Amerika teprve teď zjistila, že nejsme Rusové

Post Image

Amerika teprve teď zjistila, že nejsme Rusové

Play icon
19 minut

foto Jan Kaliba

Walter je chlap jako hora, ale když mluví o tom, co se děje na Ukrajině, v jednu chvíli se skoro rozpláče. Walter se totiž jmenuje Volodymyr Ciszkewycz – a patří k ukrajinské menšině žijící ve státě Ohio v USA. Američtí Ukrajinci, jichž je asi milion, bojují během války s bezmocí a hněvem tím, že vybírají dolary na pomoc své vlasti. A také lobbují za Ukrajinu a řeší „trumpizaci“. Tedy proč je nepodporuje část republikánské strany, kterou tradičně hodně volili.

Ukrajinská vlajka a modro-žlutý nápis „prodej pirohů každý pátek“ napovídají, že jsem u cíle. Poslední zatáčka a ocitám se na jednom z míst, která ruskou válečnou agresi na Ukrajině prožívají z celé Ameriky nejintenzivněji.

„Už se ani nemůžu dívat na zprávy. Je to, jako by se historie vracela,“ říká mi Luba Holovatá. Má bílou halenku prošívanou ukrajinskými vzory. Z auta jsem vystoupil ve městě Parma na okraji Clevelandu v americkém státě Ohio, v areálu s malým parkem a nízkou cihlovou budovou. Patří Asociaci mládeže ukrajinských Američanů (UAYA), která právě pořádá komunitní večer s jídlem, pitím, hudbou a s jednou z mnoha dobročinných sbírek na pomoc staré vlasti.

„Začala jsem trpět nočními můrami. To se mi za celý život nestalo,“ vypráví mi další účastnice večera, dvaasedmdesátiletá žena oblečená pro změnu do černých šatů. Ukrajinské motivy na nich ale nechybějí. Jmenuje se Irena Stolarová, učí literaturu na nedaleké Clevelandské škole ukrajinských studií a vede zdejší odnož UAYA. Jde o součást Asociace pro osvobození Ukrajiny, jež vznikla před sto lety coby národní hnutí odporu proti bolševikům. Tady ve Spojených státech slouží ukrajinským Američanům k udržování tradic a komunitního života, podobně jako Čechům Sokol. Ovšem též původní myšlenka osvobození je živá. A to zvláště teď. Na svobodnou Ukrajinu se tu vybírá, pije i hoduje.

Vzít flintu a jet

Děti napekly cukrovinky včetně žluto-modrých ukrajinských srdcí. Za příspěvek 25 dolarů, který míří na zbraně a další pomoc přímo na Ukrajinu, dostane každý také hlavní večerní chod. „Klobása je slovinská,“ říká omluvně Jessica Melnyková-Delavecchiová k porci, která mi přistála na talíři. „Jinak je to ale tradiční ukrajinské jídlo,“ vysvětluje mi, když se za ní vydávám do kuchyně, kde vládne. „V troubě připravuju kyselé zelí, tam v hrnci se vaří domácí boršč a tady smažím pirohy,“ ukazuje na obří pánev.

Ukrajinci a volby

Je vidět i cítit, že se nacházíme uprostřed „pirohové kapsy Ameriky“ – pásu táhnoucího se od New Yorku až k Chicagu. Na tomto území žije většina z milionu ukrajinských Američanů a každoročně se tu sní asi dvě třetiny americké produkce této východoevropské speciality.

Podpořte Reportér sdílením článku