Pařmen, Hlušák, Stydlín

Kultura

Hudebním glosátorem Reportéra je Márdi, člen Vypsané fiXy, nejslavnější skupiny ze San Piega (rozuměj z Pardubic).

Robert Smith z The Cure před časem řekl, že jejich fanoušci už berou na koncert své děti: je to podle něj skvělé, i když si to kdysi nedokázal představit. 

Mám úplně stejnou zkušenost. Naši fanoušci se úspěšně rozmnožují a někteří z nich už vodí děti na naše koncerty, dokonce do „kotle“. A já jsem pozorováním rozdělil tyhle děti do několika skupin.

Kategorie číslo jedna: Stydlín. Introvertní dítě, které je na koncertě poprvé. Do předních řad je doneseno rodičem a má zabořený obličej do jeho ramene nebo stehna. Občas na vteřinu vykoukne – a to je ta chvíle, kdy se můžete postarat o to, aby se jeho stud rozplynul. Někdy stačí mrknutí, někdy zamávání, někdy škleb – a někdy to trvá opravdu dlouho… než se z něj stane Pařmen. 

 

 

Kategorie číslo dvě, Pařmen, je jedna z nejlepších variant. Tohle dítě už je zkušený, ví, proč tam je. Je úžasné Pařmeny z pódia pozorovat, dodává to neuvěřitelnou sílu. Je to přirozená pozitivní energie, která je jedna z nejlepších, a v podání malých Pařmenů je ještě ke všemu humorná. Několikrát se mi už stalo, že jsem na koncertě nebyl úplně ve svý kůži – a malý Pařmen mi ji našel a nasadil. Pro rodiče to je těžký. Pařmen chce vidět, a tudíž musí sedět na koníkovi. Rodič-koník je na konci fakt sedřenej.

Pak je zde Pozorovač. Úplně jiná varianta. Dítě spadající do této skupiny většinou sedí na pódiu nebo v té největší blízkosti a s absolutně vážným, neproniknutelným a soustředěným výrazem z vás ani na vteřinu nespustí oči. V tom pohledu bývá jisté mírné pohrdání, které se buď vytratí a z Pozorovače se stane Pařmen, anebo se nevytratí, ačkoli se snažíte, jak nejvíc můžete. Když to ale dokážete, cítíte se jako král. 

Další varianta je takzvaný Hlušák. V případě výskytu Hlušáka je situace těžká. Hlušák nemá rád hluk a je hluku svými rodiči předhozen, aniž by to čekal. Takže si zacpe uši a dává najevo obrovské utrpení. Člověk se na pódiu rázem začne cejtit jako vrah. Jediná šance je, že Hlušák si zvykne, nebo je svými rodiči přepraven do bezpečnější vzdálenosti.

Poslední kategorie je Ničím neřízená střela. „Střela“ je hustej upgrade Pařmena. Tohle dítě nezastaví nic. Na začátek jeho charakteristiky musím napsat, že rodiče tohoto dítěte během koncertu neexistují a objeví se až po něm. Zná všechny písně, celej koncert řádí, tančí a zpívá jako pominutý. Všechno samozřejmě dělá v našem tričku. Vůbec se nebojí dospělýho kotle a po koncertě nemá problém dostat se do backstage.

Pařmeni a Ničím neřízený střely – to je budoucnost naší party, takže je vždycky přivítáme s radostí a ovacemi.

Poslední varianta je Ubrečený ztracenec. Je to dítě, který se vyskytuje na hromadných akcích, kde hrajou i jiný kapely, ztratilo se a neví, co má dělat.

Ale my to víme. Vyhlásíme ho, a než jeho rodiče přijdou, tak mu řekneme: „Děti, který se ztratěj na Fixe, nebrečej.“ A pak z něj uděláme Pařmena.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama