Letím do Číny a moc se tím nechlubím

Report

Fyzioterapeutka liberecké Dukly přemítá nad svou účastí na olympiádě.

„Čtu Etzlera a je to drsné,” řekla mi Týna – kamarádka a spolužačka z fyzioterapie loni v létě. O té knížce nevím, ale těším se, až si jí přečtu. Na oplátku jí doporučuji dokument Nebe od stejného autora, o kterém neví zase ona.

V maloskalské hospůdce filozofujeme nad světem. A já dělám přednášku, že každý z nás má volbu nepodílet se na tom, s čím nesouhlasíme. V tu chvíli mám na mysli například létání přes půlku zeměkoule, nakupování čínských šmejdů nebo lyžování v dubajském nákupním centru. Ty možnosti existují, nezměním to, ale nemusím se jich účastnit, poučuji.

Zimní olympiáda v Číně! To si snad dělají legraci, napadlo mě, když jsem o tom slyšela před pár lety poprvé. Jak může být olympiáda v takovém případě apolitická?

V té době jsem ještě pracovala ve zdravotnictví. V roce 2018 jsem ale nastoupila jako fyzioterapeutka do liberecké Dukly a moje profesní zaměření nabralo jiný směr.

Pak přišel covid a odložení letní olympiády v Tokiu. Svět se změnil, šanci jet na olympiádu se sportovci z Dukly jsem pustila z hlavy. Covidové restrikce, škrty v počtech doprovodu, finanční náročnost tak dalekého cestování, to všechno naznačovalo, že mohu zapomenout i na zimní olympiádu v Číně.

Naopak prostor pro filozofování a vyjadřování názorů na komunistický režim se tím zvětšil. Poslouchala jsem sportovce, jak prohlašují, že by se rádi soustředili na sportovní výkon a neřešili politické otázky. Bojkotem nic nezmění, olympiáda je vrchol jejich kariéry a za výběr dějiště přece odpovídá mezinárodní olympijský výbor...

Když se dozvídám, že jsem na takzvaném long listu právě do Číny, spadne mi brada. V tu chvíli to beru čistě profesně. Důvěry sportovců, a hlavně trenérů, si vážím. Je to zhodnocení mé čtyřleté práce v Dukle a jsem ráda, že to, co dělám, nedělám nadarmo. Po deseti letech, kdy se naplno věnuji fyzioterapii v praxi, je to velké zadostiučinění.

Za normálních okolností bych si sbalila masérské lehátko a byla v určený čas na letišti. V olympijské vesnici bude sice k dispozici plně vybavená fyzioterapeutická místnost, ale tohle cestovní lehátko je lehké, skladné a můžu si ho vzít všude s sebou. A rozložit, kde bude zrovna potřeba – například v zázemí pod skokanským můstkem těsně před závody.

Čína ale požaduje mnoho dokumentů ještě před odletem. Jde například o formulář k vyplnění údajů o předchozím prodělání covidu spolu se zasláním pozitivního a následně prvního negativního testu.

Je také potřeba získat certifikát o absolvování e-learningového kurzu od Světové antidopingové agentury WADA. Na konci online prezentace je nutné absolvovat test. Když jím projdete úspěšně, obdržíte certifikát, který je podmínkou účasti na olympiádě.

Dále je tu i povinnost stažení čínské olympijské aplikace My2022. Už čtrnáct dní před odletem v ní musím každý den vyplňovat údaje o svém zdravotním stavu – zadává se tělesná teplota a případné příznaky.

Přes webkameru se v aplikaci můžu podívat na sportoviště či využít chat, který na rozdíl od whatsappu bude na olympiádě zaručeně fungovat.

Někdy vyplňování zabere pár sekund, jindy – když vás aplikace odhlásí nebo se její obsah nenačítá – vyplnění trvá i desítky minut. Zdržuje to, zvlášť v porovnání s podobným dotazníkem, který se vyplňuje denně při Světových pohárech a trvá několik sekund.

Pár dnů po nainstalování My2022 do mobilu studuji dokument o kyber bezpečnosti v Číně. Začínají se objevovat první varovné články o rizicích této aplikace. Podle kanadské organizace Citizen Lab nesplňuje základní bezpečnostní podmínky odpovídající západním principům.

Prokliknu na dokument „illegalwords“, kde je seznam zakázaných slov v čínštině. Zapojím Google překladač a zasměju se nad hesly pro vyhledávání pornografického materiálu. Sousloví „výměna manželek“ či „japonské lolitky“ zkrátka budou v Číně tabu.

Přeposílám některé překlady kamarádce Týně. Ptá se, co mi udělají, když tyto výrazy použiju například v chatu. „Těžko říct, asi mi odeberou akreditaci,“ odpovídám.

Hry jsou přece apolitické, takže je jasné, že se nesmí mluvit ani o politice. Říkáme si s Týnou ironicky, že Čína tak dotáhla olympijskou myšlenku k dokonalosti.

Z uvedených důvodů odkládám toto sdělení kamarádům a příbuzným, jak to jen jde. Kamarádce Týně píšu: „Koupila jsem si tričko s Havlem.“

Vím ale, že mě to nespasí.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama