Randění skoro naslepo

Post Image

Randění skoro naslepo

Play icon
4 minuty

Ilustrační foto Profimedia.cz

Před pěti roky jsem si stáhl Tinder. Tohle přiznání je samo o sobě docela odvážné, protože k dobrým mravům každého uživatele patří tvrdit, že „Tinder používá asi měsíc“. Ale najdou se i výjimky. Třeba taková Tamara. Sotva jsme si vyměnili srdíčka, napsala mi následující: „Co děláš na tomto beznadějném místě, na tomhle hřbitově lidských duší? Já už jsem tu čtyři roky.“ Tamařina upřímnost mě upoutala natolik, že jsme spolu zašli na snídani a ještě mi ve vší počestnosti doma pomohla pověsit závěsy.

Mnoho lidí vnímá Tinder jako poslední možnost – podle mě je to ale jen seznamka pro stydlivé a zaneprázdněné. Ne každý má čas a chuť obrážet večírky a nenápadně vyzvídat, kdo je nezadaný. S Tinderem je to jednodušší a efektivní. Když si prohlížíte něčí profil, je zřejmé, že se chce seznamovat. Jak jsem zjistil, nutně to neznamená, že už jednoho partnera nemá. Ale i to k dobrodružství seznamování patří. Hledání pravdy není jen doménou filozofů, ale také všech v procesu námluv. Dokonce jsem si pro tento účel oblíbil jednu zdánlivě nevinnou otázku s velkým detektivním potenciálem. „Jak bydlíš?“

Zpočátku jsem si říkal, že podle několika fotografií a dvou nebo tří vět popisu nejde nic poznat. Pak jsem ale absolvoval pár schůzek s dívkami, se kterými jsem si rozuměl překvapivě dobře, a pochopil, že to je přesně naopak. Ve stručnosti nejde nic okecat. Podle volby těch několika vět a fotografií sice nepoznáte, jaký přesně člověk je, dozvíte se ale dost o jeho identitě. Poznáte, co je pro něj důležité a čím si připadá zajímavý pro ostatní. Bývá to široká škála věcí od smyslu pro humor přes různé koníčky až po přednosti spíše fyzické povahy.

Abych dal najevo, že jsem hochem dobrých mravů, vždycky jsem si domlouval schůzky v kavárně na dobu snídaně. Taková snídaně představuje příjemné a už na první pohled nevinné setkání, navíc se z ní oběma stranám snadno odchází s nějakou výmluvou. Před každou schůzkou jsem býval nervózní, jak se u randění sluší. Pak jsme se ale potkali a já si vždycky uvědomil, že jsme na jedné lodi. Pro nás oba to bylo trapné stejně.

Snídaně se občas protáhly až do oběda, po některých pak následovaly další schůzky a snídaně doma. Jindy se to vůbec nepovedlo a během první minuty nám oběma bylo jasné, že si rozumět nebudeme. Abychom si navzájem zachovali důstojnost, museli jsme spolu strávit alespoň hodinu. Ani těchhle schůzek ale nelituji. Hodinu se musíte bavit s někým, s kým si absolutně nerozumíte. Skvělá průprava do života!

Sám jsem si nakonec našel děvče po starém způsobu – seznámili nás společní kamarádi. V září ale jdu na svatbu mladého páru, který se poznal právě přes Tinder. Oba jsou natolik zaneprázdnění, že nevěsta dala ženichovi srdíčko omylem. Romantika moderní doby.

Prostě bych se rád za tuhle aplikaci pro stydlivé a zaneprázdněné přimluvil. Na Tinderu najdete spoustu zajímavých lidí, kteří jednoduše nemají čas se seznamovat jinde. Pravda, taky jsem slyšel, že tam lidi bez vyžádání posílají své nahé fotky. Ale nebojte, je to jen pomluva. Mně nikdy žádná taková fotka nepřišla.

Podpořte Reportér sdílením článku