Byznys proti krizi: Nezavřeme!

Byznys

Čeští podnikatelé bojují o přežití svých firem. Pomoc od státu má často poněkud zmatené rysy, obsahuje spoustu byrokratických překážek a rozhodně není tak rychlá, jak se na začátku vláda tvářila. Přesto majitelé firem za své provozy i zaměstnance bojují, rozpouštějí veškeré rezervy a věří, že se jim podaří potíže překonat.

Restauratér Tomáš Svášek z Brandýsa nad Labem má ve městě dva podniky. Pizzeria Felicita existuje poblíž brandýského zámku už čtyřiadvacet let, od května 1996, od loňska pak Svášek ještě s jedním společníkem provozuje na náměstí Brandýskou hospodu a s ní spojenou zahrádku. „Uzavření podniků nás trefilo zrovna v začátku sezony. V dubnu se většinou začínají tržby rozjíždět po slabší zimě, květen je pak v Brandýse tradičně nejsilnější měsíc v roce,“ říká.

V obou podnicích pracuje dohromady šestnáct zaměstnanců, kvůli koronavirové odstávce žádného nepropustil. „Ze začátku jsem o tom chvíli uvažoval. Manažer pizzerie byl optimista a říkal, že nás stát určitě nějak podpoří, že se dobří lidé špatně shánějí, a navíc ta uzávěra nebude trvat dlouho. Já jsem namítal, že nejspíš nedostaneme nic nebo skoro nic a hned tak se neotevře,“ popisuje Tomáš Svášek březnovou debatu s kolegou Janem Albrechtem, jenž má mimo jiné zkušenosti z podniků dvou známých pražských italských restauratérů Riccarda Lucqueho a Emanuela Ridiho. „S řadou našich lidí děláme společně celé roky, známe se, máme takové skoro rodinné vztahy,“ vysvětluje Svášek, proč nakonec k propouštění nepřikročil.

Hospoda na náměstí i pizzerie u zámku začaly s prodejem jídel a nápojů přes okénko. To by však všechny nezaměstnalo. „V pizzerii máme deset stálých zaměstnanců, když se prodává přes okénko, jsou na směně potřeba dva, jeden vaří a druhý vydává,“ říká majitel podniku. Koronavirovou odstávku proto využili k úpravám a modernizaci, obě restaurace prošly významnější proměnou interiéru a například v letní zahradě naproti pizzerii vybudovali kompletní kuchyň. Část personálu tak získala jinou náplň práce a také možnost o něco lepšího výdělku, než kdyby jen seděli doma a čekali.

„Rozjeli jsme také hned na webu a na sociálních sítích platformu Pizza Brandýs, kde nabízíme pizzu o něco větší a také o trochu levnější. Čtyřiceticentimetrová pizza pak vyjde na 139 korun. Docela se to chytilo,“ vypočítává brandýský restauratér aktivity, do kterých se svými lidmi pustil během koronavirové krize.

I tak se ovšem tržby pohybují zhruba na dvaceti procentech ve srovnání s normálním stavem, jakkoli postupně rostou, což Svášek připisuje tomu, že si lidé pomalu na novou situaci zvykají. Stoprocentní návrat k běžnému stavu ovšem nečeká ani poté, co budou restaurace naplno otevřeny: „Venkovní prostory se podle mne rozjedou naplno, lidé budou rádi, že si mohou někam vyrazit. U míst uvnitř v restauracích jsem skeptičtější. Jednak tam může být jistá přetrvávající zdravotní obava, a také očekávám, že obecně budou mít lidé méně peněz. Tím pádem jich nepřijde tolik, aby zaplnili venkovní i vnitřní prostory, což bývalo jindy přes letní měsíce běžné.“

Pandemie už oba Sváškovy podniky stála zhruba milion korun. „O pomoc od státu jsme požádali také. Příspěvek na platy zaměstnanců snad získáme, i když docela pozdě. Museli jsme mezitím zaplatit sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance za březen i duben. A teď se snad dočkáme příspěvku z programu Antivirus,“ líčil majitel restaurací na počátku května. „Požádali jsme i o půjčku v programu Covid, jak jsme dopadli, zatím netušíme,“ pokračuje. Rychlejší byla pomoc od majitelů objektů, kde je se svými podniky v nájmu. „Jedna majitelka nám sama nabídla odpuštění nájmu, s druhým majitelem jsme se domluvili na slevě,“ vypočítává. Úlevu poskytlo i město, které všem brandýským podnikatelům odpustilo poplatky za zábory venkovních prostor pro jejich zahrádky.

Od samého začátku koronavirové krize Tomáš Svášek věděl, že to se svými podniky nechce vzdát. Bojovnost má v povaze, od mládí sportoval, býval velmi dobrým basketbalistou a tenistou. Před několika lety ochrnul na dolní končetiny a od té doby je upoután na vozík. K tenisu se však vrátil a dnes, na prahu padesátky, je druhým nejlépe postaveným českým hráčem ve světovém žebříčku vozíčkářů.

„Nepřemýšlel jsem nikdy vážně o tom, že bych už neotevřel,“ říká o svých restauracích v Brandýse nad Labem. Zároveň ale dodává, že už stihl vyčerpat veškeré rezervy. „Kdyby to trvalo ještě o měsíc déle, tak vážně nevím, jak by to dopadlo a z čeho bych posílal zaměstnancům peníze,“ říká.

 

Na našich lidech záleží

V tom, že si všichni zaměstnanci udrží práci i během krize, jsou podniky Tomáše Sváška spíše výjimkou. Podle statistik nově vzniklé Asociace provozovatelů restaurací, jež byla ustanovena právě v reakci na koronavirovou krizi a následná opatření vlády, propouštělo mezi polovinou března a dubna více než 40 procent restaurací. Další pak očekávají, že budou muset redukovat personál v následujícím období.

Propouštění se nevyhnulo ani známé restaurační skupině Ambiente, která provozuje více než dvacítku podniků. Daniel Kronďák, jeden ze dvou spolumajitelů střešní společnosti Ambi CZ, odhadl v rozhovoru pro Reportér, že celkem bude muset skupinu opustit asi čtyřicet procent personálu, to znamená více než čtyři sta lidí. „Doufáme, že se k nám část zase vrátí. Lidé jsou to nejdůležitější, co máme. Náš byznys, to je prodej dobré práce kvalitních lidí,“ říká Daniel Kronďák (celý text rozhovoru najdete na následujících stránkách) a vysvětluje, že kvůli očekávaným nižším tržbám nemohou mít ani po opětovném otevření práci pro všechny.

S respektem se o zaměstnancích vyjadřuje například i Jan Horešovský, jednatel a spolumajitel vinných restaurantů Vinograf. „Lidi se ptali, proč prostě nevyhodím zaměstnance. Protože jsme je pečlivě vybírali, zbavili se špatných, investovali do skvělých, zaplatili jim špičkové vzdělání, zařídili psychologický trénink, vytvořili si s nimi blízký lidský vztah a věříme jim,“ napsal Jan Horešovský na svém twitterovém účtu.

O kvalitní personál byla v posledních letech v gastronomii velká nouze. To se teď možná změní. „Tím, jak bude muset řada pražských podniků snižovat stavy kvůli výpadku turistického ruchu, bude zřejmě na trhu větší výběr dobrých lidí,“ myslí si brandýský restauratér Svášek, jehož podniky obsluhují takřka výlučně tuzemskou klientelu, navíc se zřetelnou převahou místních.

 

 

Zklamání z pomalé pomoci

Podnikatelé v gastronomii, maloobchodu, hotelnictví a dalších oborech, kde tržby spadly prakticky ze dne na den buď zcela na nulu, nebo na hodnoty zdaleka nesrovnatelné s běžným stavem, mají nárok na různé formy státní pomoci. Jednak na příspěvek na platy zaměstnanců, případně také na odklady plateb některých daní či na státem garantované půjčky. Na rozdíl od živnostníků, nebo přesněji řečeno osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), kde probíhalo vyplácení pětadvacetitisícové dávky rychle a bez zádrhelů, naráželi majitelé firem na spoustu překážek.

Program Antivirus měl zpočátku nejasné podmínky, a tak se řadě podnikatelů jejich žádosti vracely. Dostávali se tak do situace, kdy zaměstnancům platili, z jejich mezd odváděli sociální a zdravotní pojištění, a peníze od státu ani příslib jasného data vyplacení neměli. Podobně komplikovaná situace byla i s garantovanými půjčkami, kde byla první fáze zcela nedostatečná a objem peněz byl bleskově vyčerpán. Zmatky a nejasné informace pak provázely i další fáze tohoto programu.

Konkrétní zkušenosti řady podnikatelů, s nimiž magazín Reportér na přelomu dubna a května hovořil, se zcela míjely s pozitivními statistickými údaji, které na televizních obrazovkách prezentovali členové vlády. „Do konce dubna s námi neuzavřel úřad práce ani smlouvu o náhradě mezd. Smlouva je nutnou podmínkou pro to, abychom mohli podat konkrétní žádost, o jakou výši náhrad žádáme,“ říká například Ladislav Blažek z oděvní firmy Blažek. „Až přijde smlouva, obratem jim pošleme vyúčtování a oni pak mají třicet dnů na to, aby to vyplatili. Takže my refundaci za březen dostaneme, jak to teď vidím, až někdy v červnu,“ dodává.

 

Nedotovat, odpustit

Velké nadšení u řady podnikatelů nevyvolává ani představa plošného zalévání ekonomiky penězi. „Vadí mi, když slyším politiky a ekonomické experty, že je potřeba do ekonomiky napumpovat peníze. Dát je tu do stavebnictví, tu do dopravní infrastruktury, jindy zase plošně všem lidem, aby je mohli utratit a roztočila se kola ekonomiky. Jenže to celé znamená, že se jedněm ty peníze odeberou, respektive nevrátí, a ,moudří‘ úředníci a politici je přerozdělí někomu jinému. Měli by ty peníze raději nechat těm, kteří už prokázali, že se bez dotací různého typu obejdou. Vláda by měla snížit a odpustit daně a odvody, omezit byrokracii a státní výdaje,“ myslí si například Daniel Kronďák ze skupiny Ambiente.

Přestože po snížení odvodů, zejména pak po odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění, volá velká většina podnikatelů, vláda k takovému kroku, alespoň do začátku května, nepřistoupila. Ministryně práce a sociálních věcí sice s touto myšlenkou krátký čas koketovala, později se ale z návrhu na odpuštění odvodů stal návrh na odložení, což by podnikatelům zasaženým krizí problém pouze posunulo v čase. Nakonec neprošel ani ten.

 

V srdcích zákazníků

Oč pomalejší a komplikovanější je pomoc ze strany státních orgánů, o to více může řadu podnikatelů, zejména těch v gastronomii, těšit podpora od zákazníků. Platformy typu Zachraň hospodu, Zachraň pivo či Milujeme víno dokázaly přitáhnout pozornost desítek tisíc lidí. Svou podporu hospodským a restauratérům vyjadřovali jak v podobě předplacených voucherů na dobu, kdy zase budou moci do podniků zajít, tak konzumací jídel i nápojů prodávaných přes okénko. Přestože se v součtu jedná o výrazně nižší sumy, než kolik činí výpadky tržeb, může podnikatele těšit vědomí, že v tom nejsou sami a že zákazníkům není jejich osud lhostejný. •

 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama