Ať si to jde ministryně financí zkusit, jaké je být samoživitelkou se třemi tisíci za měsíc

26. září 2020

Dana Pavlousková

archiv

Z nedávného průzkumu vyplynulo, že jedna pětina samoživitelů přišla během koronavirové pandemie o práci. V květnu třetina z dotazovaných uvedla, že jsou zadlužení, v srpnu to byla už polovina z nich. „Já vždycky zdůrazňuju, že nekladu rovnítko mezi samoživitelka a člověk v nouzi, který nemá ani pár stovek na nové boty. Ale určitá podmnožina lidí, kteří nemají na růžích ustláno, tu je a není jich málo,“ říká Dana Pavlousková, zakladatelka Klubu svobodných matek, neziskové organizace, která samoživitelům pomáhá.

Jak pandemie koronaviru zasáhla matky samoživitelky?

Při rozhovorech to často může znít už jako klišé, ale myslím si, že samoživitelé skutečně patří mezi rizikové skupiny. Ta logika je strašně jednoduchá. Valná většina samoživitelů si jen horko těžko vytváří nějaké finanční rezervy. A ta matematika je neúprosná. Často jste v situaci, kdy jedete lidově řečeno nula od nuly pojde, anebo v lepším případě máte nějaké pidi úspory. A do toho přišel covid a bohužel problematická státní opatření.

Jak to?

Když to vezmu čistě lakonicky, přišlo nám ošetřovné, které si myslím, že bylo hodně nešťastné, byť samozřejmě chápu, že stát a vlastně my všichni jsme se snažili nějak zorientovat a čelit celé situaci. Jenže to ošetřovné bylo 60 procent platu. A když s penězi vycházíte tak, že jste víceméně stále na nule, a dostanete 60, tak už jste minus 40. Následně to zvýšili na 80 procent, skvělé, ale vy jste stále v minusu. Pak přišel červen, super, děti se nám v lepším případě vrátily do škol. Jenže pak máte druhý zásek, který pro samoživitele znamená časový a finanční nápor, a to jsou prázdniny.

Zjišťovali jste si nějak konkrétně, jak to tedy samoživitele poznamenalo?

Poprvé jsme situaci samoživitelů mapovali dva měsíce po covidu, v květnu. Tehdy jsme dělali první průzkum, druhý teď v srpnu. Chtěli jsme zjistit, co a jak se změnilo. Přišlo mi totiž, že v červnu zavládl plošně určitý entuziasmus, sundaváme roušky, jsme happy, všechno je v normálu. Jenže já jsem už tehdy říkala, že u samoživitelů bude ten průšvih pokračovat. A přesně to se stalo. Z toho průzkumu vyplynula tři úplně alarmující čísla.

Například?

Mapovali jsme, kolik jich přišlo o práci, a byla to jedna pětina. S tím, že šesti procentům se tedy podařilo najít práci novou, 14 procent stále hledá. A to ani nechci pomýšlet, co bude před koncem roku, kdyby firmy začaly propouštět ve velkém. Druhé číslo, to je pro mě hardcore – v květnu řekla třetina z nich, že jsou zadlužení, v srpnu už to byla polovina. Z toho skoro 20 procent jich uvedlo, že splácí nepravidelně nebo nesplácí vůbec, protože prostě nemají z čeho. A třetí údaj se týkal příjmů.

Finanční i existenční problémy

Jak na tom samoživitelé obecně jsou?

Před dvěma lety, když jsme začínali, jsme dělali náš první historický průzkum a z něj vyplynulo, že jedna třetina samoživitelů má měsíční příjmy pod 10 tisíc. Pro řadu lidí nepředstavitelné, že? Pak se ta situace během posledních dvou let malinko stabilizovala, jenže teď po covidu se to zas vrátilo zpátky. Tedy že opět jedna třetina samoživitelů nemá víc jak 10 tisíc měsíčně. Navíc jedna věc je, když máte finanční problémy, a druhé stadium pak nastává, když máte i existenční problémy. Pro nás klasický případ – mamina, která má měsíční příjem okolo 15 tisíc, za byt s energiemi dá 12 tisíc a zbývají jí tři na všechny další náklady. A to je přesně ten typ, který většinou nedosáhne na sociální dávky a končí u neziskovek, protože nemá jak jinak tu situaci řešit.

Kolik lidí se vašich posledních průzkumů účastnilo?

Podpořte Reportér sdílením článku