PODCAST s režisérem Taušem: Divadla zavřená? Tak pojďme do klece pro hyeny!

Co si Viktor Tauš v souvislosti s covidem prožil a co si o pandemii myslí, to jsou různé věci. V září onemocněl, vyléčil se, myslel, že má klid, ale ne: „V půlce listopadu se mi trochu začalo rozpadat tělo – ještě teď jsem slabý, bolí mě svaly i klouby, chodím na kapačky. Rekonvalescence se táhne.“

Navzdory tomu je ale přesvědčený, že pandemie není důvodem k ustrašenosti. „Chápu,“ říká Tauš, „že počty mrtvých zvedají sledovanost a podobně, ale vadí mi, že mezi řádky od jara slyšíme takové to, dejte si jeden na druhého pozor, zavřete se doma a podobně… Přemýšlel jsem, co to může vyvážit, došlo mi, že živá kultura, a tak jsem se ji snažil dělat. Připadalo mi to stejně logické, jako když lékař chodí do nemocnice.“

Vraťme se ale na začátek roku, kdy Česká televize odvysílala jeho seriál Zrádci. K tomu se vrátila Tereza Ramba z mateřské, a tak mohl plánovat spoustu představení Amerikánky, aktuálně nejpopulárnější divadelní hry v Česku.

Amerikánka je středobodem současného Taušova života – jde o příběh dívky, která si prošla dětským domovem, pěstounskou péčí i pasťákem, ale nepřestává věřit v to, že v Americe čeká milující táta, což jí pomáhá vzdorovat osudu. „S tím příběhem jsem chtěl pracovat už před dvaceti lety, nicméně jsem dlouho nevěděl, jak ho vyprávět správně. Před pár lety se to povedlo divadelně, a teď už věřím, že jsem schopný zvládnout Amerikánku i jako celovečerní film,“ říká Tauš, který na jaro chystal herecký casting, ale potom bylo všechno jinak. Film odložený na neurčito, k tomu zamrzla jednání o prodeji práv na Zrádce do zahraničí, zavřela divadla. Co teď?

„Asi máme s Amerikánkou štěstí, že sdílíme stejnou scénu (Jatka78 v Holešovicích) s La Putykou Rosti Nováka a podobnými soubory, které okamžitě zareagovaly. Když neměla La Putyka lepší možnost, zahrála představení pod panelákem…“

Co rozjel Viktor Tauš? Začal natáčet divadelní Amerikánku bez diváků, zato nezvyklou technikou a v neobvyklém prostředí – herečky poslal například do výběhu pro hyeny. Přes léto úspěšně promítal živé kulturní přenosy v kinech. Na podzim požádal o licenci na vysílání a nedávno rozjel televizní kanál jménem Naživo. O tom všem hovoří v článku, který vyjde v prosincovém Reportérovi nebo v čerstvém dílu podcastu Host Reportéra.

Kompletní rozhovor si můžete poslechnou zde v článku, nebo ve vašich podcastových aplikacích.