Jsme v revoluční době léčby migrény

20. července 2022

Rýza Blažejovská

Lukáš Houdek

Zhruba jeden milion lidí v Česku trpí migrénou a 300 tisíc z nich má čtyři a více záchvatů za měsíc. Přesto ji řada lidí nepovažuje za nemoc a dvě třetiny pacientů ji ze strachu z odsouzení tají i před svými nejbližšími. Jedna dobrá věc se však v posledních letech udála. „Dosud se na prevenci záchvatů migrény používaly léky na deprese či epilepsii, nyní však máme historicky první lék, vyvinutý přímo na migrénu,“ říká Rýza Blažejovská, která založila pacientskou organizaci Migréna-help.

Už dva roky prožíváme s menšími přestávkami pandemii nemoci covid-19. Jak se tato situace dotkla lidí s migrénou?

Bohužel výrazně, a hned v několika ohledech. Obecně lidé v této době prožívali a prožívají zvýšenou hladinu stresu, přičemž právě ten je jedním z hlavních faktorů, který záchvaty migrény vyvolává. Kromě toho i samotné prodělání nemoci covid-19 zvýšilo intenzitu i frekvenci záchvatů a řada lidí si stěžovala, že se jim jejich počet zvýšil i po očkování. Psali mi a ptali se, co mají dělat.

Co jste jim radila?

Především nebát se jít k lékaři. To je totiž další fenomén především té první části období pandemie, že se lidé báli chodit k lékaři. Ať už na pohotovost, když měli akutní problém, takzvaný status migrenosus, což je záchvat migrény, který trvá déle než 72 hodin a obvykle se dá zklidnit jen infuzí či krátkou hospitalizací. Řada lidí s migrénou se to však místo, aby šli na pohotovost, kde jim pomohou, snažila doma léčit svépomocí, čímž se jejich stav jen zhoršoval. Často se báli navštívit i svého praktika či neurologa. Odborná organizace Fórum pro bolesti hlavy a migrénu (https://www.headachemigraineforum.org) provedla v roce 2020 průzkum, podle kterého se u 57 procent respondentů zhoršil zdravotní stav a 61 procent se bálo vyhledat lékaře.

Já jsem si naopak myslela, že v průběhu lockdownu, kdy lidé nemuseli chodit do vydýchaného a přehřátého prostředí škol, kanceláří a dopravních prostředků, odpadla řada spouštěčů…

To sice ano, ale podle výzkumů trpí migrénou především ženy v produktivním věku, tedy zhruba mezi třicátým a čtyřicátým rokem. Respektive v této době má nemoc nejsilnější projevy. A tyto ženy většinou mají děti. Lockdown zároveň znamenal i zavírání škol a tyto ženy měly kromě své práce na starost i výuku a vaření pro celou rodinu. Jejich stres se tak nepochybně zvýšil.

Několikadenní záchvaty

Je nyní situace lepší?

To se dá těžko odhadnout, protože migréna se také velmi často zhoršuje na jaře a se změnami počasí. Když na jaře covid částečně ustoupil, přišla další velká vlna zhoršení. V okamžiku, kdy je chvíli krásně, pak přijdou silné bouřky a počasí se často a výrazně mění, se u mnohých dostavují záchvaty, které trvají několik dní a nejdou zastavit klasickými léky.

Platí stále, že je migréna nevyléčitelná nemoc a vlastně na ni neexistuje lék?

Co se týče preventivní léčby migrény, nacházíme se poslední zhruba tři roky v revoluční době. Dosud se totiž migréna zmírňovala jen léky z jiných skupin. Používají se například antidepresiva či antiepileptika, tedy léky, které jsou původně určeny na léčbu deprese či epilepsie a tak nějak mimochodem se zjistilo, že zabírají i na migrénu. Nyní však byla vyvinuta takzvaná biologická léčba, což je léčba monoklonálními protilátkami, a je první, která je cílená přímo na migrénu. Její princip spočívá v tom, že působí přímo na receptor, který je zodpovědný za migrenózní stavy. Také by měla mít menší množství nežádoucích účinků. Poslední tři roky tuto léčbu proplácejí i české zdravotní pojišťovny.

Přesto na ni nedosáhne každý a ne každému zabírá…

Podpořte Reportér sdílením článku