Potřetí už ne! Musíme být chytřejší

Report

Čísla ohledně koronaviru jsou neúprosná: Česko se na podzim přiblížilo stavu, jaký na jaře postihl severní Itálii. Koncem listopadu nákaza zbrzdila a vláda se rozhodla rozvolnit. Nehrozí ale, že přijde nový, třetí lockdown? Vláda už snad nebude opakovat téměř totální uvolnění ze začátku léta. Zároveň přišla o to nejpodstatnější: spolupracující obyvatelstvo. Metodou, jak snížit hrozbu nové karantény, by podle expertů bylo mnohem rozsáhlejší testování.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Je to už rok, co v Číně zdokumentovali nový koronavirus přenosný na člověka a také první případy neznámého onemocnění později označeného jako covid-19 – což mimochodem znamená zkratku pro „koronavirovou chorobu z roku 2019“. Zdravotní úřad ve městě Wu-chan na Silvestra poprvé oznámil, že v desetimilionové metropoli provincie Chu-pej je ohnisko zápalu plic neznámého původu. Policie a úřady ve Wu-chanu ovšem ještě v lednu skutečný rozměr nákazy tajily a pokračovaly ve stíhání lidí, kteří o infekci informovali na sociálních sítích: vinily je ze šíření dezinformace. Symbolem této první, utajované fáze epidemie se stal místní oční lékař Li Wenliang. Na šíření nové nemoci jako jeden z prvních na přelomu roku upozornil, vyslýchala ho policie – a o měsíc později infekci ve svých třiatřiceti letech podlehl.

Obrazně řečeno – o více než 62 milionů případů covid-19 a 1,4 milionu zemřelých později je zřejmé, že nový koronavirus spustil jednu z největších pandemií poslední doby. Uvedená čísla jsou přitom spíše konzervativní, platná ke konci listopadu a poskládaná z oficiálních zdrojů Univerzitou Johnse Hopkinse – skutečné počty jsou mnohem vyšší kvůli omezenému testování v některých státech a též proto, že podle odhadů zhruba pětina případů tohoto onemocnění probíhá bez příznaků.

Po roce se potvrdilo i to, co si ještě na jaře připouštěl málokdo: život s novým koronavirem je během na dlouhou trať a slavit vítězství před cílem se nevyplácí. To, kdo byl úspěšný, a kdo selhal, se samozřejmě ukáže na konci – až přijde definitivní medicínské řešení zdravotní krize a celosvětová pandemie začne konečně ustupovat. Takový zlom přitom může přijít dřív, než se ještě před pár měsíci, či dokonce týdny mohlo zdát. Předběžné výsledky nově vyvíjených vakcín proti covidu jsou velmi nadějné. Pokud lékové úřady výsledky potvrdí, již v průběhu prosince by mohlo dojít k první distribuci nových očkovacích látek.

Důležité ovšem je, že i tak bude trvat přinejmenším měsíce, než se efekt očkování dostaví a šíření viru se omezí.

 

Třetí šance

Česko bude mít v přicházející zimě, což je období ideální pro šíření respiračních virů, třetí šanci udělat to konečně „správně“: připravit se na nové případy a zabránit vzniku třetí vlny spojené se škodami na zdraví a ekonomice.

Krocení nákazy v Česku bylo v druhé půli roku na rozdíl od jara složitější. Jak upozorňuje Jan Smyčka z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště akademie věd a Univerzity Karlovy, vláda přišla na podzim o to podstatné: spolupracující obyvatele. Na nedávné konferenci Covid v modelech a datech prezentoval jeden z matematických modelů, na jehož vývoji se podílí, a zároveň studii toho, co se dělo na jaře a jaká poučení by si z toho lidé stojící za klíčovými rozhodnutími měli vzít.

Na jaře se podle Jana Smyčky velmi dobře propojily dva světy. Vláda včas a velmi rychle uzavřela část ekonomiky a školy, čímž došlo k významnému snížení kontaktů. A lidé dobrovolně a ve velké míře spolupracovali. V době, kdy nebyly k sehnání téměř žádné ochranné pomůcky, si začali sami šít roušky a poctivě je nosit. Z jeho modelu, který stojí na datech o chování lidí a jejich pohybu, vyplývá, že oboje na jaře rychle zafungovalo. Plošná karanténa tehdy srazila množství kontaktů, ale velmi významný byl dopad zásady tří „er“, tedy mytí rukou, nošení roušek a dodržování rozestupů.

V tom je podle něj skryta dobrá a zároveň špatná zpráva. „Dobrá je v tom, že epidemii lze kontrolovat i bez dramatických omezení, pokud máme spolupracující populaci, která si dává pozor a je zodpovědná na individuální bázi,“ uvedl Jan Smyčka, jenž se zabývá biologií a modelováním evoluce. A dodává, že to je zároveň i špatná zpráva pro současnost: „Protože spolupracující populaci, jako byla na jaře, už nemáme. A je otázkou, jak ji získat.“

Dalším klíčovým rozdílem a poučením do další možné vlny je nutnost rychle reagovat. Na jaře přišlo uzavření škol jedenáct dní, a obchodů a restaurací osm dní před vůbec prvním úmrtím na covid-19. První vlna díky tomu kulminovala již v první polovině dubna, kdy úřady oficiálně evidovaly celkově jen necelých pět tisíc pozitivně testovaných, hospitalizovaných bylo přes 400 pacientů a zhruba sto lidí bylo ve vážném stavu.

Včasná opatření brzdící rozjezd pandemie přitom mají zásadní vliv i na možné zahlcení nemocnic. Pokud by reakce na jaře přišla o čtyři dny dříve, počet případů při jarní vlně by byl poloviční, naopak čtyřdenní zpoždění by znamenalo dvojnásobně velký příliv nemocných – vyplývá ze zmíněného modelu Jana Smyčky. „K úspěšnému zvládnutí nástupu vlny je potřeba reagovat rychle. V září a říjnu se ukázalo, že reakce na podzim rychlá nebyla, a to vedlo k současným problémům,“ uvedl při své prezentaci.

Opětovnému zaspání při dalším vzedmutí pandemie by měl nově bránit automatický alarm. Tím automatem je protiepidemický systém PES, tedy tabulka hodnotící stav po jednotlivých krajích a přiřazující jednotlivým stupňům rizika odpovídající omezení. Tento systém měl také omezit lidovou, respektive ministerskou tvořivost při zavádění i rušení omezení.

Jak však bylo zřejmé již po prvních týdnech fungování „psa“, rozhodující slovo budou mít při výkladu těchto pravidel nakonec opět premiér a další vládní politici.

„Pravidla musí být účinná, pochopitelná, předem známá a občany respektovaná a doplněná funkčním systémem testování a trasování,“ říká Pavel Hroboň, lékař a partner v poradenské společnosti ve zdravotnictví Advance Healthcare Management Institute. „Takovými pravidly měl být PES, ale obávám se, že po komunikaci, kterou vláda předvedla, svou šanci na důvěryhodnou alternativu ztratil nebo byla velmi ztížena,“ dodává s odkazem na diskuse o rozvolňování pravidel před Vánoci.

 

 

Podzimní „Lombardie“

Důležitou zprávou je, že by se snad už neměla opakovat situace z léta, kdy se skokově zrušila většina opatření brzdících vir v rozletu, včetně zrušení povinnosti nosit roušky v hromadné dopravě s výjimkou pražského metra. A obnovení těchto nepopulárních restrikcí se odkládalo i přes zjevný nárůst případů. Premiér Andrej Babiš koncem srpna intervenoval proti rozšíření povinnosti používání roušek ve školách a v obchodech. V den, kdy počet zjištěných případů poprvé od začátku překročil tisíc za den a pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedla, že situace v Česku je „znepokojivá“ kvůli nedostatečnému testování a dohledávání kontaktů, Andrej Babiš tvrdil, že situace je naopak velmi dobrá.

„Čtu, co teď vydala WHO. Ta WHO, která nedoporučila roušky a ani nevěděla, že je pandemie. Podle mě by měla mlčet,“ uvedl premiér na svém twitterovém účtu 8. září. „A pro česká média, která stále kritizují a píšou, jak to nezvládáme, posílám statistiku počtu úmrtí v evropských státech na milion obyvatel. Jsme na tom velmi dobře,“ dodal Babiš. V té době Česko vykazovalo 437 úmrtí spojených s covidem-19 a Babišem zmíněné měřítko, 41 úmrtí na milion obyvatel, zemi řadilo až na 91. příčku na světě, tedy mezi nejúspěšnější státy v ochraně zranitelných skupin.

Již v té době ovšem bylo zaděláno na průšvih. Po několika krocích, které neměly na nekontrolované šíření nákazy očekávaný efekt, přišlo v říjnu opětovné uzavření významné části ekonomiky. Tentokrát kvůli velmi reálné hrozbě zahlcení zdravotního systému, který za takové situace nezvládne jak příliv covidových pacientů, tak v důsledku toho i péči o ty „necovidové“.

Jako varování, co se může stát, když se pandemie vymkne kontrole, zafungovala na jaře italská Lombardie. Nejbohatší region na severu Itálie byl kvůli čilému zapojení do dopravy a obchodu s Evropou a zbytkem světa včetně Číny zasažen pandemií v Evropě jako první. Fotbalový zápas hraný 19. února mezi Valencií a místním klubem Atalanta Bergamo je považován za jednu z největších „superšiřitelských“ událostí a za spouštěč tamní tragédie. Jen na milánském stadionu San Siro a v okolních barech slavilo vítězství 4:1 nad klubem ze Španělska na čtyřicet tisíc fanoušků z Bergama. Během dvou týdnů se toto stodvacetitisícové město stalo epicentrem nákazy. Zdravotní systém v provincii pod náporem nemocných kolaboval a počty zemřelých vystřelily vzhůru.

Na podzim převzalo nechtěné postavení desetimilionového italského regionu do jisté míry Česko. „Podzimní Česko se opravdu Lombardii velice přiblížilo, což jsme si na jaře nedovedli ani představit,“ říká matematik René Levínský z CERGE, který je zároveň ředitelem nového Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

První vlna v Lombardii, s podobným počtem obyvatel jako v Česku, kulminovala na dvanácti tisících hospitalizovaných, u nás zkraje listopadu přesáhl počet lidí v nemocnicích osm tisíc. René Levínský odhaduje, že celkový nárůst počtu úmrtí během druhé vlny již ve skutečnosti překročil deset tisíc. Údaj ministerstva zdravotnictví ke konci listopadu sice hovoří o osmi tisících zemřelých od března, nicméně zkušenosti ze zahraničí ukazují, že skutečný nárůst bývá během velké pandemické vlny výrazně vyšší, než stíhají zaznamenat předběžné statistiky: navíc v nich logicky nejsou zaznamenána úmrtí, která mohou v budoucnu přijít kvůli zanedbané péči, protože se pacienti například obávají chodit k lékaři, nebo je zdravotnický systém přetížený a nedokáže se o ně adekvátně postarat.

Zmíněný premiérův tweet z první poloviny září, že „jsme na tom velmi dobře“, tak o několik měsíců později rozhodně neobstojí. Česko se již koncem listopadu zařadilo mezi dvacet nejpostiženějších zemí na světě, což je dramatický obrat proti jaru. „Důvod je prostý a spočívá v naprostém podcenění epidemie,“ říká René Levínský, matematik podílející se na přípravě nových epidemiologických modelů. Vedle nepřipraveného trasování kontaktů, které kvůli nedostatečné kapacitě přestalo zkraje září fungovat, to byl pokračující odpor vůči testování lidí nevykazujících příznaky nemoci. Vrcholem této chybné strategie bylo podle Levínského v září schválené doporučení odborné společnosti praktických dětských lékařů, jak postupovat v průběhu pandemie při akutních onemocněních. Součástí doporučení bylo neposílat bezpříznakové mladistvé na testy a nehradit jim je. „V té chvíli už nebylo cesty zpět. Cestou mladiství, rodiče, senioři jsme doputovali až ke konci tragédie,“ vysvětluje René Levínský, ředitel centra BISOP.

 

Bude víc testů?

V Česku se od začátku testuje na covid-19 velmi málo a během druhé vlny se to vymstilo. V průběhu září a října vystoupal počet testů až ke čtyřiceti tisícům za den, přesto takové množství ani zdaleka nestačilo tempu šíření nového viru. Podíl testů vracejících se z laboratoří jako pozitivních vyšplhal jednu chvíli až k pětatřiceti procentům, což byl v rámci evropských zemí extrém. Ještě koncem listopadu byl pozitivně testovaný každý čtvrtý až pátý. Podle tvůrců epidemiologických modelů je potřeba, aby se procento pozitivních testů dlouhodobě drželo pod pěti procenty. V opačném případě mají zveřejňované počty odhalených případů nedostatečnou vypovídací hodnotu a nelze podle nich epidemii řídit.

Celkový počet nejpřesnějších PCR testů koncem listopadu opět klesl, a to ke dvaceti tisícům denně. Důvodů je víc. Pro samoplátce je jejich cena přes 1 700 korun příliš vysoká. Část lidí se testování snaží aktivně vyhnout, protože si nemohou karanténu z ekonomických důvodů dovolit. V řadě regionů byly potíže s dostupností. „Nám tady nepomůže za testy ani platit, nejsou tady kapacity. Rychlost testů je pro nás přitom velmi důležitá,“ říká – pod podmínkou anonymity – majitel velkého masokombinátu sídlícího v okrese, který patřil ještě koncem listopadu k nejpostiženějším v republice. Zpracování masa, práce v chladu a vlhku totiž patří mezi rizikové profese. Nemocnost v jeho podniku během druhé vlny vystřelila nad deset procent. V místě je přetížená nemocnice, zaměstnanci proto musí jezdit na testy do hodinu vzdáleného krajského města. Přesto byl prý často problém dostat se na test v desetidenní lhůtě od rizikového kontaktu s pozitivním zaměstnancem.

Právě zde se skrývá další potíž tuzemského způsobu boje s covidem. Nakažení, které české nedostatečné a pomalé testování a trasování nezachytí, předávají nemoc dál, aniž by to tušili. V tom spočívá jedna ze zákeřností nové choroby, která je ostatně hlavním hybatelem celosvětové pandemie. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) lidé nevykazující příznaky stojí za rozšířením 51 až 70 procent případů. Největší podíl na tom mají lidé krátce před nástupem příznaků, nejčastěji v časovém okénku mezi třetím a pátým dnem od setkání s nakaženým člověkem. Podle propočtů amerického centra CDC kvůli tomu k potlačení pandemie nestačí ani včasná izolace všech lidí s příznaky.

Instituce proto doporučuje široké a dostupné testování lidí bez příznaků, izolaci nakažených a rychlé dohledávání jejich kontaktů. „To u nás dlouhodobě dostatečně nefunguje. Přístup k testování má spoustu překážek administrativních a finančních, trasovací kapacity nemají při současných počtech nakažených šanci kontakty dohledávat,“ říká Jan Trnka, vedoucí katedry biomedicínských oborů na 3. lékařské fakultě v Praze. Přes nárůst počtu trasovačů a posílení takzvané chytré karantény to při několika tisících nakažených denně nebylo možné zvládnout. Například procento dohledaných pozitivních osob do 24 hodin bylo na konci listopadu dále poměrně nízké a výrazně klesalo o víkendech a o volných dnech. Přetrvávající problémy s trasováním naznačoval i pokračující pokles vykazovaných rizikových kontaktů připadajících na jednoho pozitivního – jak vyplývá z analýzy centra BISOP. Podle Jana Trnky vždy platilo, že smyslem plošných omezení je srazit počty nakažených na čísla, kdy by hygienici opět zvládali vytrasovat všechny kontakty. „Ministerstvo zdravotnictví o tomto vůbec nemluví, a já nevím proč,“ říká.

Dosáhnout snížení kontaktů dobrovolnou cestou, tedy omezením sebe sama, je přitom proti jaru mnohem těžší. Podle údajů projektu Zivotbehempandemie.cz lidé na jaře omezili své kontakty z více než dvaceti na sedm týdně. Během podzimní karantény klesl průměrný počet osobních styků delších než pět minut jen na třináct. „Velké množství lidí se omezilo hodně, ale to už nestačí,“ vysvětluje Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, která se na výzkumu chování během pandemie podílí. „Průměrný počet na podzim klesal pomalu, protože přetrvávala skupina lidí, která udržovala velké množství osobních kontaktů, například třicet a více týdně,“ dodává.

Osobní kontakt v uzavřených a hůře větraných prostorách je považovaný za hlavní motor pandemie. Jejich omezování prostřednictvím plošných nařízení je zdrojem nekončících diskusí o tom, proč jsou některé aktivity omezené víc, jiné méně a některé vůbec. Epidemiologové jsou totiž schopni jen v části případů – jako byli lidé uzavření na výletní lodi Diamond Princess nebo v pražském klubu Techtle Mechtle – jasně ukázat na konkrétní místo nákazy. Dopady jednotlivých omezujících opatření se přitom významně liší. Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research prezentoval na konferenci o covidu rozdíly mezi uzavřením hospod a přechodem na práci doma. Podle této studie se home office v Česku týká jen zlomku lidí. Nicméně výrazně sráží množství setkání u vůbec nejaktivnější skupiny lidí. Naopak hospody a restaurace uberou jednotlivci jen málo kontaktů, ale jejich uzavření se dotkne téměř všech skupin obyvatel. V celkovém součtu mají obě opatření na pokles setkání stejný dopad.

„Je vidět, že žádné opatření není samospasitelné a musí se kumulovat,“ uvedl Daniel Prokop s tím, že si lidé rozhodující o opatřeních musí klást další otázky. Je vyšší rizikovost kontaktů v hospodě nebo v práci? Jaké jsou náklady spojené s uzavřením restaurací a jaké s přechodem na práci doma?

 

Kam dál

V Česku ovšem není třeba v nejbližších týdnech a měsících vymýšlet nic speciálního, co by jinde neznali. Podle Reného Levínského, ředitele centra BISOP, se stačí podívat na praxi v úspěšných státech jihovýchodní Asie, na Austrálii a Nový Zéland, v Evropě na Německo, Finsko nebo Dánsko. „Nejjednodušším opatřením je začít konečně testovat, a to podobně intenzivně jako v Dánsku,“ uvádí s tím, že na jednoho obyvatele Dánska již připadá více než jeden provedený test.

V Česku se teprve s druhou vlnou rozjely antigenní testy, jejichž největší výhodou je rychlé vyhodnocení a nízká cena. Připravené k použití jsou také jednodušší PCR testy a zkoušky na přítomnost nového koronaviru ve slinách, což otevírá prostor pro výrazné rozšíření a zlevnění testování.

„V první fázi spouštíme přímé PCR testy bez nutnosti izolace viru, protože na ně mohou laboratoře snadno přejít bez jakékoliv změny,“ říká Václav Navrátil, zakladatel společnosti Diana Biotechnologies, která vyvinula nové testovací sady. Do Vánoc by chtěli připravit dvě velké laboratoře na testování ze slin. „Otázka je, zda to zatím bude jen pro samoplátce, nebo se to dostane do programu pojišťoven,“ vysvětluje Václav Navrátil. Testy ze slin umožní zavést například snadné a pravidelné testování ve firmách, protože u nich odpadají náročnější výtěry nosohltanu.

Podle Levínského je třeba odolat tlakům na zavádění výjimek a také lobbistům, kteří zpochybňují v podstatě všechna omezující opatření. „Týká se to například neustálých tlaků na změkčení opatření v rámci sportu. Bez vzájemné solidarity se neobejdeme, i v tom nám budiž Dánsko příkladem,“ míní.

Pomyslným světlem na konci tunelu jsou chystané očkovací látky. Pokud by se předběžné výsledky o jejich vysoké účinnosti potvrdily, byl by to skutečný triumf vědy nad novou nemocí. Dostupné v dostatečném množství by mohly být již během první půlky příštího roku. Naopak rozjetí další vlny pandemie, už s účinnými vakcínami na obzoru, by bylo dvojnásob tragické.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama