Tři písmenka, která převrátí byznys naruby

Byznys

ESG, na první pohled nepůsobí tato zkratka nijak zvlášť zajímavě. To, co se pod ní skrývá, je ale pozoruhodné – a především velice důležité. Tato tři písmenka začínají hrát obrovskou roli v evropském hospodářství i politice. Pokud již tuto zkratku dobře neznají, brzy se s ní seznámí i lidé v přibližně tisícovce největších českých firem.

Matúš Púll je zkušený bankéř s více než dvacetiletou praxí, který se specializoval zejména na korporátní financování. Od letošního března ale má na vizitce novou funkci, stal se z něj „Chief Sustain-ability Officer“ České spořitelny. Je tak historicky prvním, kdo takovou funkci v českém bankovnictví zastává. Byť je pravda, že i v dalších bankách mají manažerské pozice, které se věnují udržitelnosti a dopadům rozhodnutí bank na životní prostředí.

„Mým úkolem je, abychom zohledňovali ekologické a sociální aspekty ve všem, co v bance děláme,“ popisuje Matúš Púll náplň práce CSO. „To se týká jak produktů, které nabízíme klientům, tak i našeho vlastního fungování.“

Vytvoření pozice „šéfa pro udržitelnost“ v nejtradičnější české bance dobře ukazuje směr, jakým se svět financí, a byznysu vůbec, v poslední době ubírá. Ten směr symbolizují tři písmenka: ESG. Pocházejí z angličtiny a jsou zkratkou slov „environmental“, „social“ a „governance“, tedy tři principy, podle kterých se začíná posuzovat podnikání i z jiných než ekonomických aspektů. „Zjednodušeně řečeno, prakticky každé podnikání obsahuje i aspekty, které se nedají změřit penězi, a přitom mohou být velmi důležité. Ať už se jedná o dopady na životní prostředí, které je tím největším cílem, nebo třeba na komunity, ve kterých firmy fungují, a podobně,“ vysvětluje Matúš Púll.

 

Jedna zkratka, různé významy

Se zkratkou ESG se budeme v následujících letech setkávat stále častěji. Základní význam je jasný. Jde o posuzování dopadů podnikání na životní prostředí a zejména na klimatické změny, to je písmeno E. Zkoumání sociálních dopadů byznysu, ať už ve smyslu podpory lidských práv, spravedlivého odměňování, či soužití firem s nejbližším okolím, což je písmeno S. A také hodnocení kvality řízení firem, spolehlivosti jimi vykazovaných údajů či odolnosti proti korupci, což spadá pod písmeno G.

V různých prostředích se však budou principy uplatňování ESG projevovat mírně rozdílným způsobem. Pojďme se nyní podívat, jak budou fungovat na úrovni evropské politiky, jak se projevují u investorů nebo v českém bankovním a podnikatelském prostředí.

 

Evropský tlak na změny

„Primárním důvodem pro všechny evropské kroky v tomto směru je boj s klimatickou změnou,“ říká právník Filip Gregor, který vede sekci Odpovědné firmy v organizaci Frank Bold a tématu se na evropské úrovni dlouhodobě věnuje.

Ačkoli se to tak z ohlasu na české scéně nemusí zdát, hlavní proud evropské politiky vždy bral závěry Pařížské dohody o změně klimatu vážně. Za jeden z důležitých nástrojů při prosazování ekologické transformace se přitom považuje finanční sektor a za motivační prvek peníze.

V hrubých rysech mohla úvaha o strategii vypadat asi následovně. Pokud se evropským orgánům podaří sérií pravidel a také prostřednictvím evropských peněz motivovat finanční instituce, aby hlídaly „klimatickou a společenskou kvalitu“ svých úvěrových, pojišťovacích a investičních portfolií, budou pak zase banky, pojišťovny a investiční společnosti tlačit na své klienty, aby uspíšili „klimatická a společenská vylepšení“ svého byznysu. Případně financování či pojišťování těch „nejšpinavějších“ byznysů rovnou škrtnou, čímž se podnikání v těchto oborech stane méně rentabilním.

Ať už považujeme stanovené cíle a jednotlivé dílčí kroky za správné, či nikoli, lze jistě říct, že prosazování změn prostřednictvím peněz obvykle bývá dosti účinné.

 

Česko v akci?

K dosažení tohoto cíle zvolily orgány Evropské unie a členské státy tři základní nástroje. Jednak vymezení činností, které jsou v souladu s evropským zeleným plánem. Dále pak povinné reporty pro finanční instituce a také reporty udržitelnosti pro firmy.

Vymezení toho, co je v souladu s evropským zeleným plánem, se nazývá EU Taxonomie a schválily ji, jak připomíná Filip Gregor, členské země EU včetně České republiky. Taxonomie se zabývá celkem šesti oblastmi: zmírněním klimatických změn, adaptací na klimatické změny, cirkulární ekonomikou, vodou, kontrolou a prevencí znečištění a ochranou ekosystémů. V jejich rámci pak taxonomie pro jednotlivé obory – jako jsou třeba lesnictví, zemědělství, energetika nebo doprava – určuje, které aktivity patří mezi ty žádoucí. Pro příklad můžeme uvést třeba omezování produkce skleníkových plynů při chovu hovězího dobytka v zemědělství nebo výrazný růst podílu bezemisních automobilů a zvyšování efektivity přepravy v dopravě, což obojí spadá do kolonky „zmírnění klimatických změn“.

Takto vymezené aktivity pak mohou mít nárok na podporu v rámci evropského „green dealu“ a zároveň jsou ze strany evropských orgánů zveřejňovány i proto, aby sloužily jako možné vodítko při rozhodování na úrovni národních států, investorů či finan-čních institucí.

Dalšími dvěma nástroji jsou pak povinné reporty finančních institucí a firem. Pro ty existují celé sady pravidel, jejichž detailní přiblížení přesahuje možnosti tohoto článku, proto je představíme jen stručně. Firmy budou podle aktuálního návrhu Evropské komise muset v oblasti „environment“ reportovat o tom, zda a jak se jejich podnikání podílí na klimatické změně, jaký má dopad na životní prostředí a zda zahrnuje udržitelné aktivity ze zmiňované EU Taxonomie. V oblasti „social“ pak musejí podat zprávu o tom, jak se chovají ke svým lidem, jakou mají fluktuaci, jak se starají o bezpečí či férové odměňování zaměstnanců, a tam, kde to bude dávat smysl, i to, jak tlačí na své dodavatele, aby se chovali fér i oni. V případě „governance“ budou firmy reportovat o tom, jaká mají přijatá protikorupční opatření, jaká je jejich ESG strategie a co dělají pro její naplnění a podobně.

Směrnice, která toto všechno vymezuje, se nazývá CSRD, Evropská komise představila její návrh letos v dubnu a v současnosti zamířila do právního výboru Evropského parlamentu. Hlasování v plénu by mělo přijít na řadu počátkem příštího roku a v platnost by měla směrnice vstoupit od roku 2023. Mezitím také vznikají standardy, které by měly stanovit, jak mají reporty firem vypadat.

Proces schvalování je zajímavý i z českého pohledu, upozorňuje Filip Gregor z organizace Frank Bold. „Pokud se nestihnou všechny plánované kroky do konce francouzského předsednictví, byla by to Česká republika, pod jejímž vedením by se mělo všechno ve druhé polovině roku 2022 dotáhnout,“ říká.

 

Jednotný postup

Podobný systém reportování jako u firem, ale ještě podrobnější se pod zkratkou SFDR spouští také pro finanční sektor. Banky, pojišťovny, investiční společnosti a další subjekty z oboru budou muset zkoumat a vykazovat i to, jak si v souhrnu stojí firmy z jejich úvěrových, pojišťovacích či investičních portfolií.

České banky se na novou situaci už chystají. Na jaře se přihlásily ke společnému Memorandu České bankovní asociace pro udržitelné finance. V rámci asociace také společně pracují v příslušné komisi. Ta nyní mimo jiné chystá společný dotazník, se kterým by se banky chtěly obracet na své klienty. „Cílem je jednak získat od klientů informace, které naše firmy zatím vesměs nezveřejňují, ale mnohé je zatím ani samy nesledují. Banky však budou brzy povinny měřit a vyhodnocovat složení svého portfolia právě podle ESG standardů,“ říká předsedkyně Komise pro udržitelné finance Hana Kovářová z Komerční banky.

Jednotný systém „ESG otázek“ by měl jednak klienty z řad firem vůbec upozornit na to, jaké informace by měli sledovat, a zároveň jim zjednodušit situaci v tom, že se nebude každá banka ptát na něco trochu jiného. Proces je zatím na začátku, vznikl draft prvního návrhu a přes léto by se mělo podařit shromáždit připomínky všech zúčastněných. Podle předsedkyně komise tedy ještě nejde říct, kdy přesně by měl být společný set otázek hotov.

Stejné otázky ale nebudou, jak zdůrazňuje Hana Kovářová, znamenat také stejné vyhodnocení. Každá banka může vyhodnocovat míru ESG rizik jinak, případně se mohou lišit přístupy jednotlivých bank k určitým odvětvím.

Sjednocení postupů při posuzování ESG se podle Alice Machové, vedoucí partnerky poradenské společnosti EY pro finanční účetnictví a udržitelný rozvoj, řeší po celém světě. Existuje několik široce uznávaných standardizovaných postupů, ty však nejsou vzájemně harmonizované. „Pro investory a ratingové agentury je proto momentálně velmi těžké porovnávat, jak je na tom jedna společnost oproti jiné,“ říká Alice Machová.

Existuje celá řada projektů, které se zabývají tím, jaká univerzální kritéria by mohla být vhodná k měření a porovnávání firem v oblasti udržitelnosti. Pokud se Evropě podaří dobře nastavit standardy reportingu, mohou to být právě ony, které se stanou základem pro celosvětově uznávaný postup, jak společenskou odpovědnost firem posuzovat.

 

Metoda investora

Protože zatím jednotný světový standard neexistuje, zvolily investiční firmy své vlastní postupy, jak firmy v oblasti ESG posuzovat a porovnávat. Jednou z nich je například společnost Amundi, největší investorská společnost v Evropě. „Vyhodnocujeme si firmy podle celé řady kritérií z těchto oblastí, každému z nich pak přikládáme určitou známku na sedmibodové škále od A do G,“ popisuje Petr Šimčák, šéf investic v Amundi Czech Republic Asset Management. Zdůrazňuje, že mezi sebou vždy porovnávají firmy ze stejného odvětví, nesrovnávají tedy například těžaře ropy s výrobci potravin.

„Naším cílem vždy je, abychom si správně vyhodnotili možná rizika potenciální investice. Proto také v různých oborech podnikání dáváme jednotlivým kritériím rozdílnou váhu,“ vysvětluje Petr Šimčák. Obecně však podle něj platí, že firmy se špatným ESG scoringem v rámci svého oboru představují větší riziko, například proto, že jejich hospodaření a výsledek může v budoucnu zasáhnout zpřísnění určitých ekologických a dalších regulací více než jejich konkurenci. Strategií Amundi proto je, že vůbec neinvestuje do těch společností, které v oblasti ESG patří mezi nejhorší ve svém oboru. Navíc má i dílčí oborové omezení. „Zcela vyloučeny z našich investic máme tři odvětví: tabák, těžbu uhlí a kontroverzní zbraně,“ říká Petr Šimčák.

Kritéria ESG jsou pro investory samozřejmě jen jednou částí z mnoha. Protože v investicích jde primárně o peníze, hrají klíčovou roli výsledky firem a zejména jejich očekávaný budoucí potenciál. Pokud ale klienti Amundi či jiných velkých společností stojí pouze o investice do opravdu „zelených“ firem, najdou v nabídce i fondy, které se na to vysloveně specializují.

 

Řada firem využívá výjimku

Nový systém reportování o „udržitelnosti“ podnikání by se týkal mnohem většího počtu firem, v závislosti na jejich velikosti či na tom, zda jsou jejich akcie veřejně obchodovatelné. „Pokud návrh projde, bude se tato povinnost týkat v České republice asi tisíce společností,“ přibližuje Filip Gregor z organizace Frank Bold s tím, že dnes podobný systém používají spíše nižší desítky korporací. To potvrzuje i Alice Machová z EY: „Řada firem navíc využívá výjimku, a pokud jsou součástí zahraniční skupiny, pak lokální report nevydávají.“

Spousta českých firem se přitom podle ní už dnes nefinančními aspekty svého podnikání zabývá, jen si je často nedávají do souvislosti s principem udržitelnosti. „Určitě ale nechci generalizovat, jsou u nás totiž i společnosti, které ESG i nefinanční reporting opravdu intenzivně řeší a řeší je dobře,“ říká Alice Machová. Některé české firmy mají s tímto druhem reportingu dokonce již dlouholetou zkušenost.

 

ESG u těžařů

V poněkud dvojkolejné situaci se ve vztahu k ESG nachází těžařská a energetická skupina Sev.en Energy. Na jedné straně se sama už dlouhá léta zabývá reportingem dopadů svého podnikání podle jednoho z nejrozšířenějších světových standardů. Na té druhé jí uplatňování principů ESG ze strany evropských finančních institucí zmenšuje výběr pojišťoven a bank, s nimiž může spolupracovat.

„Naše skupina se k nefinančnímu reportingu přihlásila zhruba před dvaceti lety, jako jedna z prvních firem v Česku,“ říká mluvčí Gabriela Sáričková Benešová. Příprava zprávy, která přináší data z oblasti sociální, environmentální či etické, zároveň se věnuje dlouhodobým cílům, ale i problémům a kolizím, kterým v daném roce firma čelila, vyžaduje podle mluvčí sběr velkého množství dat. Ta se sbírají ze všech provozů, lokalit a společností skupiny. „Do procesu je zapojen široký tým lidí a práce na reportu i s překladem a grafickým zpracováním trvá několik měsíců,“ popisuje Gabriela Sáričková Benešová.

Evropa se podle ní obecně odklání od fosilních paliv, což vede k přirozenému tlaku na pojišťovny a bankovní instituce a z něj vyplývajícím omezením vůči fosilním investicím. „Jde o reakci trhu, kterou jsme očekávali. Zároveň ale USA, Indie i Čína očekávají růst spotřeby uhlí. A podle toho se chová trh, včetně pojišťoven. Proto se neobáváme, že by například v blízké budoucnosti nebylo možné naše aktiva pojistit,“ říká mluvčí Sev.en Energy. Podle ní se skupina bude – v rámci oboru působení – nadále snažit vylepšovat faktory ESG.

 

Smysl malých změn

Ani pro samotné finanční instituce ale ESG neznamená jen práci s daty, výkazy a statistikami či omezování některých investic. Zabývají se i tím, nakolik se samy mohou principům udržitelnosti přizpůsobit. „Jako velká společnost se spoustou zaměstnanců a poboček můžeme sami dělat docela hodně. Od využívání energie z obnovitelných zdrojů přes dodávky služeb a spotřebního materiálu a nastavení řady našich procesů až po uplatňování principů udržitelnosti při budování naší nové centrály,“ říká CSO České spořitelny Matúš Púll.

I zdánlivě malé změny totiž mohou, pokud je uskuteční velký počet firem, přinést zajímavé výsledky. „Postupy, které se nám samotným osvědčí, můžeme také nabízet jako inspiraci i svým klientům,“ říká Matúš Púll. Ty bude podle všeho problematika ESG zajímat čím dál tím více.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama