Kapitál a lyžníci

Byznys

Český lyžařský byznys se rozjíždí na plné obrátky. Provozovatelé velkých i menších středisek investují do spokojenosti zákazníků. Chtějí jim nabídnout co nejvíce sjezdovek, garanci sněhového pokrytí, kvalitní zázemí a možnost pohodlného nákupu permanentek bez front. Dobře vědí, že na tom nejspíš vydělají. Co nového přinesou tuzemské hory v nejbližších letech?

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Někdy stačí k vylepšení lyžařského zážitku jen drobnost. Tak jako například v Malé Úpě, kde v letošní sezoně malinko posunuli horní cestu od kotvového vleku na sjezdovku v areálu U Kostela, takže najednou nevede po rovině, ale z mírného kopce. Obzvláště rodiče menších dětí, kteří je až do loňska tahali po rovině na hůlkách, dovedou takovou změnu ocenit. 

Častěji však úpravy areálů vyžadují mnohem větší zásahy a investice. Majitelé lyžařských středisek investují miliony, desítky milionů a leckdy i stovky milionů korun do vylepšování vybavení, nových vleků a lanovek, rozšiřování sjezdovek nebo propojování celých částí areálů. Klienti jsou stále náročnější a jsou ochotni i více utrácet, ale chtějí za to rostoucí kvalitu lyžařských zážitků. Provozovatelé skiareálů to vědí, a tak se snaží vyjít potřebám svých zákazníků vstříc.

 

Stamiliony ve Špindlu

Bezkonkurenčně nejvíc se chystají v příštích letech investovat do lyžařského střediska akcionáři firmy Melida, jež má v pronájmu lyžařské středisko ve Špindlerově Mlýně. Loni jim majitelé areálu vedení Českou unií sportu v pozici hlavního akcionáře prodloužili nájemní smlouvu až do roku 2057. Za to se Melida zavázala proinvestovat téměř dvě miliardy, přesně 1 925 000 000 korun. Zdaleka nejvíce peněz si vyžádá největší operace, tedy propojení obou částí střediska – Medvědína a Svatého Petra neboli Plání.

Obě části střediska by se měly propojit přes terminál umístěný na dnešní parkoviště P1. Vyroste tam parkovací dům, na jehož střeše se potkají dvě lanovky a příjezdové sjezdovky. 

 

„Ze směru od Plání je to klasická sjezdovka s šestisedačkovou lanovkou, která bude končit na úrovni horní stanice sjezdovky Hromovka. Na druhou stranu povede kabinková lanovka zhruba někam do poloviny Medvědína,“ popisuje chystané změny Igor Rattaj, hlavní postava společnosti Tatry Mountain Resorts, která v barvité sestavě vlastníků firmy Melida plní roli jakéhosi „řídicího partnera“. A to zejména proto, že má na rozdíl od ostatních podílníků zkušenosti s provozem lyžařských areálů na domovském Slovensku a v Polsku. Další akcionáři Melidy se většinou k podílu na firmě veřejně nehlásí, nicméně je poloveřejným tajemstvím, že mezi nimi figurují například jména někdejšího šéfa ČEZ Martina Romana, politických podnikatelů Romana Janouška a Tomáše Hrdličky či bývalého spolumajitele plzeňské Škody Michala Koreckého.

Právě propojení obou částí je jednou z klíčových podmínek pronájmu areálu, o němž bude ještě řeč. Igor Rattaj říká, že propojení se nachází v poslední fázi schvalovacího procesu. „Za několik týdnů bychom měli být hotovi,“ věří. Následovat by měly přípravné lesnické práce. Zjednodušeně je lze popsat tak, že lesy, ve kterých budou vykáceny nové propojovací sjezdovky, je potřeba předem připravit na větší zásah. Pokud by se to neudělalo a začalo se kácet rovnou, nebyly by stromy, které se po vykácení pruhů pro sjezdovky ocitnou na kraji, připraveny na nápory větru. 

Tyto přípravné kroky by Melida chtěla stihnout ještě letos. Samotné budování pak má přijít na řadu v letech 2020 a 2021, vždy v letním období. Před vánočními svátky v roce 2021 by se tak teoreticky měli lyžaři poprvé projet mezi oběma částmi střediska, aniž by museli vypnout boty z vázání.

Propojování přinese i jednu podstatnou novinku pro akcionáře Melidy. Firma sice už od začátku pronájmu v roce 2012 nainvestovala do vylepšení služeb stovky milionů, dosud je ale kryla bankovními úvěry. Při masivní investici do nových spojovacích lanovek, sjezdovek a terminálu však budou muset akcionáři poprvé přispět z vlastních kapes. Celkem se jedná o více než půl miliardy korun v následujících dvou letech. Zda k tomu budou všichni svolní, či zda se ještě nějak promění akcionářská struktura, se teprve uvidí.

Pro lyžaře samotné je ovšem podstatnější zprávou termín propojení areálu i to, že již od sezony 2019/2020 uvažují provozovatelé areálu o zavedení flexibilního jízdného, které bude reagovat na to, jaká je aktuální poptávka po permanentkách. Při velkém zájmu ceny porostou, při nižším mají klesat. (Více v rozhovoru s Igorem Rattajem na stranách 88 až 93.) 

 

Spokojení sportovci

Areály ve Špindlerově Mlýně i v Peci pod Sněžkou jsou většinově ve vlastnictví sportovních organizací. V obou případech je nadpolovičním majitelem Česká unie sportu, někdejší ČSTV; vždy ji doplňuje Svaz lyžařů ČR. V Peci mají dohromady bezmála 95 procent, ve Špindlu je to přes 85 procent. V roce 2012 oba areály pronajali soukromým provozovatelům. A podle údajů, které v odpovědi na otázky magazínu Reportér zpracoval generální ředitel ekonomických agend ČUS Pavel Benda, se jim tento krok vyplatil.

Benda srovnával zisky, investice a zadlužení areálů ve čtyřech letech před pronájmem (2008 až 2011) a ve čtyřech letech po uzavření nájemní smlouvy (2013 až 2016). V obou případech dramaticky kleslo zadlužení a vzrostl objem investic od nových provozovatelů. V případě Pece se i významně zvýšil zisk: zatímco před pronájmem vydělal areál majitelům za čtyři roky dohromady něco přes 15 milionů, mezi lety 2013 a 2016 činil zisk, jehož zdrojem je právě nájemné, více než 66 milionů. U Špindlerova Mlýna se zisk za čtyři roky před pronájmem a po něm  sice zvýšil „jen“ ze 137 milionů na 148 milionů, ale o stovky milionů narostly investice.

Když loni na jaře prodlužovali sportovci soukromým provozovatelům nájemní smlouvy z původních dvaceti let na pětačtyřicet, domluvili si kromě zvýšení investic a dalších podmínek i zaplacení „extra nájmu“ za podpis prodloužení. V případě Špindlerova Mlýna činil tento „podpisový bonus“ šedesát milionů, u Pece, jak vyplývá z údajů zveřejněných na serveru justice.cz, bylo za podpis milionů čtyřicet.

 

Pozdržení v Peci

Lyžařské středisko v Peci pod Sněžkou získala do pronájmu společnost Mega Plus, jejímž klíčovým vlastníkem je zkušený horský byznysmen Richard Kirnig. Podnikatel, který loni oslavil padesáté narozeniny, už v polovině devadesátých let uspěl při privatizaci lanové dráhy na Černou horu nad Janskými Lázněmi a začal oživovat tehdy poněkud skomírající tamní lyžařské středisko. Poté co jím ovládaná firma Mega Plus získala do pronájmu i vleky a sjezdovky v Peci a sousední Velké Úpě, vytvořil SkiResort Černá hora – Pec, který je co do délky a počtu sjezdovek největším lyžařským střediskem v zemi. Janské Lázně jsou dnes s Pecí propojeny skibusy, jednotnou permanentkou i vrcholovou jednosměrnou přepravou z Černé hory do Pece, kde se lyžaři dvakrát svezou kus cesty rolbou a zbytek absolvují „po svých“.

Firma Mega Plus se při prodloužení nájemní smlouvy na středisko v Peci zavázala k celkovým investicím ve výši 850 milionů korun. Vyplývá to ze smluv zveřejněných v obchodním rejstříku. Loni však zkomplikoval situaci zásah policie, která si koncem října přišla pro dokumenty do Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), na radnici v Peci i domů k dlouholetému a stále úřadujícímu starostovi Pece pod Sněžkou Alanu Tomáškovi. V reakci na to oznámil Richard Kirnig na ustavujícím zasedání nového zastupitelstva po loňských komunálních volbách, že své investice pozastavuje. 

„Naše společnost bohužel zastavuje veškeré investiční věci do této lokality. Není možné investovat někde, kde slyšíme buď jen trestní oznámení, nebo na všechno stížnosti,“ citovala agentura ČTK z vystoupení Kirniga v bouřlivé diskusi, která byla zařazena na konec programu ustavujícího zastupitelstva.

Oznámené pozastavení investic by ovšem pronájem areálu ohrozit nemělo. „Nájemce řádně platí nájemné, investice dle smlouvy jsou postupně realizovány a jejich přehled předkládán pronajímateli. Dosud nám z jeho strany není znám úkon, který by směřoval k ohrožení smlouvy,“ uvedl ekonomický ředitel ČUS Pavel Benda s tím, že firma Mega Plus dosud plnila investice „přes plán“, takže není pod tlakem, který by vyplýval ze smlouvy o pronájmu areálu.

Pec pod Sněžkou má dlouhodobě problém s kapacitou parkovišť, jednoduše řečeno, auta návštěvníků se do obce ve vytížených obdobích zkrátka nevejdou. Situaci měla vyřešit výstavba dvou parkovacích terminálů před vjezdem do obce. Svá auta by tam nechávali zejména jednodenní návštěvníci střediska, kteří by pak využili tři nově zbudované lanovky a dvě sjezdovky, jež by propojily Velkou Úpu se sjezdovkami v Peci. A právě tento záměr je nyní přinejmenším dočasně „u ledu“. 

Starosta totiž tvrdil, že po policejním zásahu má obec problémy se získáním dotací na vybudování nového parkování, a podle vyjádření ředitele Mega Plus Petra Hynka pro MF DNES pro firmu nedává smysl, aby investovala stovky milionů do lyžařského propojení, když není jisté, zda oba parkovací terminály skutečně vzniknou.

 

Vodní hrátky v Rokytnici

Všude je něco. Zatímco na východě Krkonoš řeší parkování, v Rokytnici nad Jizerou v západní polovině pohoří teď mají největší starost o vodu. Přinejmenším o tu pro umělé zasněžování.

Přírodního sněhu bývá v posledních letech nedostatek, letošní zima je v tomto směru alespoň prozatím světlou výjimkou. Provozovatelé lyžařských středisek tak musejí hledat zdroje vody, z níž mohou sníh vyrábět uměle. A právě to je teď nejaktuálnější starost dalšího tradičního krkonošského střediska v Rokytnici. V hlavním areálu na svazích Lysé hory mají dnes nádrž na dva tisíce kubických metrů vody, potřebovali by jí ale mnohem více. 

„Zkoumáme různé možnosti, od vytvoření nádrže pod parkovištěm až po využití někdejších hornických štol, kterými je Rokytnice částečně poddolovaná,“ říká René Roštejnský, předseda představenstva akciové společnosti Spartak Rokytnice, jež tamní areál provozuje. Další zdroj vody pro zasněžování pak potřebují vybudovat ke svahu Studenov, jenž leží jen kousek od centra obce. „Na Studenově chceme dva starší vleky nahradit čtyřsedačkou. Jenže nemůžeme uvažovat o lanovce za sto milionů, aniž bychom měli jistotu, že dovedeme kopec zasněžit,“ doplňuje ředitel firmy Vít Pražák.

Také v Rokytnici existuje plán na propojení dosud oddělených kopců, a to včetně připojení do sousedního Harrachova. Pokud by se někdy uskutečnil, vzniklo by na západním konci Krkonoš velmi atraktivní středisko. Studie na papíře je zajímavá, ale k realizaci je zatím daleko. René Roštejnský i Vít Pražák se shodují, že i při ideálním průběhu by byla řeč o patnácti či dvaceti letech. A ještě by k tomu bylo třeba najít strategického investora: náklady na tak velkou akci, které by se téměř jistě vyšplhaly nad miliardu korun, by si totiž areál, jehož koncovým vlastníkem je místní sportovní oddíl, rozhodně nemohl dovolit.

Výrazně aktuálnější jsou tak například plány na protažení „přibližovací“ lanovky od parkoviště pod Horními Domky o několik set metrů směrem vzhůru. Podle šéfů rokytnického areálu by tak přibyla nová plnohodnotná sjezdovka, lyžaři by se rovnoměrněji rozprostřeli a získali větší komfort. Otázkou však je, jak dopadnou jednání se všemi vlastníky pozemků, přes které by delší lanovka vedla.

Jisté už prý je zavedení nového a významně lepšího systému pro prodej jízdenek. Rokytnice chce přejít od příští sezony na stejné řešení, jaké používá například Špindlerův Mlýn. Tím se otevřou možnosti prodeje přes internet bez front a případně i flexibilní práce s cenami. „V prvním kroku chceme návštěvníkům dát možnost, aby se vyhnuli otravným frontám u pokladen,“ říká René Roštejnský.

 

Zamrzlý Harrachov

V sousedním Harrachově, kam je to z Rokytnice kousek přes kopec, se alespoň prozatím zastavil čas. Středisko se před lety rozdělilo na „Klasický areál“, do kterého patří zejména chátrající skokanské můstky, jejichž záchrana se zrovna moc nedaří. Souběžně pak funguje „Sportovní areál“, který podobně jako Špindl či Pec vlastní většinově Česká unie sportu (ČUS), a další významný podíl patří opět lyžařskému svazu.

Harrachovský „Sportovní areál“ aktuálně vede soudní spor se státem o výši nájemného na erárních pozemcích. Své zájmy má ve hře o pozemky i obec. Komplikovaná situace, jejíž podrobnější rozbor lze nalézt v internetovém archivu magazínu Reportér (vydání z prosince 2015 a listopadu 2016), vede k tomu, že i sjezdařská část harrachovského areálu zamrzla v čase a nesměřuje k modernizaci. 

Pavel Benda z ČUS vyčíslil zamýšlené náklady na další rozvoj Harrachova na stovky milionů korun, přičemž největší část nákladů by měla mířit do modernizace lanovek či jejich výměny za nové. Jenže to všechno je zatím ve hvězdách. Do vyřešení vztahů mezi státem a sportovními svazy, kde jde vedle výše nájmu i o případný prodej pozemků a jejich cenu, nelze čekat, že by se cokoli významnějšího pohnulo kupředu.

 

Špičák v rozletu

O poznání živěji je na nedalekém Tanvaldském Špičáku v Jizerských horách. Před letošní sezonou nahradila kotvový vlek z centra Albrechtic čtyřsedačková lanovka s bublinou (plexisklovým krytem proti špatnému počasí). 

Tato operace si vyžádala celkovou investici 45 milionů korun, jak vyplývá ze slov Petra Bažanta, mluvčího firmy Ski Bižu, která areál na Špičáku spolu s dalšími dvěma v Bedřichově a na Severáku provozuje. Následujícím krokem by mělo být v příštích dvou letech rozšíření sjezdovek Modrá a Slalomák, které se dohromady zvětší o čtyři hektary plochy. „Ve spolupráci s obcí Albrechtice v Jizerských horách plánujeme kompletní přestavbu zázemí areálu Tanvaldského Špičáku II (část, která je právě v centru Albrechtic), což představuje výstavbu nové budovy, v níž budou  pokladny, lyžařská škola, půjčovna, úschovna, toaleta a restaurace. Výhledově to vidíme na zimu 2020/2021,“ uvádí Petr Bažant. 

A pak má následovat vybudování třetí lanovky ze zcela nového směru, do města Tanvald, konkrétně do tamního autokempu. Podle představ provozovatelů by to mohlo být hotovo zhruba do pěti let. Celý areál by tak ve finále měl mít tři lanovky ze třech různých směrů a deset kilometrů sjezdovek, které budou po celé délce zasněžovány. 

 

Propojování Klínovce

Tolik oblíbené propojování sousedících areálů jako první dotáhli do zdárného konce v Krušných horách. Již před letošní sezonou došlo k propojení středisek Klínovec a Neklid a zároveň k rozšíření sjezdovek Dámská a Pařezovka. „Před touto sezonou se celkové investice pohybují kolem sedmdesáti milionů korun, přičemž rozšiřování sjezdovek a budování propojení vyšlo přibližně na deset milionů,“ uvádí marketingová manažerka areálu Hana Hoffmannová. 

Tím ovšem zdaleka budovatelské plány na Klínovci nekončí. Nyní je podle Hoffmannové v plánu vybudování modré sjezdovky do Jáchymova. Již před příští sezonou by provozovatelé chtěli vyměnit lanovou dráhu Dámská, další investice mají směřovat do budování a rozšiřování retenčních nádrží na vodu a s tím spojeným rozšířením zasněžovacího systému. „Plánujeme výstavbu ubytovacích kapacit s wellness centry přímo v areálu. A dále velkokapacitní restauraci na vrcholu s dětským parkem,“ přibližuje plány marketingová manažerka areálu.

V dlouhodobém výhledu je i propojení se střediskem Fichtelberg v sousedním Německu. Dnes mohou návštěvníci jezdit mezi vrcholy Klínovce a Fichtelbergu skibusem, jemu trvá cesta dvacet minut. Stejně jako kdekoli jinde by se propojení velmi zintenzivnilo ve chvíli, kdy by mohli lidé přejíždět na lyžích a lanovkách. „Tato myšlenka stále žije a v současné chvíli pracujeme na povoleních a dalších s tím spojených procesech, které jsou však velmi zdlouhavé,“ říká Hana Hoffmannová.

 

Jídlo pro Zadov

Na šumavském Zadově řeší podobně jako třeba na Klínovci či Tanvaldském Špičáku investice do infrastruktury. Úroveň stravování a sociálního zázemí připadá provozovatelům areálu, který ze sta procent patří České unii sportu, nedostatečná. Proto mají v plánu výstavbu multifunkční budovy, v níž budou pokladny, restaurace s terasou, sociální zařízení a další služby. Ještě větší prioritou je pak vybudování dostatečně velké nádrže na vodu pro umělé zasněžování – v tom se zase podobají místní starosti těm rokytnickým. 

Dohromady by investice ve středisku, které proslavila zejména lyžařka Kateřina Neumannová a její trenér Stanislav Frühauf, měly přesáhnout padesát milionů korun.

 

Dolní Morava „na dýl“

Dolní Morava v pohoří Kralický Sněžník má za sebou léta rychlého a bouřlivého rozvoje. Před dvěma lety je popisovala i reportáž Tomáše Poláčka v Reportéru. „Hlavně ať sem jezdí co nejméně jednodenních turistů,“ citoval tehdy přání většiny místních obyvatel. A úplně stejné přání vyjadřuje nyní i Martin Palán, obchodní ředitel firmy Sněžník, která resort Dolní Morava provozuje. Cílem je podle něj, aby lidé – zejména v zimě – jezdili do střediska na delší dobu. 

„V dalších letech bychom chtěli celý resort dobudovat tak, aby zde vznikla další lůžka v ubytovacích zařízeních. Ve fázi projektování je také poměrně rozsáhlé wellness a spa,“ uvádí Martin Palán s tím, že pro firmu je důležité, aby postupovala v souladu s potřebami a přáními obce.

Už před letošní sezonou vznikla na Dolní Moravě nová sjezdovka nazvaná Vyhlídková, spojuje horní stanice lanovek Sněžník a U Slona. Do příští sezony by se měly rozšířit spojovací cesty mezi oběma lanovkami. 

Tím ale rozvoj lyžařských možností nekončí. „Další sjezdové tratě nyní trasujeme s tím, že podmínkou pro nás je, aby měly parametry modré sjezdovky,“ říká Martin Palán. 

Jezdit se ovšem nebude jen na lyžích. „Již letos před zahájením letní sezony otevřeme a zprovozníme nejdelší a nejmodernější bobovou horskou dráhu v ČR a jednu ze tří nejdelších v Evropě. Půjde o jedinečný zážitek z jízdy na více než tři kilometry dlouhé trase s převýšením čtyři sta metrů s rondely, nečekanými zatáčkami, výjezdy a sjezdy,“ odhaluje plány pro nejbližší období obchodní ředitel Martin Palán.

 

Sedlo si to zaslouží

Areál na Červenohorském sedle před letošní zimou otevřel novou Žlutou sjezdovku, pracovalo se i na rozšíření modré. Úpravy se plánovaly již od roku 2016, nicméně všechna potřebná povolení byla k dispozici až v listopadu 2017, proto se mohlo začít s pracemi až loni. „To nám zase trochu zkomplikoval život kůrovec, jelikož najednou nebyli k dispozici těžaři, kteří káceli v lesích postižených kůrovcovou kalamitou. Nicméně nakonec jsme stihli skoro všechno, co jsme chtěli,“ popisuje peripetie budování Martin Dubský, většinový vlastník a šéf areálu s tím, že ještě zbývá dokončit rozšíření dojezdů k lanovce a také zemní práce na Modré sjezdovce. 

Dalším krokem pak má být výměna staré lanovky z roku 1989 za modernější, s odpojováním sedaček a bublinou pro ochranu před špatným počasím. Tady provozovatelům mohou komplikovat situaci církevní restituce, respektive probíhající spory o vydávání majetku. Ještě větší problém je to u vybudování další lanovky namísto vleku. „V budoucnu bychom rádi nahradili Tatrapomu další lanovou dráhou. Jelikož je to úplně nová stavba, je potřeba zcela určitě počkat na soudní rozhodnutí. Pokud se podaří druhou lanovku postavit, vznikla by pod ní další sjezdovka,“ popisuje Martin Dubský. 

Do lyžařského byznysu vstoupil dnes pětačtyřicetiletý podnikatel před zimou roku 2014, areál byl tehdy kompletně odkázán na přírodní sníh a po špatné předcházející zimě nebyl v dobré hospodářské kondici. Samozřejmě nemá možnosti, jaké mají například investoři ve Špindlerově Mlýně, investuje v mnohem menších sumách, svého angažmá na Červenohorském sedle ale nelituje. „Musím upřímně říci, že jsem spokojený. Zvedá se návštěvnost i spokojenost zákazníků. Jsme rádi, že se lidé do tohoto kouzelného, i když na počasí ne vždy přívětivého místa vracejí. Sedlo si to zaslouží,“ říká Martin Dubský. Odkoupil i tamní hotel a modernizuje jej. Do budoucna by rád zařídil umělé zasněžování i na jižních svazích a chce držet příznivé ceny pro rodiny s dětmi.

 

Služby pro dva miliony

Ať už po stamilionech, nebo po troškách, provozovatelé nejznámějších českých a moravských areálů se, každý podle svých možností, snaží svá střediska zvelebovat. Zlepšují se služby pro návštěvníky, otevírají se nové lyžařské možnosti a trasy. Přibývá středisek, která nabízejí nákup permanentek on-line a bez dopoledních front u pokladen. A všichni už tuší, že bez umělého zasněžování to dlouhodobě nepůjde.

Podle Svazu lyžařů ČR jsou u nás více než dva miliony lidí, kteří rekreačně jezdí. To už je cílová skupina, o niž stojí za to zabojovat.

 

 

Spojování na Kaprunu
Propojování není velkým trendem jen na českých horách
 
V oblasti Zell am See – Kaprun, kam míří čeští lyžaři asi nejčastěji z rakouských středisek, právě probíhá velký projekt K-onnection. Dvě gondoly spojí centrum obce Kaprun přímo s ledovcem Kitzsteinhorn. Od letošní zimy už jezdí první z nich, z Kaprunu na vrchol Maiskogel, 30. listopadu 2019 by pak měla být otevřena druhá, z Maiskogelu na ledovec, do stanice Langwiedboden. Spojí se tak dosavadní dva oddělené areály v oblíbeném středisku.

 

Rozhovor s Igorem Rattajem, který mimo jiné podniká ve Špindlerově Mlýně, čtěte zde.

 

Reportáž o atrakci v horském středisku Livigno čtěte zde.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama
Advertisement

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement