Víc než čtyři kilogramy fosforečnanu vápenatého

Názory

Na profesora Rudolfa Zahradníka, který zemřel na konci října ve věku devadesáti dvou roků, vzpomíná jeden z jeho žáků, respektive „vědeckých vnuků“ – jak sám sebe označuje autor.

Vysokoškolákem jsem se stal počátkem devadesátých let, jednoho pošmourného pondělního rána, kdy jsem se vypravil do tehdy neopravené budovy chemických ústavů na pražském Albertově na přednášku s málo slibným názvem obecná chemie.

Přednáška – a po ní i všechny další – byla ale naprosto strhující. Bělovlasý gentleman anglického střihu přednášel krásným jazykem, s velkou energií a o zajímavých věcech. Při jeho výkladech přišla řeč na ledacos, a také u zkoušky jsem musel lovit z paměti informace o bitvě u Bachmače, minerálu buližníku či oblíbené barvě malíře Špály. Nejspíš nám neřekl úplně všechno o termodynamických zákonech, ale předat vzrušení z exkurzí do světa nanometrů uměl dokonale.

Rudolf Zahradník byl v té době na viditelném vrcholu své kariéry – po ikonickém Otto Wichterlovi převzal vedení Akademie věd, jako první řádně zvolený předseda AV ČR. Po vědeckých vrcholcích už ale vykračoval přinejmenším tři dekády. Když se po studiu fyzikální chemie na VŠCHT ocitl v Ústavu hygieny práce a nemocí z povolání, začal zkoumat, zda by se toxicita látek nedala „uhodnout“ přímo z její struktury. To bylo troufalé až drzé, jenže zanedlouho poté se tyto pohledy začaly prosazovat celosvětově.

Rudolfa Zahradníka však v té chvíli už plně pohltila jiná oblast, a to kvantová chemie. Jde o to, že rovnice kvantové mechaniky, řídící svět atomů a molekul, jsou už známy skoro sto let. Chemik v laboratoři dnes celkem běžně modeluje molekuly na počítači, ale tehdy to celé vypadalo jaksi neprakticky a neužitečně. Naše fyzikální chemie byla navíc zcela uhranuta zakladatelskou osobností Jaroslava Heyrovského a nové oblasti, jako je právě kvantová chemie, čekaly na osobnosti Zahradníkova typu.

 

První výpočty se dělaly na mechanických a elektronických kalkulátorech – vždy dvě pracovnice prováděly zároveň stejné výpočty, aby se zamezilo chybám. Později se počítalo s děrnými páskami a děrnými štítky. Rudolf Zahradník zkoumal molekuly a pak reakce mezi nimi (na této cestě jej chvíli doprovázela i jeho dnes nejslavnější studentka Angela Merkelová) a opět poněkud drze začal natahovat kvantové metody až k biologii. Věnoval se vědě, psal, přednášel na konferencích, byť k přímé výchově nebyl – až na výjimky – připuštěn.

V devadesátých letech přišla změna a z Rudolfa Zahradníka se stala veřejná osobnost. Byl mezi zakladateli Učené společnosti a ocitl se v čele akademie v jejím těžkém období. Tehdejší premiér Václav Klaus akademické vědě, oné „třešničce na dortu“, příliš nepřál – snad v důsledku sebekritického pohledu na svou vlastní činnost v AV v osmdesátých letech. Proměna akademie byla v této situaci nutná, rychlá a ne bezbolestná. Rudolf Zahradník se projevoval jako vášnivý řečník se silným názorem. Dokázal nezapomenutelným způsobem pochválit, ovšem se stejnou vášní a důsledností projevoval nelibost. Málokdo by asi v souvislosti s ním použil slovo „tolerantní“, ale silný argument ho dokázal přesvědčit.

Život Rudolfa Zahradníka byl asi zajímavější, než jeho rodiče v roce 1928 předpokládali. Zažil válečné dospívání ve Foglarově skautském oddílu Pražská Dvojka, studium v době únorové změny režimu, setkání se svým učitelem Jaroslavem Kouteckým krátce po jeho propuštění z vězení za pokus o ilegální přechod hranic, obtížná léta normalizační a hektické období let devadesátých. Svých devadesát dva roků nicméně prošel s elegancí.

V jednom z rozhovorů Rudolf Zahradník řekl: „Vím totiž, že z nás smrtelníků to jediné, co má naději, že přežije pár desetiletí, jsou zhruba čtyři kilogramy fosforečnanu vápenatého“. Nejen v několika generacích jeho pokračovatelů po něm ale zůstalo mnohem víc.

 

Autor je profesor fyzikální chemie na VŠCHT v Praze.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama