Zavření hranic bylo drahé. Pro nás i pro stát

Byznys

Cigarety nikdy nekouřil, a přesto už dvacet let dělá manažera v tabákovém průmyslu. Od ledna je Štěpán Michlíček (45) šéfem koncernu British American Tobacco pro Česko a Slovensko. V rozhovoru popisuje, jak stát přišel po zavření hranic o miliardy, i to, že by bylo rozumné více zdanit „nové formy“ užívání nikotinu.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Pracoval jste v Británii a pak v Polsku, v lednu jste se vrátil do Česka. Jste rád, že jste v době koronavirové krize zpátky doma?

Určitě jsem rád, že jsem s rodinou. Posledních pár měsíců, které jsem trávil v Polsku, už jsem měl rodinu v Česku a jezdil za ní jen na víkendy, to by samozřejmě teď bylo celé jinak. A jsem rád v Česku i proto, že nemám žádnou jazykovou bariéru. Je příjemné, když manažer zná jazyk oné „frontové linie“, tedy například obchodních zástupců. 

 

Do Česka jste se při práci v BAT vracel už podruhé. Táhne vás to střídavě sem a do světa?

Když jsem pracoval v Londýně, bylo to velmi zajímavé období. Jak po soukromé stránce, tak i pracovní. Pak jsem získal místo středoevropského ředitele marketingu, ovšem tehdy ještě sídlila regionální centrála v Praze. To byl první návrat. Následně se centrála odstěhovala do Varšavy a já s ní. A teď jsem se vrátil podruhé. Podařilo se tak dobře skloubit potřeby rodiny a novou pracovní výzvu.

 

Vakcína a malé rostlinky

Jak se na prodejích tabákových výrobků v Česku projevila koronavirová krize?

Pozorujeme dva hlavní trendy. Jedním je přesun prodejů do online prostředí. U klasických cigaret je to jen v omezené míře, ale v případě těch modernějších výrobků, jakými jsou nikotinové sáčky, zařízení na zahřívání tabáku (zahřívají tabák bez hoření – pozn. red.) nebo elektronické cigarety, je ten trend velmi silný. A druhým trendem je, že jsou lidé ohleduplnější k sobě i okolí, a tak vidíme, že více dospělých kuřáků volí právě ty alternativy, které jsou potenciálně méně škodlivé než klasické kouření.

 

Lidé byli více doma a tam asi tak často nekouří…

Myslím, že uvnitř bytu už kouří málokdo. A také to může být tím, že kuřáci nemusí být vůči svému okolí úplně upřímní. Pokud tedy před blízkými nepřiznávají, že kouří – například rodiče před dětmi –, jsou třeba nikotinové sáčky mnohem diskrétnější variantou. Už před pandemií byl patrný příklon k alternativním variantám užívání nikotinu, a nyní se ještě zvýraznil.

 

Prodej klasických cigaret tedy klesl?

Na českém trhu byl patrný pokles. Projevil se i v běžné prodejní síti, ale hlavně zcela zmizel příhraniční trh, který je velice podstatný. Netýká se to jen tabákových výrobků, ale i pohonných hmot, alkoholu či služeb. Pro samotný tabákový průmysl představuje příhraniční obchod, tedy zejména nákupy německých a rakouských občanů, asi třicet procent celého republikového trhu.

 

Tolik?

Je to ročně zhruba šest miliard kusů cigaret z přibližně dvaceti miliard kusů, které se v Česku prodají.

 

To ale také musí znamenat obrovské daňové propady.

Téměř osmdesát procent z ceny cigaret jde ve formě DPH a spotřební daně státu. Jen u cigaret tak stát při zavřených hranicích tratil na daních zhruba 1,8 miliardy korun měsíčně. Přidejte k tomu benzin, alkohol a další příhraniční prodeje cizincům a představíte si, jak citelný ten výpadek je.

 

Nelze cigarety od hranic prodat později ve vnitrozemí?

To bohužel není možné. Jednak kvůli tomu, že němečtí a rakouští zákazníci kupují specifické značky a balení, a především kvůli změně daní a cen. Cigarety pro příhraniční trh na sobě měly kolky, se kterými se už po konci června nebudou smět prodávat. Takže se musely pod dozorem celníků rozdrtit. V těch drtičkách se, obrazně řečeno, ocitly jak naše tržby, tak i daňové příjmy státu. 

 

Trhu asi příliš nepomohl ani růst cen po dalším zvýšení spotřební daně.

Sešlo se to trochu nešťastně. Růst spotřební daně, který platí od března a nyní se projevuje v cenách, se potkal s koronavirovou krizí, kdy má část lidí hlouběji do kapsy, a k tomu ještě se zákazem mentolových cigaret, jež se přestaly prodávat koncem května. Bojíme se, aby tato trojkombinace nevedla k rozvoji nelegálního trhu. To by bylo nepříjemné jak pro náš byznys, tak pro státní rozpočet. Pašeráci a černí prodejci žádná omezení nedodržují a daně samozřejmě také neplatí.

 

Koronavirus SARS-CoV-2 způsobuje pacientům významné dýchací problémy, byť zatím nebyla prokázána souvislost mezi průběhem nemoci a tím, zda je pacient kuřák. Nepřestala část lidí i tak kvůli obavám z viru kouřit?

U nějaké části je to samozřejmě možné. Ale to uvidíme až později. Čistší informaci o dlouhodobějších trendech na českém trhu budeme mít až někdy po prázdninách. Pokud ovšem vyjdeme z našich celosvětových studií v rámci koncernu, pokles spotřeby tam je a pohybuje se od jednoho do pěti procent. Mimochodem, když je řeč o pandemii, náš koncern také pracuje na vývoji vakcíny proti koronaviru.

 

Tabákový koncern se věnuje medicínskému výzkumu?

Patří k nám biotechnologická firma Kentucky BioProcessing, kterou jsme koupili v rámci akvizice skupiny R. J. Reynolds na americkém trhu. Už se zabývala vývojem vakcíny proti ebole i proti sezonní chřipce a nyní se podílí na vývoji vakcíny proti covid-19. Používají se k tomu malé tabákové rostliny, proto to spojení s tímto průmyslem. Nyní je to ve fázi, kdy se čeká na posouzení ze strany amerického úřadu pro kontrolu léčiv FDA.

 

Miliardy z nových daní 

Jak se vyvíjelo vaše hospodaření na českém trhu před nástupem pandemie?

V roce 2019 jsme zaznamenali více než desetiprocentní nárůst jak v obratu, tak v zisku oproti roku 2018. Pro letošek jsme měli v plánu stejný růst obratu a o něco menší u zisku, kde jsme počítali právě s dopadem zvýšení spotřební daně.

 

O kolik vzrostla daň u krabičky cigaret s cenou sto korun?

Přibližně o dvanáct korun, byl to opravdu velký skok nahoru.

 

Pomáhá zvyšování daní a tím pádem i ceny odrazovat lidi od kouření? Právě to bývá argument při růstu daní.

Daňová politika je určitě jedním z nástrojů regulace spotřeby u tabákových výrobků. Ve vyspělých zemích spotřeba dlouhodobě klesá, osobně se domnívám, že je za tím spíše osvěta a informovanost populace, nicméně přes cenu se spotřeba reguluje také. A může působit na nekuřáky v tom směru, aby vůbec nezačínali.

 

To je pochopitelně nejlevnější…

Jistě, nejlepší je vůbec nezačínat. Druhou nejlepší variantou je úplně přestat. Téměř každý kuřák chce buď přestat, nebo svou spotřebu výrazně omezit. Ne všichni to ovšem zvládnou a pro ty, kterým se to nedaří, se snažíme přicházet právě s těmi alternativami, které jsou potenciálně méně zdraví škodlivé.

 

Důsledně používáte výraz „potenciálně méně škodlivé“. Je to proto, že zatím nejsou k dispozici dostatečně průkazné studie, které by menší škodlivost prokazovaly? 

Nahřívaný tabák i nikotinové sáčky jsou na trhu příliš krátce, aby to bylo možné jasně říci. Půjde to zhruba po deseti letech. U elektronických cigaret s tekutou náplní už nějaké studie k dispozici jsou, ale zatím je Světová zdravotnická organizace oficiálně neuznala. Chceme být k zákazníkům fér, a proto mluvíme stále o „potenciálně méně škodlivých“ variantách.

 

Pokud bychom to převedli na čísla, jaké procento obratu dnes „nové alternativy“ představují?

U nás dnes ony nové alternativy reprezentují nikotinové sáčky Lyft, zařízení na zahřívání tabáku glo a elektronické cigarety Vype. Dohromady tvoří zatím jen jednotky procent z obratu. V koncernu ovšem počítáme s tím, že do pěti let by to mohla být čtvrtina až třetina. To už by byl skutečně masivní posun. 

 

Jaký by byl daňový dopad pro státní rozpočty? U nahřívaného tabáku byla v Česku nejprve daň nulová, a také nyní je významně nižší než u cigaret.

Jsem přesvědčen, že na začátku bylo dobře, že regulátor nechal u nových produktů určitý prostor na vývoj a uvedení na trh. I do budoucna by asi bylo správné, kdyby sazba daně zohlednila ono „potenciálně menší“ zdravotní riziko. Nicméně je pravda, že pokud by stát například nastavil u nahřívaného tabáku spotřební daň na úrovni třeba osmdesáti procent ve srovnání s klasickými cigaretami, získal by značné prostředky.

 

O jak velké sumě je zde řeč?

Hovoříme o čtyřech miliardách korun za letošní rok a osmi miliardách v roce 2023, o které stát naprosto zbytečně přijde, pokud nezvýší sazbu spotřební daně na zahřívaný tabák. Odhadujeme, že letos už bude deset procent spotřeby tabáku připadat právě na nahřívání. Za pár let by to měl být dvojnásobek. Nepřekvapilo by mne proto, kdyby se úřady zamyslely a chtěly zdanění tabáku pro nahřívání zvýšit. Chování spotřebitelů se přesouvá k jiným produktům a daňová politika států na to musí adekvátně reagovat. 

 

Výjimečně doutníček

Kdysi jste začínal kariéru ve Scandinavian Tobacco. Jak jste se k tomuto oboru dostal?

Úplnou náhodou, kamarád mi řekl, že firma někoho hledá na určitou pozici, přihlásil jsem se, prošel výběrovým řízením a vzali mne. A ani jsem se nenadál a už jsem v oboru dvacet let.

 

Od roku 2008 jste působil v marketingu BAT, v letech 2012 až 2014 jste byl globálním brand manažerem značky Rothmans. Co taková práce obnáší?

V té době se koncern rozhodl, že znovu oživí tuto tradiční a velmi zavedenou značku. Měl jsem na starost inovace produktů a jejich obaly. Dnes patří
Rothmans mezi pět největších značek na světě a já jsem moc rád, že jsem u jejího restartu mohl být.

 

Z šéfa marketingu jste přešel na vedení české a slovenské pobočky koncernu. V čem se tyto role nejvíce liší?

Rozdíl je v koncové odpovědnosti za celý trh. V marketingu máte sice také velký hlas a vliv, ale šéf pro určitý trh, v mém případě český a slovenský, má tu největší odpovědnost. A já mám štěstí, že jsem tady potkal velmi dobrý tým a výsledky tomu zatím odpovídají. 

 

Může práci, jakou máte vy, dělat i nekuřák?

Já jsem nekuřák. Velmi svátečně si dám nějaký doutníček a výjimečně vyzkouším, když máme nějaký nový produkt z té kategorie „nových alternativ“, ale cigarety jsem nikdy kouřit nezačal.

 

Jaké to je, dělat v průmyslu, který je sice výdělečný, ale jehož pověst je zatížena tím, že produkuje zdraví škodlivé výrobky? Je těžké shánět nové kolegy?

Částečně ano, určité stigma je tam znát, i když s těmi alternativními produkty se to postupně zlepšuje. Lidé, kteří k nám nastoupí, jsou pak většinou příjemně překvapeni tím, jak zodpovědně se snažíme k tomuto byznysu i všem jeho rizikům přistupovat. Speciálně naše firma si na tom velmi zakládá.

 

Odchod mladých od cigaret

Kolik lidí dnes v Česku kouří?

Je to zhruba čtvrtina dospělé populace. Mírně převažují muži, ale postupně se poměr obou pohlaví mezi kuřáky vyrovnává.

 

Ubylo kuřáků během posledních deseti či dvaceti let?

Jsou zde patrné dva trendy. Celkový počet kuřáků se snižuje a klesá i jejich průměrná denní spotřeba cigaret. Příliš neubývá občasných kuřáků, kterým se u nás říká party smokers, což jsou typově lidé, kteří si dají tu a tam jednu dvě cigarety, když jdou s kolegy po práci na drink. Ale zároveň nespadnou do toho, aby začali kouřit pravidelně a skončili u krabičky denně.

 

Dlouhá léta bylo největší procento kuřáků mezi mladými do 25 let, procento kuřáků v této věkové kategorii však podle Státního zdravotního ústavu dlouhodobě klesá. Vychází tedy u mladých Češek a Čechů kouření z módy?

Populací pod osmnáct let se programově nezabýváme. Ale na našich číslech vidíme, že nejsilnější odklon od klasických cigaret k jiným formám spotřeby nikotinu je u mladších dospělých kuřáků. Pokud bude tento trend pokračovat i nadále a mladí lidé budou opouštět klasické cigarety, bude nás to určitě těšit.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement