Vylouplo se monstrum

Post Image

Vylouplo se monstrum

Play icon
10 minut

foto Profimedia.cz

Putinovy bludy, které vedly k agresi proti Ukrajině, nevyrostly jen z pouhého snění o nové ruské nebo sovětské říši. Nejspíše je přiživila i jeho naprostá osamělost, když se za pandemie koronaviru uchýlil do své předměstské rezidence, kde údajně obývá úzkostlivě dezinfikovaný sklep. Výsledkem je velká válka na východě Evropy.

Tenhle den si budeme pamatovat. „Čtvrtek 24. února 2022. Den, kdy šílené ruské vedení zahájilo velkou válku proti Ukrajině. Den, na který se všichni Ukrajinci a jejich přátelé po celém světě připravovali, ale zároveň ve skrytu duše doufali, že nikdy nenastane. Den, kdy Kreml zahájil válku v Evropě,“ řekl ve svém rozsáhlém komentáři pro rozhlasovou stanici Deutsche Welle ukrajinský publicista Roman Gončarenko.

Jak se něco takového mohlo stát? – ptala se spousta Evropanů a obecně lidí po celém světě. Podle pana Gončarenka bychom měli hledat odpověď v moderních evropských dějinách, konkrétně v reakci legendárního Winstona Churchilla na mnichovskou konferenci roku 1938. Tehdy západní velmoci v domnění, že tím odvrátí válku, přenechaly Hitlerovi pohraniční oblasti Československa obývané sudetskými Němci. „Měli jste před sebou volbu mezi válkou a bezectností. Zvolili jste bezectnost – a dostanete válku!“ komentoval tehdy Churchill coby řadový poslanec konzervativní strany dohodu označovanou dodnes za mnichovskou zradu spáchanou západními spojenci na Československu.

Je srovnání roku 1938 s rokem 2022 namístě?

Do určité míry ano. Za současný válečný požár na Ukrajině nese Západ nemalou část odpovědnosti. Když v roce 2014 Rusko Ukrajinu přepadlo poprvé, anektovalo Krym a vyvolalo separatistickou krizi v Donbasu, Západ vší silou držel tehdejší kyjevské vedení za obě ruce a přemlouval ukrajinské politiky, aby nevzdorovali a „neprovokovali“ tak Vladimira Putina. Což byla fatální chyba – tím spíš, že Západ tehdy nehodlal Ukrajině poskytnout sice smrtící, ale přece jen obranné zbraně ani zavést proti Putinovu Rusku opravdu tvrdá odvetná opatření. Ta přišla zčásti až po sestřelení malajsijského civilního boeingu, ale byla tak omezená, že se v Kremlu svých ohavných záměrů nevzdali.

Pravda ovšem je také to, že i Kyjev podcenil míru šílenosti ruského vedení a pasivně agresivní nálady mezi většinou ruského obyvatelstva, která Ukrajinu nevnímá jako nezávislý stát. Kyjevští politici dlouho odmítali, že by byl Putin schopen velké invaze, a nehodlali přerušit diplomatické styky s Ruskem. Tím ovšem vysílali osudový signál: Ono přece není tak zle, jak by se mohlo zdát.

Podpořte Reportér sdílením článku