Putin se vysmál diplomacii. Je třeba se naladit na jeho styl hry

Počítal jste s tím, že k ruské invazi na Ukrajinu dojde?

Na začátku jsem odhadoval, že takto plnohodnotná eskalace nebude pro Rusko výhodná, a že se k ní nakonec neuchýlí. Myslím, že jsme odtud ze Západu měli tendence některé Putinovy kroky racionalizovat – včetně mě. Ukázalo se ale, že rozum spolu s chladnou hlavou ustoupil do pozadí. Z vystoupení po zasedání Bezpečnostní rady Ruska už ale bylo jasné, že situace je velmi vážná a Rusko se připravuje na různé možnosti. V ten moment se mohlo stát absolutně cokoliv.

„Náš vzdušný prostor chrání více než 100 stíhaček v nejvyšší pohotovosti a na moři je více než 120 spojeneckých lodí. Uděláme vše, co bude nutné, abychom Alianci ochránili před agresí,” řekl generální tajemník NATO Stoltenberg. Skutečně jsme připraveni útokům čelit?

Řekl bych, že taková ochrana postačuje do „dobrého počasí”. V současné situaci by ale určitě stálo za to kontrolu posílit – hlavně na východním křídle obou aliancí, tady Severoatlantické aliance a Evropské unie. A to jak v oblasti vzdušného prostoru, tak co se týče fyzické přítomnosti vojsk v regionu střední a východní Evropy.

Jaké další kroky je nezbytné vykonat?

Potřebujeme konsensus ohledně míry sankcí vůči Ruské federaci. Dále musíme hovořit o tom, jak je chráněna naše kritická infrastruktura. Vidíme, jakým způsobem Rusko zasahuje ukrajinské cíle a není vyloučeno, že kybernetické útoky mohou zasáhnout i Česko. Na našem území se nachází kritická infrastruktura jako například jaderné elektrárny, které mohou způsobit enormní škody vůči civilnímu obyvatelstvu. Dále musíme uvažovat, jak se efektivně vypořádat s hrozbou dezinformací. I to jedna z oblastí, na kterou se NATO i EU musí více zaměřit a vkládat do toho více prostředků a kapacity. Jednoduše řečeno, jde o soubor hybridních hrozeb.

Je ještě prostor na diplomatické řešení?

Řekl bych, že v tuto chvíli není čas na diplomacii. Západ vynaložil veškeré úsilí, aby tomuto konfliktu předešel. Připomenu například to, že francouzský prezident Emmanuel Macron, kterého čeká volební kampaň ve Francii, a navíc vede Evropskou radu, investoval několik hodin, aby přesvědčoval Vladimíra Putina k dalšímu setkání na nejvyšší úrovni s americkým prezidentem Joe Bidenem. A o čtyřiadvacet hodin později Putin po jednání Bezpečnostní rady Ruské federace oznámil, že přistupuje na myšlenku anektovat separatistická území takzvaných lidových republik. To je výsměch diplomacie a zašlapání mírového procesu do země. Možnosti diplomacie byly vyčerpány. Rusko se rozhodlo krizi řešit vojensky, a proto je třeba naladit se na jeho styl hry.

Jakých další kroků ze strany Vladimíra Putina a Ruska bychom se mohli dočkat?

Těch scénářů je víc. A je dobře, že i Česko se na tyto situace připravuje – ať už v rámci koordinačních skupin na ministerstvu zahraničních věcí nebo na úrovni Bezpečnostní rady státu. Když to vztáhnu přímo na Českou republiku, už jsem zmínil kybernetickou oblast. Ale musíme se připravovat také na migraci. Přímé důsledky může pocítit i česká ekonomika.

A když se na to podíváme z ruské strany?