Spor o Turów: Pro Poláky šok, pro Čechy šance jednat

Report

Uhelný důl vysává v okolí Hrádku nad Nisou podzemní vodu, takže některým domácnostem již vyschly studny a klesá i hladina obecních vrtů. „Polská strana s námi musí začít jednat férově a seriózně řešit škody, které způsobuje,“ říká starosta města u česko-polsko-německé hranice Josef Horinka a dodává: „Snad se česká vláda nenechá koupit lacinými ústupky.“

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

V česko-polské tahanici o těžbu v uhelném dole Turów je slyšet mnoho silných hlasů, ale váš jsem zatím příliš nezaznamenal.

Snažím se být konzistentní. Turów nám jednoznačně škodí, na druhou stranu neskáču po státní hranici a nevyřvávám, abych se za každou cenu dostal do médií.

 

Jste zdejší rodák?

Jsem. I proto rád připomínám, že ten důl tady byl už v době, kdy území patřilo Německu, čili před rokem 1945.

 

Vybavíte si, kdy a jak jste se dozvídal o negativních dopadech těžby na české území?

Samozřejmě nastaly určité milníky, například když Poláci přetěžili tektonický zlom a z českého území začalo odtékat víc vody než předtím. Navíc jako starosta sedím už sedm roků v představenstvu Severočeské vodárenské, kde je velkým tématem zásobování pitnou vodou pro osady Uhelná a Václavice.

 

Podle zprávy České geologické služby už klesla hladina podzemních vod o desítky metrů a dál se snižuje průměrným tempem 0,8 metru za rok. Přitom v obecním vrtu na Uhelné zbývá necelých sedm metrů do úrovně, která znemožní další odběr pitné vody.

Proto zesílila snaha české strany nečekat, až k tomu dojde. Intenzivně se projektuje zkapacitnění přivaděčů ze směru od Liberce. Dlouho k tomu nebyla vůle, až Turów to nastartoval. Takže všechno špatné je k něčemu dobré.

 

Nedojde pitná voda v některých domácnostech dřív, než se stihne vybudovat vodovod?

O to se nebojím, i když tam jsou nějaké komplikace s vlastnickými vztahy. Důležitější otázka je, kdo to zaplatí.

 

 

Očekáváte, že česká vláda vyjedná s polskou stranou finanční náhradu?

Ano, to je ta uvažovaná polská miliarda, kterou někdy slyším zpochybňovat s tím, že prý si nás Poláci kupují. Nicméně město Hrádek nad Nisou na uvedená opatření finanční sílu mít nebude. Severočeská vodárenská je ochotna se na tom podílet jen částečně, naštěstí se k pomoci hlásí ministerstvo životního prostředí. Když to dobře dopadne, uvolní sedmdesát procent potřebné sumy. Deset procent dodají vodárny, deset procent Liberecký kraj a deset procent město Hrádek.

 

Je úbytek vody znát i v krajině?

Ano, některé potoky na tom nejsou v posledních letech dobře. Poláci absolutně odmítají, že je to způsobeno jejich těžbou, podle nich za to můžou změny klimatu. V tomhle nejsme ve shodě, byť nechci říct, že za to vysychání může stoprocentně jenom Turów.

 

 

Zkuste nás pochopit

Jak důl momentálně ovlivňuje přeshraniční vztahy?

To je právě ono. Historicky tvoříme s polskou Bogatynií a saskou Žitavou svazek tří měst, máme různé pracovní skupiny. Scházíme se na úrovni starostů, řešíme společné problémy, vystupujeme spolu, chceme být spolu. V pohledu na těžbu se ale rozcházíme. V Bogatynii je navíc nový pan starosta, který svoji volební kampaň založil právě na podpoře Turówa a jeho rozšiřování.

 

Takže už se osobně nepotkáváte?

To zase ne, hned po jeho zvolení jsme si řekli, že bychom měli dál spolupracovat a zůstat v přátelském vztahu. Ono je to těžké. V Bogatynii žije řada lidi, kteří si nabrali hypotéky a mají na těžbě uhlí nějakým způsobem postavené živobytí. Takže panu starostovi říkám: „Rozumím vám, možná bych se nechoval jinak. Ale zkuste pochopit vy nás.“

 

Jak se vám daří mu to vysvětlit?

Ten pohled zůstává rozdílný. Oni na základě svých materiálů dál tvrdí, že nám v žádném případě neškodí, zatímco výsledky našeho měření jsou diametrálně odlišné. Takže jsme si řekli o. k., zůstaňme přátelé, ale co se týká Turówa, budeme každý hájit své lidi. Chápu, že starosta nemůže předstoupit před obyvatele Bogatynie a říct „Zavíráme Turów!“, to by ho asi ukamenovali. Ale já budu dál hájit město Hrádek nad Nisou a říkat, že Turów nám škodí. Na rozdíl od Poláků z těžby nemáme žádný užitek, jen nám komplikuje život.

 

Připomeňme, že když polská strana trvá na pokračování těžby až do roku 2044, přichází o možnost využívat velmi štědré evropské fondy, které jsou připraveny pro útlum průmyslu.

Je to tak. Polsko říká, že je na dolu Turów bezprecedentně závislé, ovšem údaje, kolik procent polské energetiky tady vzniká, se dost rozcházejí - od tří do osmi procent. Záleží na tom, kdo ta čísla zrovna vykládá.

 

Ohrožuje Turów nějak i německou Žitavu?

Právě tam kdysi těžba začala. Takže teď odtud již odstupuje, zatímco k nám se prokousává pořád blíž a hlouběji. V Žitavě ovšem panují jiné obavy než u nás, kde řešíme hlavně úbytek vody. Němci se obávají, aby se tamní domy nepropadly.

 

Poláci nyní odbývají české námitky týkající se poklesu podzemních vod odkazem na budování stěny, která důl přepaží.

Nejsem v tomhle směru odborník. Přijde mi ale divné, že pokud vyhrabete někde díru a okolo je nějaká voda, mělo by to vyřešit přepažení části té díry. Jako laik si říkám, že takovou bariéru přece voda nejspíš obteče nebo podteče. (To, že voda z českého území nově vybudovanou stěnu podtéká, potvrdila i nejnovější studie Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, pozn. red.)

 

 

Verdikt, který nikdo nečekal

Čím ještě kromě úbytku vody Turów komplikuje zdejším lidem život?

Z dolu i z elektrárny jde hluk a prach, ale buďme fér: doba, kdy tady pršela kyselina, která zabíjela lesy, je pryč. Nové bloky elektrárny musí splňovat nejpřísnější pravidla, takže z chladicích věží se sice mohutně čoudí, ale kouř ze spalování už není tak brutální. Víc nám vadí světelný smog, nejvíc září obrovské pěstírny rajčat, což jsou skleníky vyhřívané odpadním teplem z elektrárny. Když opadá listí a otevřou se výhledy do Polska, vypadá Turów jako Mordor. Až budou v Hollywoodu natáčet další díly Pána prstenů, nemusí jezdit na Nový Zéland, tady to budou mít levnější.

 

Součástí česko-polských jednání je i jakýsi ochranný val.

Měl tady už dávno být, v tomhle polskou stranu opravdu nechápu. Nestálo by je to vůbec nic, dá se na to využít skrývka, kterou stejně musí odhrabat z uhlí. A mohli říct: „Udělali jsme, co jste chtěli, teď už si trhněte nohou.“ Místo toho jeli přiblblou propagandu, že Turów je ráj na zemi. Odráží to celý jejich přístup: „My nic, u nás je všechno v pořádku.“

 

Důl se má přiblížit na vzdálenost tři sta metrů k české hranici. Zkoušíte jednat o nějakém kompromisu?

Společnost PGE, což je polostátní energetický moloch, s námi vůbec nekomunikuje. A co hůř, používají různé dezinformace, aby svoje lidi naštvali, zažili jsme tu už i polské demonstrace.

 

Jak vypadaly?

Jejich řidiči tady kroužili jednu pracovní směnu na kruhových křižovatkách pořád dokola. Sice tím nejvíc brzdili polské kamiony, protože Hrádek je spojnice mezi českou, polskou a německou dálniční sítí, ale asi jim šlo hlavně o mediální rozruch.

 

 

Překvapilo vás rozhodnutí Evropského soudního dvora, který nařídil těžbu okamžitě přerušit?

Myslím, že takový verdikt nikdo z nás nečekal. Pro Poláky je to šok, pro nás šance jednat.

 

Účastníte se těch jednání?

Účastní se jich náš pan hejtman (Martin Půta byl v letech 2002-2012 předchůdcem Josefa Horinky v křesle starosty Hrádku nad Nisou). Trochu jsem doufal, že u toho budu taky, ale respektuji vyšší moc. A věřím, že se pan ministr životního prostředí Brabec nenechá koupit lacinými ústupky.

 

S jakým výsledkem mezivládních jednání byste byl spokojen?

Musím říct, že požadavek jedné miliardy korun se mi zdá nastavený racionálně, určitě by za to šlo zajistit pitnou vodu pro dotčené domácnosti. Zároveň chápu, že ti, kterých se těžba dotýká nejvíc, požadují ukončení dolování okamžitě nebo maximálně v řádech roků. Ne až za dalších třiadvacet let.

 

Odpůrci těžby rovněž kritizují, že evropský verdikt neobsahuje žádné sankce, takže Poláci mohou těžit dál bez obav z postihu.

Pokud je vydáno rozhodnutí, jehož nedodržování není možné trestat, je to samozřejmě špatně. Na druhou stranu chci připomenout, že se evropské rozhodnutí týká procesní části, nikoliv těžby jako takové. Takže pokud polská strana dá dohromady náležitosti týkající se rozšíření těžby a důlní licence na další roky, bude z pohledu evropských orgánů zase všechno v pořádku a žádné kompenzace se dít nebudou.

 

Nedávno jste přijal pozvání na besedu obyvatel Uhelné s odborníky na hydrogeologii, právo a krajinnou ekologii. Jak hodnotíte význam takových setkání?

Je dobře, že se o všem diskutuje. V Uhelné se navíc dozvídám spoustu věcí, které jsem nevěděl, v tomhle směru aktivitu tamního sousedského spolku velmi schvaluji. Snaží se občany informovat, posouvat věci dál. Naproti tomu na polské straně jsem zažil vyhrocená jednání, při kterých na nás placená klaka horníků pískala a bučela, bylo to dost nechutné.

 

Jak víte, že za to byli zaplacení?

Polská strana si najala agenturu na ovlivňování veřejného mínění. Nedávno třeba natočili video, kde ukazovali, jak se lidi na Uhelné, kteří si stěžují na nedostatek vody, cachtají v bazénech.

 

Tvrdí také, že je hejtman Půta „uhlobaron“, a jde mu tedy hlavně o podporu českého uhlí na úkor polského...

Bohužel si vzali na paškál i polskou manželku pana hejtmana, které anonymně vyhrožují vším možným. Teď ta vlna emocí snad už opadla. Poláci dál těží, přestože by neměli, my čekáme, co česká strana vyjedná.

 

 

Kolem dolu opatrně

Co dalšího kromě Turówa vás trápí jako starostu Hrádku nad Nisou?

Jsme na hranicích, takže je tady zvýšený pohyb cizinců, a co si budeme říkat, ne všichni se sem jezdí naobědvat. Hrádek leží na drogové cestě, což znamená, že z Polska se tudy převáží surovina, která v sobě má základ amfetaminu. O prázdninách je tady také zvýšený vandalismus, alkoholem opojení hrdinové si dokazují svoji sílu na mobiliáři, což je daň za tu krásnou Kristinu, kterou tady máme.

 

Dnes velmi populární jezero Kristina vzniklo napuštěním bývalého lignitového dolu. Myslíte, že si obyvatelé Hrádku jednou budou jezdit zaplavat i do jámy, kde je dnes důl Turów?

Zatopení dolu Turów je v plánu, ale potrvá desítky let. Takže já na to jezero už budu koukat svrchu, ale má dcerka se tam snad jednou vykoupe.

 

Příští podzim se konají komunální volby. Stane se rozšiřování dolu Turów tématem zdejší kampaně?

Chci ještě jednou kandidovat, bylo by to moje třetí volební období. A nemyslím si, že by Turów měl posílit nebo zlomit moje šance. V Bogatynii doly a elektrárny zaměstnávají stovky nebo možná tisíce lidí. Zato většina obyvatel Hrádku donedávna ani nevěděla, že tam ten důl vůbec je. Těžba má bezprostřední dopad na osady Uhelná, Václavice a Oldřichov.

 

Pojedu se tam podívat, mám tady kolo, chtěl bych to vzít po polské straně.

Kolem dolu ale opatrně. Jsou nervózní, když se někdo motá moc blízko. Hned na vás zavolají ochranku.

 

Poznámku k tématu, která vyšla v tištěném magazínu Reportér, si můžete přečíst zde.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama