Bernieho levé oko

Post Image

Bernieho levé oko

Play icon
10 minut
Bernie Sanders

foto Profimedia.cz

Američtí demokraté vybírají kandidáta na úřad prezidenta, jehož postaví do boje proti republikánu Trumpovi – a solidní šanci má Bernie Sanders z levého křídla strany. Je to přitom politik, jenž projevuje velkou toleranci k levicovým autoritářským vůdcům Latinské Ameriky.

Za demokratického socialistu označuje sám sebe Bernie Sanders: je americkým senátorem a především favoritem levého, progresivního křídla Demokratické strany v právě probíhajících primárkách, které rozhodnou o soupeři republikána Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách. Co je mimo jiné pro Sanderse typické? Shovívavost vůči levicovým autoritářským režimům Latinské Ameriky.

„Jsem proti intervenci bolivijských bezpečnostních složek do demokratického procesu a jejich represi domorodých protestujících. Když vojáci zasáhli a požádali prezidenta Eva Moralese, aby odešel, nazývá se to podle mého názoru puč,“ napsal v listopadu Sanders na sociální síť Twitter. Čímž hrubě pokřivil bolivijskou realitu.

Nevešlo se do tweetu

Jistě, dějinné události bývají složité, a ne vždy se detaily vejdou do maximálního počtu 280 znaků jednoho tweetu. Avšak Bernie – jak si sám říká ve volební kampani – toho svým tweetem zamlčel dost. Neřekl, že to byl právě charismatický socialista Evo Morales, který jako první narušil demokratická pravidla hry. Pominul, že před čtyřmi lety mu občané v referendu sdělili, že si nepřejí změnu ústavy, která by umožnila další prodloužení funkčního období. Morales toto rozhodnutí nerespektoval a jím kontrolovaný ústavní soud rozhodl, že jeho lidské právo kandidovat je nad všemi paragrafy a zákonnými omezeními.

Na konci října se v Bolívii konaly prezidentské volby. Mezi venkovskými indiány oblíbený Morales v nich potřeboval získat nad 40 procent hlasů a o deset procent více než jeho nejbližší pronásledovatel, aby se nekonalo druhé kolo. A podle prvních výsledků se mu to nepodařilo, jenže pak na den záhadně vypadl počítačový systém sčítající hlasy. A když naskočil, měl socialistický lídr – jaká náhoda – svoji potřebnou většinu.

Do očí bijící podvod rozzlobil část obyvatelstva a v zemi začaly masové demonstrace za Moralesův odchod. Do ulic vyšli i jeho příznivci, výsledkem byl chaos a rabování. Po dvou týdnech násilností armáda prezidentovi vypověděla službu; odmítla potlačovat protirežimní demonstrace. Morales dostal na srozuměnou, že jeho téměř čtrnáctiletá vláda skončila.

Podpořte Reportér sdílením článku