Máte mezi předky kata? Sestavit rodokmen je často napínavá detektivka

Lidé

Umět číst staré písmo, znát historii, latinu i němčinu, vyznat se v historii státní správy a v matričních zápisech. To je základ, který byste měli mít, jestliže chcete začít pátrat po svých předcích a dostat se opravdu do hloubky. Dále než ke třem čtyřem generacím se ale amatér nejspíš nedostane. „Zajímavé zápisy jsou v matrikách hlavně u nemanželských dětí jako například: Dorota neví, kdo je otcem, neb tři nad ní kalhoty natřásali,“ říká genealožka Helena Voldánová.

Vyhledávání dávných předků a sestavování rodokmenů je velmi populární. Co si dokáže člověk zjistit sám, třeba na internetu?

Sestavování rodokmenů je krásný koníček pro celou rodinu. Dříve byl doménou seniorů v důchodu, dnes je to hodně u mladých lidí. Díky digitalizaci matrik a jejich zpřístupnění na internetu se pátrání přesunulo z archivů do domácností.

 

Kam už se amatér nedostane?

První tři až čtyři generace si dokážete udělat sami, pak ale už jsou zápisy psané kurentem (německá obdoba novogotického kurzivního písma – pozn. red.) a toto písmo je třeba naučit se číst. V pátrání vás může zastavit kromě nemožnosti přečíst staré písmo rovněž nedostatečná informace o místě narození dalšího předka, zkomolené příjmení nebo název obce či chybějící záznam.

 

Co má podniknout člověk, který si chce nechat sestavit rodokmen?

Doma si sestavíte první generaci z informací, které najdete v rodných, oddacích a úmrtních listech, které máte u sebe nebo u příbuzných v šuplíku. Dále je dobré vyzpovídat další členy rodiny a zajít se podívat na informace napsané na náhrobcích na hřbitovech. Vyberete si, po jakém rodě nebo příjmení chcete pátrat a v jakém rozsahu. Můžete si vytvořit strom života (rodokmen přímé linie) nebo vývod z 16 předků (manželské páry vašich předků).

 

Můj otec mi vyprávěl, že naše rodina je potomky Jana Sladkého Koziny, vůdce chodského povstání na konci 17. století. Kde bych měla začít, kdybych chtěla zjistit, co je na tom pravdy?

Pokud chceme propojit svůj rod s rodem známé osobnosti, musíme zpracovat oba rodokmeny, a když najdeme společný rodičovský pár se stejným datem a místem narození, jsme příbuzní. S pátráním po rodu Jana Sladkého Koziny bude trochu problém, protože nejstarší matriky ve farnosti Klenčí pod Čerchovem byly zničeny požárem. A také záleží, v jakém příjmení jeho potomci pokračovali, protože jedno z příjmení je otcovské a druhé bylo převzato podle názvu gruntu.

 

Zpátky do roku 1650 až 1680


Máte hodně zájemců o sestavení rodokmenu? Přibývá jich?

Hodně jich je stále, zájem o rodokmeny se ještě zvýšil po odvysílání pořadu Tajemství rodu v České televizi (první řada v roce 2013 a druhá v roce 2015 – pozn. red.) a také zpřístupněním matrik na internetu.

 

 

Jak hluboko do historie se dá dostat? A jakým způsobem?

Při zpracování rodokmenu přímé linie se dostáváme do období kolem roku 1650 až 1680, tedy deset až čtrnáct generací zpátky do minulosti. Když najdeme starší archivní materiály se záznamem o našich předcích, je to výjimečné. S pátráním začínáme vždy od sebe směrem do minulosti, kde hledáme indicie v každém matričním zápise členů rodiny. Začínáme s listinami, které máme doma. Další zápisy narození, oddání a úmrtí našich nejbližších předků najdeme v matrikách uložených na matričních úřadech. A pak si již můžeme sednout k počítači a vyhledat příslušný krajský archiv a digitalizované matriky.

 

Co všechno musíte znát a umět?

Kromě znalosti čtení starého písma, historie, němčiny a latiny je třeba znát vývoj státní správy, matričního zápisu a farností, dále pak ovládnout vyhledávání na jednotlivých webech archivů. Základem pro sestavení rodokmenu je matrika, ale pro doplnění dalších informací můžeme hledat i ve staré evidenci obyvatel a ve sčítání lidu, v obecních a školních kronikách, v pozemkových a gruntovních knihách, v urbářích a soupisech poddaných a dalších materiálech.

 

Jak dlouho trvá takovou historii vypátrat? Kolik sestavení rodokmenu stojí?

Zpracování trvá několik měsíců. Podle rozsahu zpracování se také stanovuje cena. V průměru je to kolem dvaceti tisíc za jeden rodokmen.

 

Chyby i nedostatečné informace

 

Na jaké překážky narážíte? Jak moc náročná práce to je?

Na začátku bývá problém dohledat zápisy z matrik v letech kolem 1921 až 1930, kde předci odcházeli od římskokatolické církve k československé církvi husitské nebo odešli do kategorie „bez vyznání“. Často tedy musíme prohledat více matričních knih. Dále může být překážkou změna příjmení nebo používání příjmení po gruntu. Například když se pan Veselý přiženil na grunt ke Šťastným, a pak on i jeho děti používali příjmení Šťastný. Rovněž můžeme narazit na chyby v zápisech nebo nedostatečné informace. Práce genealoga je časově velmi náročná, ale zároveň i velmi napínavá, jako detektivka.

 

Dá se dostat i k zápisům v zahraničních matrikách? Například aby se dalo zjistit, jestli nejsme příbuzní s nějakými známými panovníky?

