Dotkla jsem se jehlou kůže a věděla, že chci tetovat

Lidé

Její tetování má nezaměnitelný rukopis, je plné barev a radosti. Klienti jí klidně zaplatí cestu přes půl planety, jen aby je ozdobila právě ona. A galeristé její dílo uznali jako současné výtvarné umění. Ivana Beláková, známá jako Ivana Tattoo Art, si za svým snem šla z malé vesnice na Slovensku. Teď žije v Los Angeles a je jednou z nejžádanějších tatérek světa.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Jste jedinou ženou na světě, jejíž tetování uznalo římské muzeum MACRO (Museo d’Arte Contemporanea Roma) za opravdové umění. Když od vás budu mít tetování, můžou mě vystavovat v galerii?

To úplně ne, má díla, která byla takto oceněna, jsou přesně stanovena. Ale jinak ano, jsem první a jediná žena na světě, která je takto uznaná muzeem MACRO v Římě. Moje tetování mají certifikát takzvaného dočasného výtvarného umění. Právě v Římě se sešli v roce 2018 kritici a znalci z celého světa a dívali se na práce různých tatérů. Pak mě pozvali do Říma, byla k tomu i ceremonie a zapsali to do katalogu muzea.

 

Jak se holka ze slovenské vísky jménem Kostolné stane jednou z nejlepších tatérek planety?

Určitě to jsou roky praxe a tvrdé práce. Cestovala jsem po světě a učila se různé styly. Když jsem žila na Novém Zélandu, naučila jsem se tetování maori (tetování tamních původních obyvatel – pozn. red.), na Havaji zase jejich techniku nebo různá tradiční tetování. Myslím, že kombinace těch stylů, a to, že jsem měla otevřenou mysl, mi vykrystalizovalo v můj vlastní rukopis. Trvalo mi patnáct let, než jsem se k němu dopracovala.

 

Jak vznikají vaše nápady na samotná tetování? Proč jsou tak barevná?

Myslím si, že to odráží moje nitro. Jsem optimistka, mám ráda barvy, inspiraci čerpám z přírody a tam je všechno krásné, barevné.

 

Vaše tetování vypadá jako malba. Jaké barvy používáte?  

Používám barvy, které mají perfektní balanc, jsou tekuté, ale zároveň mají dobrou hustotu. Značka, co používám, má největší počet barev, myslím, že mají skoro dvě stě odstínů, takže nemusím barvy moc míchat, už jsou vlastně domixované.

 

 

Láska na první vpich

Pamatujete si ještě svoje první tetování?

Pamatuju. Byl to takový malý ornament na nohu, trval mi asi dvě hodiny. Tehdy jsem skončila střední školu a kamarádka se mě úplně náhodou zeptala, jestli bych nechtěla zkusit tetovat. A sehnala mi mašinku. Když jsem se dotkla jehlou kůže, hned v tu sekundu jsem věděla, že to je přesně to, co chci dělat. Že jsem se našla. Pak jsem se učila na bratrovi a kamarádech. A nakonec šla do světa.

 

Co bylo teď poslední tetování, které jste dělala?

Pár dní zpátky jsem tetovala Lil Wayna (americký raper, pozn. red.). Dělala jsem mu celkem čtyři tetování, opravovala jsem mu třeba křížek na čele, který měl vybledlý. Tetovala jsem mu tvář.

 

 

Jste považována za jeden z největších talentů na tatérské scéně. Co klienti dostanou, když se nechají ozdobit právě od vás?

Jednak tu technickou stránku. Ale co mě skutečně odděluje, je můj styl. Nedá se moc zkopírovat. A taky si myslím, že to je i energie, kterou do toho vnáším. Všechna moje tetování jsou pozitivní, něco na lidi vyzařují.

 

Snažil se někdo váš styl okopírovat?

Určitě ano. Ale to i laik rozpozná, co je originál a co kopie. Upřímně, já ani neumím po sobě zkopírovat svoji práci. Protože když tetuji, tak si to v podstatě vymýšlím. A to se odvíjí od toho, jakou ten člověk má energii, jaký má tvar těla, jak já se v tu chvíli cítím.

 

Může se váš osobní styl ještě dál vyvíjet?

Určitě se to vyvíjí. Vždycky se najde něco, co můžu zlepšit. Například když vidím nějaké nové prvky a ty pak do své práce začnu aplikovat.

 

 

 

Od klienta chci jedno slovo a svobodu

Jak se domlouváte s klientem na zakázce?

Všechny objednávky beru jen přes e-mail a od klienta vyžaduji jen jedno nebo dvě slova. První objednávka je čistě jen to, že mi řekne, co chce. Stačí mi úplně informace, že chce vytetovat růži, a já si to pak připravím. Protože na to, abych kývla na objednávku, vyžaduji uměleckou svobodu. Někdy dokonce vybírám i to, jak bude tetování velké, nebo místo na těle, kde si myslím, že moje práce nejlíp vynikne.

 

Poznáte, když chce zákazník tetování jen z rozmaru, protože to je trendy, a bude toho litovat?

Já se s těmi lidmi bavím a musím říct, že ve většině případů si nechají poradit. Ale ani když chce klient tetování jen z estetických důvodů, nevidím na tom nic špatného. Pokud by však vyžadoval nějaký rasistický motiv nebo něco vyloženě hrubého, neslušného, co nechci tetovat, tak to neudělám. Soustředím se většinou na své originální práce. Tetuju zvířata, květy, portréty, takže to je i jiné než tetovat nějaké nápisy nebo symboly.

 

Jaká místa jsou na tetování za vás nejlepší?

Já mám nejradši předloktí a stehno. Stehno je asi moje nejoblíbenější, co se týká tvaru i velikosti.

 

Už jste musela u tetování někdy krotit své ego? V tom smyslu, že byste chtěla klienta potetovat víc, než jste se domluvili?

Určitě, to se mi stává poměrně často. Ale já vždycky pracuji s tím klientem, takže když už za mnou přijde, tak mám jasnější představu, jaký je, jakou energii vyžaduje, jestli mám udělat něco konzervativního, nebo můžu i něco ulítlého.

 

Jak se naopak krotí ego klienta, který chce něco, do čeho by se vám nechtělo?

Netetovala bych to. A už se mi párkrát stalo, že jsem někoho poslala domů. Protože pokud si mě někdo najme, ví, že vyžaduji uměleckou svobodu. Když mi ji pak nedává a do něčeho mě nutí, tak to nedělám. Jednak se mi něco zablokuje v hlavě a jednak tetuju dvacet let, takže vím, co dělám. Klient si mě objednává na základě toho, že zná můj styl. Čili nechápu, proč by mě měl nutit dělat něco jiného.

 

Přesvědčil vás už ale někdo k tetování, do kterého se vám nechtělo?

To se mi stávalo u kamarádů. Před několika lety se mi stalo, že jsem udělala dvakrát výjimku, a to jsem pak plakala, protože jsem z toho nebyla šťastná.

 

Klienti jsou ochotni vám platit i náklady na cestu i přes půlku světa. Kam nejdál jste se dostala?

Byla jsem párkrát v Karibiku, v Asii. I po Evropě. Jednou jsem dokonce tetovala klienta pět hodin a pak mi zaplatil hotel v Hongkongu na čtyři dny a koupil mi i letenky do Thajska, ať si dám dovolenou. Takže mám úžasné klienty.

 

Koho slavného jste potetovala?

Chris Brown, Lil Wayne. Mám několik takových jmen v portfoliu.

 

Máte nějaký tatérský sen?

Jasně, Justin Bieber. Mám v hlavě víc takových lidí, ale Justina už teď plánuji, takže doufám, že to klapne.

 

Tetování za stovky tisíc korun

Na kolik u vás vyjde tetování?

Záleží na velikosti a na tom, jak dlouho ho dělám. Ale v průměru malé tetování kolem 5 000 eur. Kdyby to bylo tetování třeba obou dlaní, tak deset tisíc eur nebo dolarů, a kdyby to bylo něco většího, tak samozřejmě víc.

 

Jaké bylo to nejdražší?

To přesně nevím, ale často se mi stane, že lidé platí zhruba od nějakých deseti patnácti tisíc eur.

 

A vaše nejdelší tetování?

Čistě jen na jedno sezení to bylo 12 hodin.

 

Lukáš Musil, známý jako Musa, který byl v Česku jednu dobu asi nejvyhledávanějším tatérem, řekl, že si u tetování připadal jako psychoterapeut. Máte to stejně?

Stále. Když mi lidé platí převodem na účet, tak mi tam napíší „terapie“.

 

A jak se od toho odreagujete, když vám lidi svěřují svá trápení, problémy?

Začala jsem dělat rozhovory s úspěšnými lidmi. Mám spoustu kontaktů na různé hudebníky, terapeuty, lidi, kteří inspirují ostatní… S nimi natáčím rozhovory a ptám se jich na věci, které by mohly pomoct dalším. To je nejlepší věc, kterou dělám. Nemám pocit, že jsem vyhořelá, protože když cítím, že jsem unavená z tetování, tak dělám chvíli něco jiného.

 

Věděla jsem, že budu úspěšná

Patří pořád ještě k tetování bolest, nebo je to něco, čemu už se dá vyhnout?

Bolesti se dá vyhnout, máme různé umrtvováky. Lidi při tetování nemusí trpět. A pokud chtějí, je na tom něco divného. Já když můžu, bolesti se vyhnu.

 

Jak pandemie koronaviru ovlivnila vaši práci v Los Angeles? V Česku jsou tatérská studia zavřená.

Určitě to ovlivnilo moji práci, ale na druhou stranu mám řadu soukromých klientů, takže když jsem měla zavřené studio, chodila jsem za nimi. Tudíž jsem měla práci pořád.

 

Už na základní škole jste do slohové práce napsala, že chcete žít v Hollywoodu a živit se uměním. Žijete svůj americký sen?

Určitě. Už když jsem byla malá, viděla jsem se v Americe a věděla jsem, že budu úspěšná. Když jsem psala tu slohovou práci, bylo mi dvanáct. Tehdy se mi smáli, jak si to jako představuji. Vím přesně, jak jsem si to představovala, ale vyrůstala jsem v komunismu. Pak se to změnilo a už bylo snazší cestovat, a když mi bylo 19 let, odešla jsem do zahraničí.

 

A jaký sen máte teď, když tenhle se už splnil?

Chtěla bych mít svoji vlastní televizní show a chtěla bych spolupracovat s luxusními značkami jako Louis Vuitton nebo Gucci. Chtěla bych s nimi mít spolupráci na kolekci oblečení.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama