Babišův fígl bez trestu? Fiktivní reklama neprocházela ani v devadesátkách

Názory

Nesmyslná reklama. Stovky milionů zahrnuté do daňových nákladů. „Devadesátkový“ finanční fígl na Farmě Čapí hnízdo prošel u vyšetřovatele i státního zástupce. Vyslali tak veřejnosti signál, že když trestní orgány chtějí, dokážou pro stromy nevidět les.

Státní zástupce potvrdil rozhodnutí vyšetřovatele odložit vyšetřování v kauze reklamy na Farmě Čapí hnízdo. Odvolával se přitom na protichůdné názory znalců, nakonec se však přiklonil spíše k posudkům, které předložil koncern Agrofert.

Připomeňme si, o co v celé věci běží. Společnosti z holdingu Agrofert si v letech 2009 až 2013 objednaly reklamní služby na Čapím hnízdu za více než 270 000 000 Kč. Slovy: dvě stě sedmdesát milionů korun českých.

V roce 2009, kdy ještě nebyla ani farma dobudována a otevřena pro veřejnost, to bylo zhruba deset milionů. V dalších letech se v průměru jednalo o pětašedesát milionů ročně.

Taková suma je na první, druhý i třetí pohled z hlediska propagace úplně nesmyslná. Za stejnou částku by bylo možné v tehdejších cenách pořídit nejméně 1 100 billboardů na celý rok nebo například dva tisíce televizních spotů, případně více než pět tisíc reklam odvysílaných v rádiu. To vše by dávalo tisíckrát větší smysl než posílat peníze na propagaci do farmy u Olbramovic. O úplné zbytečnosti takových výdajů ostatně veřejně hovořili i někteří bývalí manažeři Babišova holdingu a přinejmenším jeden se přihlásil i jako svědek na policii.

Ve skutečnosti o žádné reklamní plnění nešlo. Peníze bylo potřeba do hospodaření farmy nalít proto, aby plnila podmínky úvěru, který měla u banky, a také nechvalně známé padesátimilionové dotace, na kterou nejspíš neměla mít nikdy nárok. V obou případech totiž Babišova farma předložila byznys plán, který by se dal označit přinejmenším za extrémně optimistický. Když příjmy z hlavních činností (ubytování, pohostinství, pořádání akcí) nepřicházely, bylo je třeba nějak nahradit. Prodeje „reklamy“ tak tvořily v prvních letech více než osmdesát procent všech příjmů farmy. V tomto smyslu se pravděpodobně jednalo o světový unikát.

Kdyby Andrej Babiš dotoval ztrátový provoz Čapího hnízda ze svého, asi by to vadilo bance kvůli neplnění podmínek úvěru, ale státu by do toho nic nebylo. Jenže Babiš nechal své firmy (v té době mu Agrofert patřil i oficiálně, finta se svěřenskými fondy přišla až mnohem později), ať platí za reklamní služby. Firmy si pak dávaly tyto výdaje do nákladů a snižovaly si tak daňový základ. O to menší pak platily daně. Poškozen byl státní rozpočet český, slovenský i německý, jelikož za reklamu na české farmě platila i slovenská a německá chemička.

Umělé snižování daňového základu přes neexistující nebo předraženou reklamu bylo oblíbeným koloritem devadesátých let. A nemálo lidí za to tehdy zaplatilo vězením. Je až s podivem, proč se mamutí koncern ještě kolem roku 2010 uchyloval k tak profláknutému „devadesátkovému“ postupu. Účel celé konstrukce i její daňové dopady z toho koukají na míle daleko.

Vyšetřovatelé ovšem neposuzovali celou akci vcelku, namísto toho se – jak vyplývá z vyjádření státního zástupce – zabývali tím, zda ve fakturaci byly vykázány „ceny obvyklé“ a zda útraty jednotlivých firem holdingu (celkem jich za reklamu platilo více než pětadvacet) odpovídají výdajům podobně velkých firem. A nakonec se nechají od znalců Agrofertu utáhnout na diskusi o rozdílu mezi reklamou a sponzoringem.

Tomu se říká, že „pro stromy nevidí les“, nebo méně vzletně, že jim kvůli jednotlivostem uniká podstata celku. Jestli záměrně, nebo nevědomky, to si netroufám soudit a ani nevím, která z těch dvou možností by byla horší.

To nejhorší je, že lidé v Česku opět vidí, že se neměří všem stejným metrem. Kdyby si dal majitel autoservisu do nákladů milion za zbytečnou reklamní plachtu na chatě v Beskydech, daňová kontrola a nejspíš i soud si ho pěkně podají. Když totéž udělá miliardář, který navíc získá obrovskou politickou moc, mluví státní zástupce o protichůdných závěrech znalců…

Vrchní státní zastupitelství v Praze může případ ještě vrátit k došetření. Bylo by to namístě. Tak výrazné podezření z krácení daně u vrcholného politika nemá skončit na „rozporu znalců“.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement