To zvládneš, jsi přece Štěpánková!

Byznys

Je mezi nimi třiačtyřicet let věkového rozdílu, přesto spíše než jako máma s dcerou působí jako dvě kamarádky. Zdravotní problémy, kterými si musela projít maminka Eva, obě dvě ještě více sblížily. A do jisté míry také ovlivnily chod úspěšné kosmetické firmy, kterou Eva Štěpánková vybudovala – a s dcerou Janou ji dnes společně řídí.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Eva Štěpánková pracovala dlouhá léta v Ústavu lékařské kosmetiky. V roce 1988 ve třiačtyřiceti odešla na mateřskou, narodila se jí dcera Jana. Do ústavu se už nevrátila a místo toho v roce 1991 založila a následně přivedla k prosperitě vlastní kosmetickou firmu Ryor. Název je zkratkou parfémové kombinace rybíz – oranž používané ve vůbec prvních výrobcích firmy.

Předloni se však příběh zkomplikoval. Po letech tvrdé práce ji zradilo zdraví a musela na operaci, která skončila dvanácti šrouby v páteři. Pak ovšem přišly pooperační komplikace, stav se zhoršil a vyhlídky nebyly dobré. Dcera Jana se pak rozhodla vzít mámu z nemocnice domů. Pro chod firmy i pro matku s dcerou to byl důležitý zlom. A to nejen v řízení podniku, ale i v přemýšlení o budoucnosti.

 

Firma si v době vašich zdravotních problémů prošla složitou situací. Jak je na tom Ryor nyní?

EŠ: Moje zdravotní situace stále není úplně ideální. Ale díky nasazení dcery a našeho pana ředitele, který je ve firmě už pětadvacet let, se to podařilo zvládnout. Za potížemi ve firmě ovšem stála i nová nařízení evropských orgánů.

 

V čem vám evropská nařízení komplikovala život?

EŠ: V oblasti konzervačních látek. Měli jsme naprosto odladěné systémy výroby, které fungovaly třeba dvacet let. A najednou přijde zákaz jedné látky, pak zase další. Pro nás to znamená hledat ve výzkumu nové složení příprav. Kdyby to alespoň byla třeba jedna komplexní změna, která by změnila povolené látky najednou. Ale tak to bohužel není, mění se to průběžně.

 

V období vaší nemoci a krizového řízení vám také odešla klíčová postava vývojového oddělení. Už jste našli náhradu?

EŠ: Jistě, to by ani jinak nešlo.

 

Kde se vlastně shání lidé do vývoje kosmetiky? Co je to za profese?

EŠ: Jsou to absolventi organické chemie. Buď přímo se specializací na kosmetologii, nebo na jiné příbuzné obory, kam patří třeba potravinářská chemie. Zcela hotového člověka ale seženete obtížně, stejně si ho musí firma dotvořit a zapracovat.

JŠ: U nás to navíc ještě musí být dobrý týmový hráč. Potřebujeme, aby ti lidé dovedli komunikovat se zbytkem firmy a chápat její potřeby a zároveň nebyli ušlápnutí a neměli strach zkoušet nové věci a cesty.

EŠ: A mě zlobí, že kvůli zdravotnímu stavu nemohu být každý den přímo u toho zkoušení a vývoje. Sice si denně voláme, máme vývojové porady u mě doma, ale být přímo v laboratoři je něco jiného.

 

Jak se vám tedy po zdravotní stránce daří? Zlepšuje se to?

EŠ: Zlepšuje. Před dvěma lety jsem byla na operaci zad, pak jsem vůbec nechodila. Byla jsem v jednom rehabilitačním zařízení a nepomohlo to, pak ve druhém a také to nepomáhalo. Tam už jsem byla v dost apatickém stavu. Jana se tehdy rozhodla, že mě vezme domů. Když to řeknu natvrdo, tak s vědomím, že jestli mám umřít, tak ať je to aspoň doma.

JŠ: Paní doktora mi pak říkala, jak bylo statečné vzít mámu domů. Ale ve skutečnosti to bylo tak, že jsem měla pocit, že horší už to být nemůže.

EŠ: Pak jsem za pomoci fyzioterapeuta, lékařky a pečující sestry začala cvičit a po několika měsících i postupně chodit. Ten proces trvá dodnes, občas se mi, bohužel, přihodí nějaká nehoda, když upadnu, protože necítím dobře spodek nohou. Ta nejhorší byla zrovna nedávno, koncem srpna, kdy jsem doma zakopnula, a přitom na mne ještě spadla kovová židle a zlomila mi jeden obratel. I to se ale pomalu zlepšuje.

 

Začala jste se po těch vážných zdravotních komplikacích alespoň trochu šetřit?

EŠ: Stav mého těla mě k tomu přinutil. Pořád chci všechno vědět. Když vedete firmu osmadvacet let, nedokážete se zbavit pocitu odpovědnosti. Zároveň jsem se ale naučila mnohem více spoléhat na Janu, pana ředitele a další klíčové lidi.

 

Nepřibyla naopak velká zátěž a stres vám, Jano?

JŠ: Přibyla mi spousta práce, ale ne stres. Dříve jsem měla tendenci se často z něčeho nervovat. Ale zkušenost posledních dvou let mi ukázala, že jsou na světě i důležitější věci, než je jeden dílčí problém v práci. Taky jsem se během toho komplikovaného období naučila více delegovat práci na kolegy. A přestože je mi teprve třicet, uvědomila jsem si hodnotu zdraví.

 

Jak se to pozná?

JŠ: Byla jsem dost velký pracovní fanatik. Máma mě občas musela vyhánět z firmy pryč. Občas dokonce v noci po telefonu hrozila, že zavolá na vrátnici a nechá vypnout elektřinu. Na což jsem jí s příslušnou mírou mladické drzosti odpovídala, že klidně, že mám v notebooku baterku ještě na dvě hodiny. Teď jsem se začala trochu víc starat i o sebe, pravidelně cvičit a podobně. Pokud tu mám být pro firmu k dispozici pro další léta, je potřeba být fit.

 

Jak máte nyní rozdělené role ve firmě? 

EŠ: Já se starám hlavně o vývoj, k tomu mám celoživotní vztah. Janča má na starosti hlavně marketing, obchodní zástupce a v poslední době i další záležitosti z každodenního chodu firmy.

 

Dovede se máma udržet, aby neměla tendence dceru ve všem kontrolovat?

EŠ: Teď už ano. Dříve jsem měla pocit, že se musím na všechno ještě pro jistotu podívat. Mezitím se ale situace posunula tak, že dnes už si v některých věcech, zejména v oblasti komunikace, musím spíše nechat vysvětlit, jak to funguje. Ovšem pořád chci mít přehled o výsledcích a číslech.

 

Jak ty výsledky vypadají?

EŠ: Zaplaťpánbůh výborně.

 

Kouzlo dostupné ceny

Obrat firmy se stabilně drží kolem sto třiceti milionů ročně, pravidelně vykazujete zisk. Co jsou klíčové faktory pro dobrý hospodářský výsledek? 

EŠ: Nejdůležitější je dobrý tým. Pokud jsou ve firmě lidé, kteří to dělají rádi a sami chtějí mít co nejlepší výsledky, je to to nejlepší, co může vaše podnikání potkat. 

Máme hezký příklad z mých rodných Poděbrad. Tam máme prodejnu, kde jsou tak skvělé holky, že by nám je mohl každý obchod na světě závidět. Lidé z města a okolí se k nim těší, lázeňští hosté se pak po návštěvě v našem poděbradském obchodě stávají našimi zákazníky ve svých domovských místech. Takových lidí máme víc, v prodejní síti i tady v centrále, a to je pro byznys opravdové požehnání.

 

Kolik druhů výrobků dnes děláte? 

JŠ: Zhruba dvě stě dvacet, z toho nějakých padesát šedesát pro profesionální kosmetičky a ta většina je pro širokou veřejnost.

 

O jaké z nich je na trhu největší zájem? Máte něco jako „klíčový krém podniku“?

EŠ: Mezi největšími hity je určitě krém Q10 pro denní péči o pleť. Osobně mám radost z toho, že se pořád na špici drží krém Exclusive s černým rybízem a grepem, který jsem dělala ještě jako vývojářka. Prodali jsme za ta léta už přes milion balení, ale i v aktuálních měsíčních statistikách je pořád hodně vysoko.

 

Výraz Q10 znám z reklam. Vy mi ale můžete konečně objasnit, co to tedy je?

EŠ: To je katalyzátor, který umožňuje větší využívání energie v buňce. Čím jste starší, tím méně váš organismus dokáže využívat veškeré látky, které přijme. Proto lidé tloustnou, horší se jim pleť a podobně. „Q desítka“ to pomáhá zlepšovat.

 

Kdo jsou největší odběratelé firmy? 

EŠ: Jednotlivé ženy, ve všech věkových kategoriích. Snažíme se držet ceny přípravků tak, aby si naše klientky mohly dovolit používat několik produktů najednou. Minimálně čištění pleti, denní a noční krém a k tomu další, které potřebují. Nechceme prodávat krém za tisícovku, který si žena namaže svátečně jednou za týden, protože to jí k ničemu nepomůže. Poslední dobou jsme přidali i pánské přípravky a příjemně nás překvapuje, jaký je o ně zájem.

JŠ: Díky komunikaci na sociálních sítích, zejména na Instagramu, se nám daří zasáhnout i velmi mladé cílové skupiny a tím si rozšiřovat a omlazovat klientelu. 

 

Kromě řetězce Rossmann nedodáváte do žádné velké sítě? Jaký to má důvod?

JŠ: Spočítali jsme si, že nám to ekonomicky nedává smysl. Poplatky za zalistování do prodeje, příspěvky na reklamu, letákové akce a další výdaje by nám sebraly tolik, že by se to nevyplatilo. Měli bychom sice větší obraty v prodejích, ale téměř bez výdělku. Proto máme jeden řetězec se solidními podmínkami, kde můžeme předvést naše výrobky široké veřejnosti, ale hlavní osa našich prodejů jde mimo velké obchodní sítě.

 

Podílí se významnou měrou na prodejích i váš vlastní e-shop?

JŠ: Tržby na e-shopu stále rostou. Ale zároveň platí, že jsou pro nás klíčové naše partnerské prodejny. Takže nechceme za každou cenu tlačit online prodej, aby se nestalo, že by pro prodejny už nebyl Ryor zajímavý.

 

Uhlí ne, konopí ano

Existují v kosmetice módní vlny? Před pár lety začala například hrozně „frčet“ kyselina hyaluronová. K čemu je dobrá?

EŠ: Pomáhá při hydrataci. Představte si to tak, že jeden díl kyseliny hyaluronové na sebe dokáže navázat tisíc dílů vody. Když si dáte na obličej přípravek s „hyalorunkou“, tak vám díky navázání vody krásně vypne pokožku. Je to trend doby, ale pochopitelný, protože to skutečně funguje.

 

Jaké jsou „horké trendy“ dneška?

JŠ: S těmi trendy je to těžké. Před nějakými dvěma lety hrozně letěla černá kosmetika, do které se dává černé uhlí. A dnes je to dávno pryč. Teď jsou trendem tzv. superfoods, z výživy pronikly i do kosmetiky. My jsme si to ovšem vyhodnotili tak, že to bude nejspíš také jen chvilková záležitost. Když děláme nový přípravek, jdeme do toho s ambicí, že to bude na dvacet let. Někdy pro to ale musí trh dozrát.

 

Máte nějaký příklad?

JŠ: Začali jsme letos dělat osvěžující mlhu. Před deseti lety nám to s ní nešlo, nebyl na to trh. Mezitím situace dozrála a letos v horkém létě nám šly prodeje přímo báječně.

 

Jedním z trendů poslední doby je také kosmetika s konopím…

EŠ: Té já hodně fandím a věřím. V kosmetice se smí používat pouze látka kanabidiol (CBD), což není ta, kvůli které se marihuana kouří, tou je THC. Přípravky s CBD už jsme uvedli na trh, a jelikož mají skvělé výsledky, tak chystáme další.

 

Máte nějaké lidi, na kterých své přípravky testujete?

EŠ: Dělají se odborné testy, mikrobiologické i dermatologické. Na vlastní kůži pak naše přípravky zkoušejí zaměstnanci ve firmě. 

 

A vy samy také?

JŠ: Samozřejmě. Já vzhledem k věku zatím třeba netestuji krémy na vrásky, ale mohu zkoušet krémy na suchou či citlivou pleť. Před tím, než se nějaký přípravek rozhodneme uvést na trh, si pak musíme ověřit ještě celou řadu dalších věcí, jak bude probíhat výroba, plnění, nalepování etiket a podobně. O podobě obalů se někdy radíme i s naší klientelou.

 

Neexistuje, že něco nejde

Podnikat jste začala v roce 1991. Kdybyste se měla rozhodovat dnes, šla byste do toho znovu?

EŠ: Určitě ano.

 

Je něco, co byste udělala jinak?

EŠ: Začala bych hned uvažovat o vlastním prodeji. Prodeje přes distributory, to nebylo dobré, stálo to dost peněz a neměli jsme zpětnou vazbu od zákaznic. Nepokoušela bych se proniknout do obchodních řetězců. A investovala bych do většího množství lepších přístrojů.

 

V čem je podle vás největší kouzlo samostatného podnikání?

EŠ: Není tam ten strašný koloběh korporátního schvalování. Když se na něčem dohodneme, můžeme to za tři dny zrealizovat. To je skvělé. Prázdné řeči na firemních poradách a prezentacích, to by mě asi zabilo.

 

Jakou nejdůležitější radu byste dala v byznysu své dceři?

EŠ: Žádný problém tě nesmí zastavit. Neexistuje slovo nejde.

 

Je tohle to hlavní, co jste si od mámy skutečně vzala?

JŠ: Mamka si umí se vším poradit. A vždycky mi říkala, když jsem třeba měla nervy z písemek nebo známek ve škole: To zvládneš, jsi přece Štěpánková! •

 

 

 

Dámská jízda
Kosmetická firma Ryor se už osmadvacet let úspěšně drží na českém trhu vedle nadnárodních kosmetických gigantů
​​​​​​​
Ryor má sídlo a výrobní areál v malebné středočeské vesnici Kyšice, sází na dostupné ceny a tato taktika zjevně vychází. Obrat firmy, jejíž stoprocentní majitelkou je zakladatelka Eva Štěpánková (74), se pohybuje kolem sto třiceti milionů korun ročně a firma je stabilně a dlouhodobě zisková. Dcera zakladatelky Jana Štěpánková (30) s firmou vyrůstala od dětských let a dnes zastává funkci obchodní ředitelky a spolu s matkou a ředitelem Janem Brabcem (57) podnik vedou.
Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama