Čím tvrdší, tím horší

Brexit je jeden z největších experimentů na lidech a firmách. Začátkem března, jen pár týdnů před plánovaným odchodem Británie z Evropské unie, nebylo jasné, za jakých podmínek k rozvodu dojde – spekulovalo se o změnách nebo odkladu. O tom, jak problematický takový postup je, vypovídá i to, že úřad britské premiérky musel oficiálně ujišťovat, že „po brexitu bude dostatek jídla“.

Z českého pohledu je to nešťastné dvojnásob. Británie je významný obchodní partner se zhruba pětiprocentním podílem na českém vývozu. Tomáš Holub, nový člen vedení České národní banky, to na semináři k brexitu přirovnal k významu Ruska v době před sankcemi. Se šokem z odchodu Británie z EU bez dohody by se tedy Česko vyrovnalo, ale bolet to může jednotlivé firmy.

Největší část českého vývozu tvoří automobilový průmysl; ten by případný „tvrdý“ odchod Británie pocítil nejvíc. Podle odhadů ČNB by brexit bez dohody srazil růst ve státech, kde se platí eurem, o půl až jedno procento. V Česku by to následně znamenalo pokles hospodářského růstu v rozmezí 0,7 až 1,4 procentního bodu, což je poměrně dost.

Zajímavé je srovnání napříč Evropou. Česko naplňuje definici otevřené ekonomiky vyrábějící především na export. Podle analýzy ČSOB na brexit reaguje česká ekonomika jako pátá nejzranitelnější – hned po Irsku, Slovensku, Belgii a Nizozemsku. Z výrobních sektorů je na odchod Británie nejcitlivější výroba aut a překvapivě textilní průmysl.

Bez ohledu na to, zda je někdo příznivec, nebo odpůrce Evropské unie, pro českou ekonomiku by byl divoký brexit tou nejhorší variantou.