Teď to trochu štípne...

Názory

Argumentem, proč se nechat očkovat, i když jste třeba mladší, je takzvaný dlouhý covid. Ten postihuje relativně dost lidí: jde o to, že akutní fázi nemoci překonáte (klidně i snadno), ale dlouho poté vás trápí únava, bolesti kloubů či potíže s dýcháním.

Audio
verze

V debatách o zdravotních rizicích pandemie se často zabýváme počítáním zemřelých, méně však už dlouhodobými následky infekce. Stále sice platí, že většina lidí akutní fázi covid-19 překoná a vrátí se do normálního provozu – současně je však stále více zřejmé, že nemalá část pacientů má potíže, které mohou trvat týdny, nebo dokonce měsíce. I lidé, kteří nebyli hospitalizováni a prošli si jen mírnou infekcí, mohou vykazovat přetrvávající symptomy; popisují se případy, kdy dlouhodobější nepříjemné následky postihly i mladé sportovce.

Výzkum, jak časté takové potíže lidé mají, koho postihují nejvíce a kdy a zda tyto příznaky nakonec zmizí, poběží další léta. První velké studie naznačující, co dokáže nemoc s člověkem udělat, se už objevují.

Zatím největší vědecká práce na toto téma sledovala vzorek 1 733 pacientů, kteří byli loni mezi lednem a květnem propuštěni z nemocnice Ťin-jin-tchan, která se nachází v prvním epicentru nákazy, tedy v čínském městě Wu-chan. S odstupem šesti měsíců od akutní infekce hlásilo 76 procent z uzdravených pacientů minimálně jeden příznak. S půlročním odstupem od hospitalizace nejčastěji pociťovali pokračující extrémní únavu nebo svalovou slabost a potíže se spánkem; šestadvacet procent z nich trpělo stavy úzkosti nebo depresemi. Pacienti, kteří byli v nemocnici kvůli vážnějšímu průběhu nemoci, pak měli dál problémy s dýcháním. A třináct procent vykazovalo abnormální činnost ledvin. Tak zvaný „mediánový věk“ lidí v této studii byl přitom 57 let (polovina z nich byla mladší 57 let, polovina naopak starší). Zahrnovala tedy i jiné skupiny, než jaké si obvykle s pacienty s těžkým covidem-19 spojujeme. Opravdu nešlo jen o seniory nad sedmdesát let s řadou předchozích neduhů. Větší potíže měly ženy, které jinak akutní fázi covidu zvládají mnohem lépe než muži.

 

Pro fenomén, kdy si jinak zdraví lidé po prodělaném covidu stěžují na zmíněné zdravotní potíže, se vžilo označení „long covid“, „dlouhý covid“, případně „postcovidový syndrom“. Jak už bylo řečeno, dosud se o něm neví zdaleka všechno, z množství popisovaných případů však vyplývá, že pravděpodobnost vzniku „dlouhého covidu“ skutečně nesouvisí se závažností předchozí nemoci a zároveň je vidět i u mladších lidí.

To je dobré si uvědomit v Česku, kde snaha minimalizovat šíření nové infekce loni selhala a od podzimu vládní opatření cílí především na to, aby příval nemocných nepoložil zdravotnictví. Nejnižší odhady v současnosti pracují s tím, že nějakou formou „dlouhého covidu“ trpí desetina z lidí, kteří se koronavirem nakazili. V Česku tak můžeme dojít výpočtem z odhadu celkového počtu nakažených v populaci k tomu, že zde mohou být až stovky tisíc lidí, kterým v důsledku nemoci klesne kvalita života a budou potřebovat dlouhodobější zdravotní péči.

A tak pokud stále nejste rozhodnuti, zda se nechat očkovat, nebezpečí „dlouhého covidu“ – tedy to, že můžete po prodělané nemoci covid-19 trpět dlouhodobějšími následky – je argumentem, který stojí vzít v úvahu.

Svět přitom nyní vstupuje do přelomové fáze. Díky rozjetému očkování bude rychle přibývat lidí, kteří budou chráněni proti v současnosti nejrozšířenějším kmenům koronaviru. Virus se tím dostane pod velký evoluční tlak – aby se efektivněji šířil – a může se rozjet nová, nakažlivější nebo vůči vakcínám odolnější varianta koronaviru. Proto se nyní tolik mluví o různých mutacích, zavírají se hranice mezi státy, a současně farmaceutické firmy připravují úpravy očkovacích látek tak, aby vakcíny zůstaly účinné i na nově se šířící varianty.

Nejlepší lék na pandemii tak teď je vydržet, nenakazit se a počkat si na svou dávku vakcíny, kterých by mělo být během pár měsíců již dostatek.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama