Místo vtipů nadávky. Proč se změnil Miloš Zeman?

Post Image

Místo vtipů nadávky. Proč se změnil Miloš Zeman?

Play icon
23 minut

foto Stanislav Krupař

Před rokem byl Miloš Zeman znovu zvolen prezidentem; z hlediska vítězství ve všelidových volbách se tak stal nejúspěšnějším českým polistopadovým politikem. A loni v lednu jsem také dostal otázku, proč se Zeman tak změnil oproti roku 1989, kdy ho měli rádi i mnozí z těch, co ho dnes nesnášejí.

Začátkem loňského roku mě oslovil malý divadelní soubor s názvem 11:55 (Za pět dvanáct). Mladí umělci chystali v experimentálním prostoru NoD v Dlouhé ulici v Praze divadelní představení s názvem Pravda o 17/11. Nešlo přitom o rekonstrukci událostí sametové revoluce roku 1989, jak by se mohlo zdát, hra se týkala politické doby, v níž žijeme dnes. Představení stálo na událostech, které se skutečně odehrály, a pokud obsahovalo fiktivní prvky, byla to fikce velmi realistická.

Soubor si mě pozval na konzultaci. Chtěli se dozvědět více o zákulisí vývoje české politiky, aby se ještě lépe vžili do svých postav. Nejčastěji ve hře parodovali Andreje Babiše, Václava Klause – a taky Miloše Zemana. V šatně, z níž se improvizovaně stala malá kavárna, jsem strávil asi dvě hodiny. Popsat českou politiku posledních třiceti let za tak krátkou dobu samozřejmě do hloubky nelze, při svém vyprávění jsem se ovšem nemohl vyhnout pádu komunismu, který jsem osobně prožíval. Pamatuji si, že jsem divadelníkům říkal zhruba toto:

Revoluční doba roku 1989 byla nejkrásnější, jakou jsem kdy zažil. Kdo jste to nezažili, asi nepochopíte, že v letech 1989 až 1990 byly pro nás téměř všechny nové tváře československé politiky naprostí miláčkové. Když jsem jako student vylepoval plakáty po ulicích a rozdával lidem letáky, nejvíc na dračku šli Václav Klaus, Vladimír Dlouhý, Jiří Dienstbier a hlavně Václav Havel. Lidi ale tehdy obdivovali i Miloše Zemana, ačkoli ten se trochu vymykal vyjmenované čtveřici, byl přece jen o něco méně populární. Avšak obecně i on patřil mezi nové politiky, kteří tehdy byli prostě… dobrý.

Mladí umělci mi dávali spoustu otázek, na jeden jejich dotaz jsem ale nebyl úplně připraven, přitom zněl zdánlivě jednoduše: Proč se Miloš Zeman tak výrazně změnil?

Tahle otázka zůstala v improvizované kavárně šatny divadla v Dlouhé ulici bez odpovědi. Jednoznačnou a stručnou reakci jsem v té chvíli neměl. Z té debaty jsem tedy odcházel s předsevzetím, že se zamyslím nad tím, proč se Zeman za těch třicet let změnil. Tedy pokud se vůbec změnil.

Podpořte Reportér sdílením článku