PODCAST: Když píšu, jsem Martin Goffa. Na skutečném jméně nezáleží

Lidé

Je to bez přehánění vzácný, zároveň ale komplikovaný host. Do podcastu Host Reportéra přišel někdejší policista a v posledních osmi letech autor mnoha úspěšných knižních detektivek. Muž původem z jižní Moravy, kterému táhne na padesátku, a coby spisovatel se skrývá pod pseudonymem Martin Goffa.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

O svém skutečném životě příliš nemluví, podcast Host Reportéra je jeho pravděpodobně nejotevřenějším rozhovorem. „Podle mě jako civilní osoba nikoho nezajímám,“ směje se, „a ani mé skutečné jméno není pro lidi zajímavé.“

Policisté, se kterými čtrnáct let pracoval, vůbec nevědí, že je dnes spisovatelem Goffou. „Pár jiných policajtů to naopak ví, protože s nimi některé problémy konzultuju, ale ti mě zase nepoznali jako kolegu; takhle schizofrenně to mám rozdělené.“

V podcastu Goffa vypráví o tom, jak doma v dětství chytali rakouskou televizi, a ta každý víkend vysílala atraktivní sportovní přenosy: „V šesti letech jsem chtěl být pilotem formule 1. A ve všední dny zároveň zedníkem, který díky melouchům vydělá dost peněz na to, aby mohl opravit všechny ty škody na formuli po závodech...“

Tento plán Goffovi nevyšel, a tak vlastně až do vojny netušil, co jednou bude dělat. „Třeba psaní by mě ve snu nenapadlo, i když jsem měl načteno na několik životů dopředu a za pár slohovek mě učitelé pochválili. A že se stanu policajtem? Vždyť já se policajtům až do svých pětadvaceti let smál!“

Pár let dělal technika, práci, která ho nebavila, a nakonec se shodou náhod policistou stal – nejdřív sloužil v uniformě doma na Moravě, pak odešel do Prahy a na třináct let se stal kriminalistou v civilu.

V podcastu přiznává, že těsně před čtyřicítkou psychicky poněkud vyhořel a potřeboval změnu. „Taky jsem chtěl, aby po mně něco zbylo, a protože neumím například hrát na žádný nástroj ani malovat, pokusil jsem se napsat první knížku, jmenovala se Muž s unavenýma očima. Důvěryhodná kamarádka ji pochválila, takže jsem rukopis poslal do pár nakladatelství, a k mému překvapení se všechna ozvala s tím, že mají zájem, takže od té doby píšu. Knižních příběhů jsem už napsal před dvacet.“

V rozhovoru Martin Goffa vypráví o své lásce k muzice i o tom, proč každoročně odjíždí alespoň na čtvrt roku do italského Bolzana. „Ono je klidně možné,“ konstatuje v jednu chvíli, „že za pár let budu žít na nějakém úplně jiném místě než dnes a živit se něčím jiným než psaním.“

Celý rozhovor si poslechněte buď přímo zde, nebo ve vašich podcastových aplikacích. Posledních deset minut je otevřeno pouze pro nejvěrnější fanoušky, kteří vznik těchto rozhovorů podporují na Patreonu: https://patreon.com/hostreportera

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama