Fajn, jupí, krásný, nejlepší, nádherný!
12. ledna 2020
Reportér 01/2020 · Číslo 65
Fajn, jupí, krásný, nejlepší, nádherný!
Zvětšitfoto Tomáš Binter
Nejdřív jsem tápal: co si mám myslet o skupině Bert & Friends a co o jejím kapelníkovi Albertu Romanuttim? Je to celé kýč a módní úchylárna, anebo veliké umění? Napoprvé mě bolely uši, ale po třetím poslechu jsem se stal fanouškem. Těžko říct, co bude dál: Je možné, že si dnes čtyřiadvacetiletý Albert jednou splní předsevzetí a vyprodá strahovský stadion?!
Potkal jsem před půl rokem rapera Vladimíra 518 a zeptal se ho: „Hele, co to máte na tý nový desce za zvláštní písničku s úchylně vysokým vokálem a diskozvukem osmdesátek? Nechápu proč, ale strašně se mi líbí…“
Vladimír se na mě zadíval překvapeně: „Asi myslíš track Debut – no tam jsme si přizvali Alberta a jeho Bert & Friends, neříkej, že je neznáš!“
Přiznal jsem Vladimírovi své barbarství a on pravil: „Tak to naprav. Albert je mimozemšťan, co byl po generace ukrytej na dně oceánu, ale konečně ho prastará mušle vyplivla na pobřeží…“
Další zajímavý střípek mi brzy nabídla slovenská zpěvačka Katarzia, která se slovům Vladimíra 518 zasmála, ale pak měla potřebu cosi dodat: „Kromě toho je Albert taky úžasný muzikant, který pochopil, že jazzová sóla už skoro nikoho nezajímají, a proto začal tvořit kvalitní pop.“
Koko–čoko-lambaláda
Za pět let existence natočila kapela Bert & Friends pouhých sedm písní, na většinu z nich má klip, a kdo chce vědět víc, musí si některý z nich pustit. Lhostejno který: „My s klukama z PSH jsme si před rokem pouštěli na mejdanech donekonečna Lupanárium a naprosto se do toho zamilovali,“ vzpomíná Vladimír 518.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
