Českofert

Čím se poslední měsíce zabývá část úředníků českého státu? Vcelku jasně to naznačují následující titulky: „Česko se bude soudit s Evropskou komisí kvůli pozastavení dotací pro Agrofert“ (Hospodářské noviny, 6. února). „Vláda chce v EU žalovat Babišův audit“ (Deník N, 24. května). „Češi poslali do Bruselu posudek na toasty Penam“ (iRozhlas, 21. června).

Zkrátka a dobře je zjevné, že jednou z agend českého státu a jeho byrokracie se stal boj za evropské dotace pro soukromou firmu – holding Agrofert.

Evropská komise, která na tok peněz dohlíží, dospěla k závěru, že Agrofert neměl a nemůže část evropských dotací rozdělovaných českými úředníky dostávat, mimo jiné i proto, že nadřízený těchto úředníků, předseda české vlády Andrej Babiš, Agrofert nadále ovládá: je ve střetu zájmů, který přesun holdingu do jím založených svěřenských fondů neřeší.

Český stát si ovšem myslí opak. A že jeho snahy v této věci zabírají úředníkům čas, vlastně potvrzují i ministři Babišovy vlády, když hovoří o přípravě stížností zastávajících se Agrofertu. „Reakce připravují odborníci několika resortů, kteří se zaměřují na odbornou, primárně právní stránku věci,“ prohlásila koncem dubna ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Zdůrazňuji, že ministryně hovořila ne o úřednících jednoho, ale hned několika ministerstev, kteří na obhajobě dotací pro Agrofert pracují…

A nyní si představte, že bychom žili v jiné realitě. V takové, kde Andrej Babiš není premiérem, tudíž není ve střetu zájmů a jím řízený Agrofert má stejné právo na evropské peníze jako jakákoli jiná soukromá česká firma. Místo toho by Česká republika měla předsedu vlády, který nezaložil obří holding přijímající dotace, a proto by spor s Evropskou komisí neexistoval a čeští úředníci by mohli ušetřený čas věnovat něčemu jinému. Třeba řešení následků pandemie a obnově země.