Zahraniční matriky jsou také digitalizovány a najdeme je na stránkách www.familysearch.org a například sousední Rakousko na www.matricula-online.eu. Nejznámější šlechtické rodokmeny najdeme zpracované v publikacích a také na internetu.

 

Vzpomenete si, co vás třeba nejvíce překvapilo při tomto historickém pátrání?

Na začátku mě překvapilo velké množství nemanželských dětí a úmrtí dětí. Zajímavé zápisy jsou hlavně u nemanželských dětí jako například: „Dorota neví, kdo je otcem, neb tři nad ní kalhoty natřásali.“ Do prázdného okénka u otce pak pan farář někdy napsal, že „otec spadl z jahody“ nebo „utopil se v sladké kaši“ a to znamenalo, že je otec neznámý. Někdy je to překvapení naopak dost smutné.

 

Máte nějaký takový příklad?

Našla jsem na jedné stránce v záznamech úmrtí třech malých dětí, jejich matky i otce. Všichni zastřeleni. Otec rodiny byl propuštěn na krátkou dovolenou z bojiště 1. sv. války, a když přišel domů, „z pominutí mysli“ zastřelil členy své rodiny a pak i sebe.

 

Příjmení z přezdívek


Všímáte si při svém pátrání například i četnosti jmen a příjmení? Jak se opakují či navracejí do obliby?

Zvyklostí v našich krajích bylo předávat křestní jméno po rodičích, podle zasvěcení kostela a podle kalendáře. Stejně jako dnes byla jména oblíbená a módní. Příjmení vznikala z přezdívek pro rozlišení osob. Nejčastěji podle křestního jména (Matějů), řemesla (Tesař), vzhledu (Vlasák), povahy (Veselý), místa (Pardubický), činnosti (Vozil) a názvu věcí, rostlin a zvířat (Svěrák, Přeslička, Sýkora). Nejdříve se příjmení objevují u šlechty a měšťanů. U poddaných lidí se ustálila až v období po roce 1650. Je zajímavé, že na Moravě převažují příjmení podle činnosti a na Vysočině složeniny (Skočdopole, Vozilhnuj, Chytalmyš). Ve středních Čechách je řada německých příjmení, i když se jednalo o česky mluvící území.

 

Musela jste někdy někomu říci nepříjemnou pravdu o jeho předcích?

Došla jsem k velmi zajímavému povolání – mistr ostrého meče neboli kat. Rodina byla překvapena, ale také pyšná, protože toto řemeslo má v rodě málokdo.

 

Jak jste se vlastně k pátrání po rodokmenech dostala?

V rodině jsme si vždycky o předcích povídali, a tak jsem se pustila do zpracování rodokmenu. Z velkého koníčka jsem si pak po letech učení udělala povolání, kterému se věnuji přes sedmnáct let.

 

Na své rodině jsem se učila

 

Svoji rodinu máte zmapovanou? Našla jste tam něco zajímavého?

Na vlastní rodině jsem začínala a učila se. Podařilo se mi potvrdit nebo vyvrátit řadu věcí, o kterých se v rodině vyprávělo. Nejvíce se mi líbili moji pradědečkové. Jeden se věnoval historii své rodné obce. Druhý zakládal Sokol a divadelní spolek. Další jako pražský hasič hasil Národní divadlo. A další pak padl v první světové válce. Také jsem našla velmi zajímavý životní příběh o svém prastrýci, herci divadelní společnosti Jakubovi Balkovi-Brodském a jeho manželce Milce. Dále se mi líbí jedna z prababiček, která založila svoji firmu na praní a žehlení prádla a měla zakázky až z Vídně.

 

Jaký byl ten životní příběh vašeho prastrýce?

Bavilo mě sledování cest jeho kočovné divadelní společnosti v archivních dokumentech. Nejvíce jsem se pobavila policejním záznamem z Prahy, kde byly zapsány všechny prohřešky mladého divadelního herce Jakuba jako různé potyčky a opilství. Když se Jakub oženil s Milkou, začali se věnovat novému fenoménu – hraní ve filmu. Milka Balek-Brodská ztvárnila více jak 160 drobných vedlejších rolí. V létě se oba manželé vydávali na cestu po Evropě na dvojkole. Své zážitky z cestování vydal Jakub Balek-Brodský knižně.


Kdybyste mohla obecně zhodnotit rodokmeny, které jste již sestavila, jací my Češi jsme? Jak jsme se změnili?

Z rodokmenů lze vyčíst, jak se předávalo řemeslo jako například kovář, tesař nebo krejčí po řadu generací. Můžeme rovněž sledovat, jak ovlivnil rozvoj dopravy a průmyslu stěhování našich předků po našich krajích i do zámoří. Nacházíme staré usedlé selské rody na gruntech po mnoho generací. Zajímá nás, jak naši předci žili, kde bydleli, jak se odívali, co jedli i na co umírali. Ze zápisů poznáváme tvrdohlavost sedláků, pracovitost řemeslníků i šikovnost obchodníků. Ale najdeme zde také žebráky, povaleče, zloděje i mordýře. A můžeme sledovat i vzestupy a pády různých rodů.


Máte nějaký tajný genealogický sen? Čí rodokmen byste si ráda sestavila?

Jeden sen jsem si již splnila. Měla jsem čest zpracovat rodokmeny známých osobností při tvorbě televizního cyklu Tajemství rodu. A také se setkat s moderátorkou Jolanou Voldánovou a porovnat si předky obou rodin a zjistit, že nejsme příbuzní a že se vyskytovaly dva velké rody s příjmením Voldán, jeden z Hlinecka a druhý ze Strakonicka. Dalším mým přáním je dopracovat rodinnou kroniku a předat ji vnoučatům.

 

Autorka je redaktorkou ČTK.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama