Kvantový polibek doktora Buchtíka

Post Image

Kvantový polibek doktora Buchtíka

Play icon
17 minut

ilustrace Tomski & Polanski

Z KVĚTNOVÉHO VYDÁNÍ. V Evropě se objevilo pár skutečně nepříjemných hurikánů a kontinent sužovalo velké sucho, ale sociolog Dorian Buchtík přišel s řešením – tak začíná povídka psaná pro květnového Reportéra.

Myslím, že to všechno začalo v den, kdy si Greta Thunbergová oholila hlavu a vstoupila do kláštera. Buddhistického. Hnutí Fridays for Future se ji z něj pokusilo unést za pomoci vzducholodi, narychlo postavené ze starých transparentů a recyklovaných triček. Bohužel se v době jejího letu objevil nečekaný uragán a zachránce odvál ze Švédska do Ruska. Tam byli všichni zajištěni a také vstoupili do kláštera. Pravoslavného. Dobrovolně. Alespoň to tvrdila ruská média. Ať tak nebo tak, světové ekologické hnutí se rozpadlo. Mladí lidé se místo demonstrování za záchranu udržitelného klimatu věnovali tomu, čemu jejich předkové – psychedelikům, volné lásce a očekávání konce světa. Odpůrci ekologických aktivistů zpočátku mohutně slavili. Pak se ale v Evropě objevilo pár skutečně nepříjemných hurikánů, které místo vzducholodí zničily nečekané množství staveb, a udeřila sucha taková, že ani největší betonový lobbista už neměl odvahu navrhnout, že všechno vyřeší další přehrady. Několik vlivných evropských politiků se vydalo do kláštera pro Gretu, aby je donutila k boji proti změnám klimatu, když na to sami kvůli marketingovým průzkumům mezi svými voliči neměli odvahu, ale Greta mezitím došla osvícení. Nebo se k ní dostali někdejší fanoušci s psychedeliky. Ať tak nebo tak, nepromluvila s nimi ani slovo.

A teplota stoupala.

Později se tvrdilo, že v tom měl prsty George Soros, což bylo s podivem, protože byl už deset let mrtvý. Konspirační teoretikové tomu však odmítali uvěřit, protože všichni z videí na YouTube věděli, že dostává speciální injekce s krví novorozenců, a tudíž je nesmrtelný a jeho pohřeb byla jen typická iluminátská finta jako u Elvise, Michaela Jacksona a Helenky Vondráčkové. Šlo o konferenci nejbohatších evropských podnikatelů, kteří hledali odpovědi na složité otázky budoucnosti a jak na nich vydělat, a jen duch George Sorose ví proč, ale odehrála se v Praze. Někdy k závěru na ní vystoupil mladý sociolog Dorian Buchtík. Netvořil žádné motivační příručky, nemluvil o úpadku mužů, neměl profil na TikToku ani nehlásal nic o nebezpečí genderové ideologie, takže v té době nebyl příliš slavný. A navíc jediné, co všem ve své prezentaci ukázal, byla velryba. Malovaná. Trochu nakřivo a hodně naplacato.

„Víte, že velryba funguje jako továrna na eliminaci CO2? Ne že by ho dokázala zničit, ale produkuje to, co většina živých tvorů – výkaly a moč. Těmi se živí fytoplankton, který masivně odbourává oxid uhličitý. Kdybychom teď luskli prsty a dostali do oceánů deset milionů velryb, poměrově bychom znásobili množství fytoplanktonu v oceánech a zastavili bychom růst CO2 v atmosféře, takže bychom dokázali překonat i někdejší závazky Pařížské konference,“ prohlásil na úvod doktor Buchtík a sálem to zašumělo. Ne snad, že by přítomní byznysmeni nikdy neslyšeli o velrybách, výkalech a fytoplanktonu, spíš si všichni odzívli nudou. Kdyby jim skrz lebku probleskovalo světlo, nejspíš by se jim na čele objevil nápis: „Další nudný ekologický aktivista.“ Jenže pak se na ně doktor Buchtík podíval uhrančivým pohledem a řekl jim, že tolik velryb se nikdy nepodaří namnožit, a také to, že aktivisté v záchraně planety selhali. Ale že to bylo proto, že místo aby hledali řešení vhodné pro byznysmeny, přinášeli řešení proti nim.

A v tu chvíli sál zmlkl. Tohle znělo jako něco, co ti lidé chtěli slyšet.

Podpořte Reportér sdílením článku