku, a tak sledoval pandemii přímo v jejím nejvýraznějším ohnisku.

S nadějí se podle něj do budoucna dívají i investoři, kteří do expanze Mews vložili ony zmiňované desítky milionů dolarů. „Investoři si na nás nevsadili kvůli výsledkům jednoho roku, ale proto, že v nás vidí firmu, která promění hotelový trh. Určitě je mrzí, že nevidí tak strmý nárůst, jak jsme si plánovali. Ale vidí potenciál, který máme, a změnu, kterou dovedeme hotelům přinést,“ říká Valtr s tím, že řešení od jeho firmy ušetří hoteliérům významné peníze a uvolní jim kapacity na lepší péči o hosty tam, kde je osobní styk třeba. Výsledkem je podle zakladatele Mews levnější provoz, a přitom kvalitnější služba pro hosty.

 

Impulz, který jsem nechtěl

Pozitivní budoucnost v pokračující digitalizaci vidí i zakladatel Productboardu Hubert Palán, jehož firma pomáhá jiným firmám vylepšovat jejich digitální produkty. Od konce loňského roku se počet lidí v Productboardu zvýšil o polovinu – ze sto dvaceti na sto osmdesát, dalších třicet jich právě nabírají.

„Někteří klienti z nejvíce zasažených oborů ekonomiky se na nás obrátili s prosbou o ukončení kontraktu nebo o pozastavení plateb. Nicméně nebylo jich mnoho. Pronájem softwaru firmám patří k nejstabilnějším byznysům vůbec a náš produkt není specificky koncentrován v nějaké jedné branži. Digitalizace probíhá prakticky všude, a to je naše výhoda,“ říká Hubert Palán, jehož firma také loni získala významnou investici a díky tomu se teď může věnovat vývoji nových produktů a získávání dalších klientů. „Máme výhodu, že jsme dobře zafinancováni a že můžeme nabízet velmi zajímavé služby, které lákají zákazníky si náš produkt vyzkoušet a uvědomit si, jak velká je v něm hodnota,“ popisuje Palán.

„Jako lidstvo jsme prošli ojedinělým experimentem, šokově jsme donutili všechny lidi žít jen online. Bude zajímavé vidět, nakolik si lidé zažili nakupování na internetu a kolik se jich vrátí zpátky do obchodních domů. To bude zásadní pro další vývoj z makroekonomického hlediska,“ uvažuje zakladatel Productboardu. „Digitalizace všech odvětví pokračuje a covid-19 naopak zvýšil tlak na firmy, aby nabízely zákazníkům služby v online světě. Pro nás je to vlastně dlouhodobě pozitivní impulz, i když samozřejmě impulz, který bych si nikdy nepřál,“ říká Hubert Palán.

 

Momenty nejistoty

„Věřím, že během krize mohou vznikat velmi úspěšné firmy. Minule, v roce 2008, se například rozeběhly společnosti Spotify, Dropbox či Airbnb. Vstupní náklady budou nižší. Najmout špičkové lidi bude jednodušší. Adopce nových technologií a digitalizace bude rychlejší. Volný kapitál je na trhu k dispozici. Hodně zkušených lidí může být náhle díky krizi bez pracovního místa a podle mého budou mít nyní ideální příležitost pro start svého podnikání,“ vidí dopady krize na startupovou scénu v pozitivním světle Marek Moravec z fondu Nation 1.

Přestože digitalizace všech a všeho přináší technologickým start-upům velké šance, jistá rizika zde stále přetrvávají. A to nejen v tom, zda ta či ona konkrétní firma uspěje právě se svým produktem. Časem totiž může být komplikovanější získávat další investice.

„Lze předpokládat, že jak institucionální investoři, tak i bohaté soukromé osoby budou na svůj kapitál v nejbližších letech opatrnější. Takže zatímco nyní jsou fondy určené k investování do technologických firem naplněné penězi, nové fondy bude těžší zafinancovat. Krize se tak může na startupové scéně projevit s odstupem za rok či dva na horší dostupnosti financování,“ upozorňuje Ondřej Fryc.

Ti nejlepší nejspíš potřebné peníze na další rozvoj vždy najdou, otázkou však je, za jakých podmínek.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama