Jet, nebo nejet?

Názory

To byla otázka, na kterou jsem zkraje března, několik týdnů před dlouho naplánovaným odjezdem na dovolenou, neznal odpověď. Platí totiž, že o šíření a dopadech viru rozhodujeme i my svým chováním.

Audio
verze

Nebýt koronaviru, procházel bych se určitě koncem března po sopce Pico del Teide a popíjel mojito na Costa Adeje. Shodou okolností bych bydlel nedaleko hotelu, v kterém na ostrově Tenerife uvízli v karanténě zřejmě první Češi. Kvůli šíření nového viru skončí možná letenky v koši. Začátkem března, kdy vznikal tento komentář, bylo možné jen doufat a chovat se racionálně. Například odložit rezervace a placení, kde to ještě šlo, a čekat, jak se situace okolo nového viru vyvine.

Cestovní ruch je ekonomický otloukánek, jenž bývá první na ráně. Služby s ním spojené, tedy prodeje letenek, pronájmy aut a rezervace hotelů při jakékoliv větší krizi letí dolů. Podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu u nás turistický a cestovatelský průmysl zaměstnává již přes 240 tisíc lidí a tvoří téměř tři procenta ekonomiky. Také z hlediska globální ekonomiky byl dosud celosvětový růst cestování a mezinárodního obchodu požehnáním. Nyní, s příchodem nové nemoci, se ukazuje i jeho odvrácená strana.

Od let 2002 a 2003, kdy se (také z Číny) rozšířil starší bratříček současné nákazy – koronavir stojící za epidemií SARS –, se letecká doprava celosvětově více než zdvojnásobila. Ještě rychleji vzrostl mezinárodní obchod: v peněžním vyjádření ze 7,5 bilionu na 19,5 bilionu dolarů v roce 2018. Už jen z těchto hrubých čísel je zřejmé, kolik přibylo lidí, kamionů, vlaků nebo lodí s kontejnery na cestách mezi státy a kontinenty. Jakákoliv nová nákaza se při takové míře propojení rozšíří během několika dní či týdnů po celém světě.

 

Nový koronavir SARS-CoV-2 se od svého předchůdce liší. Nakazit se je snadné, většina lidí má jen mírné příznaky, což přispívá k jeho rozšíření. Na začátku března se tak nedalo vyloučit, že ve více zemích Evropy by mohlo dojít k zavedení radikálních metod, jak omezit vzájemný kontakt mezi lidmi, a ochránit tím menšinu nemocných vykazujících těžší příznaky. Ve hře bylo zavírání škol, uzavírání ohrožených měst a masivní omezení dopravních spojů.

Právě k takovým drakonickým opatřením přistoupila koncem ledna – po prvotním zakrývání problému – Čína. Uzavření provincie s centrem Wu-chan se přímo dotklo desítek milionů lidí. Zprostředkovaně, minimálně prostřednictvím strachu a změny spotřebního chování, to zasáhlo celou více než miliardovou zemi. O míře dopadu se dalo jen spekulovat. Věrohodnost ekonomických dat pocházejících z Číny se dlouhodobě zpochybňuje. Tamní vedení se naplánovaného růstu ekonomiky ve výši šesti procent ročně drží jako Marxova přikázání. Jedna z anekdotických videozpráv od čínského zpravodaje New York Times například zachytila běžící stroje v prázdné továrně: zdálo se, že rozkaz zněl jasně. Zahraniční analytici si proto obrázek o skutečném stavu druhé největší ekonomiky světa doplnili netradičními postupy. Například sledují údaje ze satelitů o znečištění ovzduší v Číně. To se skutečně během února v průmyslových oblastech Číny skokově snížilo, což naznačuje výrazný pokles výroby.

Investoři na finančních trzích koncem února reagovali na zprávy o šířícím se koronaviru s obavami. Akcie propadly nejrychleji od finanční krize v roce 2008. Dluhopisy zemí jako USA a Německo naopak výrazně poskočily, což je příznak útěku do bezpečí. Hlavním důvodem byl nedostatek informací o novém onemocnění, nejistota a strach spíše než jasný přehled o dopadech na ekonomiku.

Teď jde patrně o čas. Až se oteplí, šíření viru by se podle některých expertů mohlo na severní polokouli výrazně zpomalit. O konečné výši škod, a to nejen ekonomických, si přitom z velké části rozhodneme sami svým chováním. Není důvod k panice, drancování obchodů, jako by hrozil hladomor. Ale není ani důvod k falešnému uspokojení a ignorantství, třeba k cestám do zasažených oblastí. Na panikaření i hloupé ignorantství totiž nakonec doplatí ti nejslabší, kteří pomoc budou nejvíce potřebovat.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement