Horkou jehlou

Zločin a sex v Zálivu

10 / 03 / 2019

Dnes si povíme něco o kriminalitě a sexu. Vím, že byste chtěli raději hutnou esej o existencialismu, ale dnes budeme laciní a povrchní a vy to musíte skousnout.

Dnes si povíme něco o kriminalitě a sexu. Vím, že byste chtěli raději hutnou esej o existencialismu, ale dnes budeme laciní a povrchní a vy to musíte skousnout.

Katar je země šíleně spořádaná, vlastně asi nejspořádanější na světě. Podle Crime Indexu 2019 máme úplně nejnižší zločinnost na planetě, dokonce ještě nižší než Japonci. Má to své světlé stránky, to zas jo. Kdybyste se mě zeptali, kde máme klíče od domu, tak bych nevěděl a musel bych se zeptat manželky, která zná polohu všech objektů na světě. (Mimochodem, je to u vás také tak, že žena ví, kde jsou úplně všechny věci, a muž nenajde nic? Kdysi jsem četl nějakou studii a podle té ženy vědí, kde věci jsou, protože je tam před týdnem přendaly.) Ale zpátky k tématu. Už asi čtyři roky jsme dům nezamkli, není to potřeba. Na rohu naší ulice někdo nechal krásné zelené horské kolo, už kolem něj jezdím druhý měsíc, nikdo ho nevezme. Tohle tady šlape perfektně, a kupodivu bez sekání rukou a dalších hnusných trestů.

Ale! Stejná spořádanost zasahuje bohužel i do milostných vztahů a takové té kontaktní romantiky, což cizincům způsobuje velké problémy. Za prvé, na ulici jsou zakázány „veřejné projevy náklonnosti“. Zapomeňte na objímání a líbání, a to dokonce i vlastní ženy. Objetí cizí ženy, nebo dokonce cizího muže si nechci ani představovat. A za druhé, úplně tabu je mimomanželský sex. Náhodou na vás po pracovním večírku upadne fešná kolegyně – třeba dobrovolně! – a jdete do vězení.

Já se o tyhle věci samozřejmě nezajímám, bůh chraň, jsem šťastně ženatý, a moje paní navíc občas čte tyhle sloupky. Mám ale pár přátel, kteří jsou single a ti na tyhle ošklivé záležitosti myslí. A myslí na ně obě pohlaví, protože hlad je veliký a odříkaného největší krajíc.

A teď co tu s tím? Nebudu jmenovat svého známého, velkého českého donchuána, který řádí na ubikacích letušek Qatar Airways jako liška v kurníku. Když se s tímto dobrým mužem setkám, pokaždé vypadá vyčerpaně a stěžuje si, jakou má v životě honičku. Letušky jsou totiž na ubytovnách kontrolovány a musí být v posteli (samy) ve 2.30 ráno, což mu způsobuje četné logistické problémy. Jak sám říká, z nočního taxikaření po městě už je uondaný.

Pro lidi, kteří nemají šarm na okouzlení leteckého personálu, vznikla jiná neformální instituce. Existuje jistá restaurace, kde se setkávají příznivci – ehm – rychlého randění. Neboli lidé, kteří jsou připraveni mít rande právě teď u sebe doma. Celý Katar ví, který je to podnik, a restaurace prý neobyčejně prosperuje. Tedy prosperovala. Přátelé mi se smutkem říkají, že v poslední době se párkrát stalo, že si tam někdo šel dát něco šťavnatého. Oslovil sympatickou slečnu – a ukázalo se, že je to agentka placená místní policií. Je smutné, co někteří cizinci dokážou za peníze jiným cizincům udělat.

A můj závěr? Je fajn, že se tu nekrade a všichni sekají dobrotu. Ale mezi námi, za úplný pořádek se platí cena, a tou cenou je svoboda. Nemůžete mít tak úplně obojí. Z vlastní zkušenosti radím víc té svobody – i za tu cenu, že spolu lidi budou randit hlava nehlava.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat