Kalavečer aneb Mít lunu na člunu
4. srpna 2019
Reportér 08/2019 · Číslo 60
Kalavečer aneb Mít lunu na člunu
Zvětšitfoto Tomáš Binter
„Mohl jsem být gejšou, teď mi zbyla gay show“ – tak zní jedna ze slovních hříček Cabaretu Calembour. Před deseti lety ho coby malé autorské divadlo založili tři studenti DAMU. Přizvali ještě dvě spolužačky a říkali, že si budou odskakovat z „velké“ (činohry) na „malou“. Nakonec to vyšlo, nějakou dobu byli dokonce čtyři z nich zároveň členy uměleckého souboru činohry Národního divadla. Jejich fanoušky jsou také herecké legendy Iva Janžurová a Jiří Lábus.
Je sobota 22. června. „Přesně před deseti lety byla premiéra naší první Čertovské kvidoule,“ zahajují Milan Šotek, Igor Orozovič a Jiří Suchý z Tábora své představení a pak se točí kolem toho, že šlo sice o druhou premiéru Kvidoule, ovšem první premiéru vůbec a tak dále.
Začíná jubilejní Kalavečer.
Pokud čtete o Cabaretu Calembour poprvé: Kalavečer je zčásti improvizovaný program, který se koná jednou nebo dvakrát ročně. Je vždy premiérou a derniérou zároveň. Pojmenování je kombinací slov galavečer a kalambúr, francouzsky calembour, tedy slovní hříčka, věta nebo sousloví, které má různé významy, ale zní stejně nebo podobně. A právě s češtinou, kalambúry a rýmy si soubor hraje nejradši:
Nač lunu mít na člunu?
Já se vždycky těším na Pitta. Pita chleba. Chleba je Bread. Bread Pita je fajn.
Podpořte Reportér sdílením článku
Její vášní je cestování a jóga.
VÝBĚR DNE
