Rána, zásah! Jak sestřelit mladého lesníka

Adam Volek je lesní adjunkt. Jako pomocník hajného se stará o lesy, stromy a lidi v přiděleném revíru: teď to znamená ještě víc chození a práce v lese než obvykle, protože je velká kůrovcová kalamita, jeho slovy řečeno – „brouk žere“.

Coby kluk z vesnice nedaleko Hranic na Moravě se okolo lesa pohyboval odmalička, ale že do něj zamíří tak brzy a za takových okolností, to nečekal. Jeho plány byly jiné, i když se pohybovaly v oboru; chtěl získat titul inženýra na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity. Zdálo se, že se mu to podaří, jenže ho dvakrát vyhodili od obhajoby diplomové práce, a Adam Volek odmítá tento verdikt uznat.

„Jako malý jsem chodil do mysliveckého kroužku a v devítce jsem se rozhodl, že půjdu na lesárnu v Hranicích. A u toho už jsem víceméně zůstal. Udělal jsem střední a pokračoval na Mendelku do Brna,“ vypráví Adam Volek. Ve škole mu to docela šlo a začal se zabývat tím, co skvěle zná z domova. Okolo Černotína, odkud pochází, je téměř ráj pro průzkum přírodních zdrojů. „Kdyby mi bývala klapla obhajoba diplomky, asi bych pokračoval na doktorandské studium. Zvažoval jsem to,“ líčí své původní záměry.

Plány zkusit kariéru začínajícího vědce na lesnické fakultě však zmizely jak jehličí z modřínu opadavého. Ačkoliv měl navržené nejlepší možné hodnocení diplomové práce, dvakrát ho od obhajoby vyhodili. „Jako hotový lesní inženýr bych měl nabídek i peněz víc, takhle to bylo s hledáním práce horší. Přesto jsem v oboru na rozdíl od řady spolužáků zůstat chtěl,“ říká mírným hlasem. Místo pokračování v studiu nastoupil na vysokou školu života. „V lese mi říkají, že se musím naučit řvát. Hlavně na Ukrajince, kteří pracují při zalesňování. Jakmile se jim prý povolí, dopadne to špatně. Já křičím nerad. Spíš jim pomáhám,“ vysvětluje Adam Volek.

Poslední rok čeká, jak se vyvine jeho spor se současným vedením lesnické fakulty. Je přesvědčen, že jeho vyhazov nebyl po právu a že hlavním důvodem jsou špatné vztahy na škole a zejména spor současného děkana s vedoucím jeho diplomové práce, který ve stejné době přišel o post vedoucího ústavu a vzápětí dostal ze školy výpověď. „Ty spory jsou na škole obecně známé. Ale nikdy bych neřekl, že si vybijí zlost na mě a budou se mstít i skrz další studenty. To mi přijde hodně zvláštní,“ říká Adam Volek.

„Nevhodné postupy“