Maršál Twito, slovinský Babiš

Report

Kritici mu říkají „slovinský pacient“. Má rád Donalda Trumpa; též slovinský premiér Janez Janša publikuje na Twitteru výstřední prohlášení. V jeho další přezdívce maršál Twito se tato láska k tweetování kombinuje se jménem maršála Tita, vládce komunistické Jugoslávie, k níž Slovinsko patřilo. Koncem dubna se budou v zemi konat parlamentní volby. Udrží se Janša u moci? Nebo se vydá cestou dalšího svého souputníka Andreje Babiše?

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Byl listopad 2020 a slovinský premiér Janez Janša gratuloval vítězi amerických prezidentských voleb. Mělo to ovšem háček. Negratuloval Joeu Bidenovi, který se o pár měsíců později ujal vlády, ale poraženému Donaldu Trumpovi. Janša v angličtině publikoval na Twitteru větu: „Je zcela jasné, že si Američané zvolili Donalda Trumpa…“ Svůj blahopřejný tweet vypustil do světa dopoledne 4. listopadu 2020, tedy v době, kdy se v USA stále sčítaly hlasy. Janša se zjevně nechal unést průběžnými výsledky, kdy Trump skutečně na chvíli vedl.

Slovinský premiér byl jediným státníkem, který Trumpovi gratuloval a vysloužil si za to posměch mnoha lidí doma i v cizině. Proč se do toho pustil? Janez Janša se totiž k tehdejšímu nejmocnějšímu muži světa vždy silně hlásil. Oba jsou vcelku ostře proti migraci, oba prosluli negativním postojem k novinářům, kteří se vůči nim vyjadřují kriticky. Janšu s Trumpem spojuje i obliba maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž se sám označuje za zastánce „neliberální demokracie“: přátelství mezi Orbánem a Janšou trvá již celou řadu let, maďarský předseda vlády osobně navštívil několik sjezdů Janšovy Slovinské demokratické strany a veřejně ho tam podpořil.

 

 

Další podobností Janši a Trumpa je, že oba propadli lásce k Twitteru. Janez Janša je na této sociální síti natolik aktivní, že si dokonce vysloužil přezdívku maršál Twito, vztahující se k maršálovi Josipu Brozi Titovi, dlouholetému legendárnímu vládci komunistické Jugoslávie, k níž Slovinsko až do roku 1991 patřilo. (Po Titově vládě existuje v zemích bývalé Jugoslávie stále určitá nostalgie; ve Slovinsku se týká především starší levicově orientované generace.)

Existuje twitterový účet, který denně pečlivě sleduje Janšovy aktivity na této platformě. Každý si tak může jednoduše zjistit, kolik času slovinský premiér strávil na Twitteru nebo kolik tweetů během dne napsal. Když v říjnu 2021 přijela do Slovinska skupina europoslanců vedená Sophií in’t Veld z Nizozemska, aby se přesvědčila o stavu právního státu v zemi a situaci tamních médií, Janša se s nimi odmítl setkat a slovně je napadl na Twitteru: „Kdo jste? Kolikrát jste se vydali za německou kancléřkou, nizozemským premiérem nebo francouzským prezidentem? Mimochodem, bylo to právě Nizozemsko, kde byl naposledy na území EU zavražděn novinář.“

Dalším Janšovým kouskem na Twitteru bylo zveřejnění grafiky vykreslující europarlament jako loutky finančníka George Sorose, považovaného zastánci konspiračních teorií za vůdce světového spiknutí: bylo na něm i jméno zmíněné europoslankyně Sophie in’t Veld. Tento tweet později Janša smazal.

Pro potřeby českého čtenáře je ovšem také možné označit třiašedesátiletého Janšu za „malého slovinského Babiše“ – a to nejen proto, že oba milují sociální sítě, byť Babiš možná o něco více Facebook. Oba za svého premiérování čelili policejnímu vyšetřování, politická uskupení obou politiků bývají často přirovnávána k sektě, voličskou základnou obou jsou senioři a konzervativní část populace.

Dá se obecně říct, že slovinský Janša je dalším argumentem pro závěr, že populističtí a více či méně výstřední politici opravdu nejsou žádnou anomálií omezenou na jednu či několik zemí.

 

Ze strany do vězení

Slovinsko je malá země, v níž žijí dva miliony obyvatel: spoustě lidí po světě se její název plete se Slovenskem. Slovince, Slováky i Čechy ovšem spojuje společná historie: všechny země byly do roku 1918 součástí rakousko-uherské monarchie. Pro Čechy dnes představuje Slovinsko především tranzitní území, jímž se projíždí při cestě na oblíbené chorvatské pláže, přestože i Slovinci nabízejí pár zajímavých přímořských letovisek. Někteří čeští cestovatelé patrně znají jiná slovinská turistická lákadla – sjíždění řeky Soči na raftech, túry na horu Triglav či návštěvu jezera Bled pod horskými štíty. Tohle je Slovinsko turistické a malebné.

Země má však ještě jinou tvář. A tou je právě kontroverzní populistický politik a premiér Janez Janša, kterému jeho odpůrci přezdívají slovinský Pacient nebo třeba princ temnoty. Stejně jako Andrej Babiš se narodil v padesátých letech a byl členem vládnoucí strany komunistického režimu. I když nutno dodat, že Janša nejenže nespolupracoval s tajnou policií, ale na sklonku osmdesátých let se stal vězněným kritikem systému.

Do Svazu komunistů Jugoslávie vstoupil Janša již v době svých gymnaziálních studií v roce 1975. „Chci přispět svým dílem k plnění stanovených cílů a zároveň se více vzdělávat v marxistické ideologii,“ napsal v přihlášce, kterou v roce 2017 zveřejnili slovinští novináři. Janša absolvoval krátké studium na Politické škole Josipa Broze Tita v Kumrovci a koncem sedmdesátých let patřil k perspektivním stranickým kádrům. Vystudoval také obor Obranná studia na tehdejší Fakultě sociologie, politických věd a novinářství Lublaňské univerzity. Po vysokoškolském studiu nastoupil na Republikový sekretariát pro obranu jako stážista.

V osmdesátých letech však jeho vztah k režimu ochladl, stejně jako se začal vládnoucí systém chovat chladně vůči němu. Janša přispíval do různých tištěných periodik tehdejší doby. V době, kdy se v některých zemích sovětského bloku, vůči němuž se komunistická Jugoslávie vymezovala, postupně uvolňovaly poměry, zveřejnil články kriticky popisující poměry v Jugoslávské lidové armádě. To se generálům federální armády hrubě nelíbilo a rozhodli se pro exemplární trest. V květnu 1988 Janšu zatkli. Záminkou bylo údajné zveřejnění tajných dokumentů v časopise Mladina. Společně s důstojníkem, který mu dokumenty – jež se ve skutečnosti netýkaly vojenských záležitostí – poskytl, a s dalšími dvěma redaktory se dostal před soud. Na podporu tehdy populárního politika se demonstrovalo; Janša nicméně nastoupil k výkonu trestu, ale po několika týdnech byl předčasně propuštěn.

Ještě před nástupem do vězení v roce 1989 se tehdy už populární kritik chřadnoucího jugoslávského režimu Janša podílel na založení Slovinského demokratického svazu. V době rozpadu Jugoslávie a války o nezávislost Slovinska – která na rozdíl od konfliktů v Bosně, Chorvatsku a Kosovu trvala jen deset dní a zemřelo při ní přes šedesát lidí – vykonával Janša funkci ministra obrany: války se tak de facto účastnil.

 

Třikrát premiérem

Janša v politice zůstal a postupoval coby předseda konzervativní Slovinské demokratické strany vzhůru. Premiérem už je potřetí. Poprvé se jím stal v roce 2004, podruhé v roce 2012 – v tomto ohledu spíše než Babiše, který se dlouho přímo politicky neangažoval, připomíná Janša svého již zmíněného spojence, ostříleného maďarského politika Viktora Orbána, jenž byl poprvé předsedou vlády v letech 1998–2002.

Janšovo první i druhé premiérské období je dnes v historii spojeno s korupční aférou kolem nákupu obrněných vozidel pro slovinskou armádu. Do tendru se dostaly dvě firmy – finská Patria a rakouský Steyr. Na rozdíl od Česka vyhrála ve Slovinsku Patria, kterou ovšem v roce 2008, měsíc před parlamentními volbami, jeden finský novinář obvinil z toho, že podplatila Janeze Janšu a další slovinské vysoké úředníky, aby v tendru uspěla. Janša veškerá obvinění odmítl a označil je za absurdní.

Skandál se táhl několik let, v červnu 2013 nicméně soud Janšu odsoudil za korupci na dva roky vězení, navíc mu přikázal zaplatit vysokou peněžitou pokutu. Jeho koaliční vláda, složená ze čtyř politických subjektů, padla a následující rok nakonec nastoupil do vězení.

K věznici ho doprovázela manželka Urška a dav jeho příznivců s vlajkami, transparenty a květinami, kteří za skandování „Janša, Janša“ pojali akci jako demonstraci na podporu oblíbeného politika. Ten se proti rozsudku odvolal a v dubnu 2015 slovinský ústavní soud zrušil celý rozsudek s odkazem na nedostatek přímých důkazů a poslal případ k novému projednání. Je mimochodem pozoruhodné, že o pár let později Janša odsoudil, jak jinak než na Twitteru, ústavní soud jako zcela politicky zaujatý.

Janša strávil za mřížemi pouze několik měsíců, během kterých sepsal pozoruhodný historický román, který pojmenoval Bílý panter.

Ještě když seděl ve vězení, proběhly ve Slovinsku předčasné volby, v nichž kandidovala i SDS: Janša přes svůj pobyt ve vězení v těchto volbách získal poslanecký mandát.

Když se v srpnu 2014 konala ustavující schůze parlamentu, vězeňská správa mu povolila se jí zúčastnit. O dva měsíce později mu však parlament odebral poslanecký mandát. Odůvodnil to tím, že je Janša odsouzen k trestu, jenž má trvat déle než šest měsíců. Slovinský právní řád totiž formálně nezakazuje, aby ve volbách kandidoval vězeň, ale pokud by došlo k jeho zvolení, nesmí být odsouzen na více než šest měsíců, jinak o mandát přijde, leda by parlament rozhodl jinak.

V roce 2018 proběhly ve Slovinsku další parlamentní volby, ve kterých SDS zvítězila.

Janša nicméně nedokázal vytvořit fungující koalici a odešel do opozice. To však nebylo jeho poslední slovo. V březnu 2020 v době, kdy začínala celosvětová pandemie covidu-19, rezignoval tehdejší slovinský premiér Marjan Šarec.

Pověření vést vládu dostal Janez Janša. Do čela země se dostával v nezáviděníhodné době. 4. března 2020 zjistili ve Slovinsku první případ nákazy novým koronavirem a až 13. března se nová koaliční vláda, složená ze čtyř stran, ujala moci. I Slovinsko tak zažilo chaos a domácí šití roušek, když chyběly ochranné prostředky – chaotické rozhodování podobné tomu českému se však dá částečně pochopit právě tím, že k moci se dostával nový kabinet.

Nutno dodat, že Janša, stejně jako Babiš, Orbán či Trump, podporuje očkování proti covidu. Sám má posilující dávku a často na svém Twitteru apeluje na lidi, aby se nechali očkovat. V nedávném rozhovoru pro RTV SLO prohlásil: „Můj osobní názor je, že očkování je to jediné, co nám v tuto chvíli pomáhá. Vědě je potřeba věřit a apeluji na všechny, aby brali v úvahu některá holá fakta. Miliarda lidí byla očkována a jen velmi málo z nich zemřelo na následky vedlejších účinků očkování, ale miliony lidí zemřely na následky samotné epidemie.“

Očkovaných Slovinců tak pomalu přibývá: koncem ledna jich bylo něco méně než v Česku, přes 58 procent slovinské populace mělo dvě dávky vakcíny, zatímco u nás to bylo přes 63 procent lidí. Rozvíjelo se však očkování posilující dávkou, v tom byly obě země mírně dále než třeba Spojené státy (na sto lidí připadalo v USA přes 25 dávek, ve Slovinsku to bylo téměř 28 dávek, v Česku přes 33 dávek).

I ve Slovinsku se po lidech vyžadoval dokument o očkování, o prodělání covidu či negativní test. Mnoha Slovincům se to nelíbilo a proti opatřením se demonstrovalo – patrně útočněji než v Česku.

Začátkem října to v centru slovinského hlavního města Lublaň vypadalo jako na bitevním poli. Na agresivní demonstranty odpověděla neméně agresivně policie, když na demonstranty začala stříkat z helikoptéry slzný plyn. V následujících týdnech se však začala situace uklidňovat a demonstrací proti covidovým opatřením výrazně ubylo.

Začátkem roku zasáhla Slovinsko, tak jako většinu světa, varianta omikron. Oproti předchozím vlnám se několikanásobně zvyšovaly počty nakažených, počet úmrtí se však, minimálně zatím, držel pod úrovní dřívějších vln.

 

Janez a Andrej

Rok 2022 bude pro Slovinsko zlomový, protože se zde budou konat hned troje důležité volby – parlamentní, lokální a prezidentské. Ty parlamentní se uskuteční 24. dubna. Může se ve Slovinsku odehrát něco podobného, co se stalo loni v Česku? Totiž že Janša nezíská tolik hlasů, nebude schopen sestavit vládní koalici a půjde do opozice – stejně jako se to přihodilo Andreji Babišovi loni v říjnu?

Ještě než se na tuto otázku pokusíme odpovědět, vraťme se k už zmíněným podobnostem mezi oběma politiky. Janša i Babiš polarizují společnost, také ve Slovinsku probíhají protesty připomínající české akce Milionů chvilek pro demokracii. Každý pátek se v hlavním městě Lublani konají Páteční cyklistické protesty, „Petkovi kolesarski protesti“.

Janšu i Babiše, jak již bylo naznačeno, spojuje ostrá protimigrační rétorika. Nutno však dodat, že zatímco za migrační krize v letech 2015 až 2016 se v Česku ve skutečnosti objevila jen hrstka žadatelů o azyl, Slovinsko jednu dobu leželo na balkánské trase, jíž migranti proudili, a bylo také jedním ze států, které ji uzavřely.

Slovinského premiéra a bývalého českého premiéra spojuje také snaha mít vliv v médiích.

Zatímco Babiš na to šel relativně uhlazenou cestou miliardáře a oligarchy a ještě před vstupem do vrcholné politiky koupil vlivný mediální dům, Janez Janša si vybral jiný postup. Zaměřil se na Slovinskou tiskovou agenturu, financovanou státem. Ta přišla načas o zdroje peněz kvůli neshodám s vládou ohledně hospodaření a také s redakční politikou. Janez Janša si přál, aby o něm STA publikovala především pozitivní zprávy, loni na podzim nakonec došlo alespoň k dohodě ohledně financování do konce roku.

Janša i Babiš v různé míře láteří na Evropskou unii a její instituce, například Evropský parlament, ale oba mají rádi peníze, které do jeho země z Evropy tečou. Slovinsko tak z EU získalo velké množství financí například na pomoc s obnovou po covidu.

 

Rozhodnou nerozhodnutí

V posledních měsících vzniklo ve Slovinsku několik nových politických stran a je velmi pravděpodobné, že tyto nové subjekty mohou s výsledky voleb zahýbat.

Janšova SDS je pravicová, takže lze očekávat, že se bude snažit v případě volebního úspěchu navázat koaliční spolupráci v rámci této části politického spektra. To by mohla být Nova Slovenija – Krščanski demokrati NSi, Naša dežela či Konkretno. Oproti tomu část slovinské levice se sdružila do volného koaličního spojení s názvem KUL. Jedná se o stranu Alenky Bratušek SAB, Sociální demokracii SD, Listu Marjana Šarce LMŠ a stranu Levica. Všechny tyto strany jdou do voleb samostatně, ale úzce spolupracují a mají šanci uspět.

Mluví se o tom, že Slovinsko by mohlo mít po letech v čele vlády ženu – sociální demokratku Tanju Fajon. Janša, opírající se o svou velmi věrnou základnu starších voličů, v lednu nicméně v průzkumech stále vedl, jeho příznivci jsou navíc velmi disciplinovaní a volit chodí.

Letošní parlamentní volby ve Slovinsku tak ovlivní především nerozhodnutí voliči, kterých je stále hodně – a je možné, že někteří z nich si svou stranu vyberou až na poslední chvíli. V takovém případě by pak třeba slovinské dubnové volby mohly připomínat ty české loni v říjnu.

 

Autorka vystudovala historii a slovinštinu a dlouhodobě se zabývá Slovinskem. Je členkou Slovinského spolku Jože Plečnika.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama