Práskání elektrického biče

Post Image

Práskání elektrického biče

Play icon
15 minut

foto Tomáš Binter

Nic jiného v tom úžasném stroji lidského těla nepřipomíná perpetuum mobile tak jako srdce. Ostatní orgány si někdy odpočinou, i dýchat můžeme na pár minut přestat, ale srdce se nám rozběhne už před narozením, a pokud se zastaví na více než několik vteřin, umřeme. Přibližně deseti procentům populace přitom srdce tluče jinak, než by mělo – tito lidé trpí srdeční arytmií.

Řada srdečních arytmií je neškodná a „postižení“ lidé vůbec nevědí, že jejich orgán nefunguje úplně ideálně. Ty ostatní arytmie už ale způsobují problém. V lepším případě znepříjemňují život, omezují aktivitu, v horším případě život zkracují.

Zdravé srdce se v klidu stahuje šedesát až stokrát za minutu. (Mimořádně vytrénovaní cyklisté, atleti, veslaři a další sportovci mívají tep výrazně nižší, třeba i třicet za minutu, ale to je jiný příběh.) Když pracuje pomaleji, kardiologové to diagnostikují jako bradyarytmii.

„Srdce trpící bradyarytmií nedodává dostatek okysličené krve a člověk je pak jako motor bez paliva,“ říká profesor Petr Neužil, kardiolog patřící ke světové špičce, primář v pražské Nemocnici Na Homolce. „Dokud takoví lidé nemohli dostat kardiostimulátor, tak živořili a umírali. Nebylo jim pomoci.“

Srdce je hlavně sval, který pumpuje v plicích okysličenou krev k orgánům a tkáním celého těla a pak, když se do něj vrátí, ji pošle pro další kyslík do plic. Kromě svalových vláken jsou v něm ale i svazky speciálních buněk, které vytvářejí elektrické impulzy a vedou je na příslušná místa uvnitř srdce – ty impulzy můžeme přirovnat k prásknutí bičem, po kterém se svalovina srdce stáhne a vykoná svou práci. A znovu a znovu, bez přestání. Když běžíte, bič práská v rychlejším rytmu, a když spíte, zpomalí.

Bradyarytmie je důsledkem toho, že ten „elektrický bič“ z nějakého důvodu nefunguje dobře. (Možných příčin je mnoho: dědičnost, nemoce, stáří…) A kardiostimulátor je elektronické zařízení, které částečně nebo úplně nahrazuje nedostatečnou funkčnost oněch svazků speciálních buněk. Kardiologové na celém světě implantují přibližně 700 000 kardiostimulátorů ročně. U nás jich v loňském roce bylo 10 800, z toho 7 600 dostali noví pacienti a zbytek byly výměny starého přístroje za nový. Takže lze říct, že jde o rutinní zákrok – to ale platí jen pár posledních desetiletí.

Nezničitelný Švéd

Podpořte Reportér sdílením článku