Kvantový polibek doktora Buchtíka

Kultura

V Evropě se objevilo pár skutečně nepříjemných hurikánů a kontinent sužovalo velké sucho, ale sociolog Dorian Buchtík přišel s řešením – tak začíná povídka psaná pro květnového Reportéra.

Audio
verze

Myslím, že to všechno začalo v den, kdy si Greta Thunbergová oholila hlavu a vstoupila do kláštera. Buddhistického. Hnutí Fridays for Future se ji z něj pokusilo unést za pomoci vzducholodi, narychlo postavené ze starých transparentů a recyklovaných triček. Bohužel se v době jejího letu objevil nečekaný uragán a zachránce odvál ze Švédska do Ruska. Tam byli všichni zajištěni a také vstoupili do kláštera. Pravoslavného. Dobrovolně. Alespoň to tvrdila ruská média. Ať tak nebo tak, světové ekologické hnutí se rozpadlo. Mladí lidé se místo demonstrování za záchranu udržitelného klimatu věnovali tomu, čemu jejich předkové – psychedelikům, volné lásce a očekávání konce světa. Odpůrci ekologických aktivistů zpočátku mohutně slavili. Pak se ale v Evropě objevilo pár skutečně nepříjemných hurikánů, které místo vzducholodí zničily nečekané množství staveb, a udeřila sucha taková, že ani největší betonový lobbista už neměl odvahu navrhnout, že všechno vyřeší další přehrady. Několik vlivných evropských politiků se vydalo do kláštera pro Gretu, aby je donutila k boji proti změnám klimatu, když na to sami kvůli marketingovým průzkumům mezi svými voliči neměli odvahu, ale Greta mezitím došla osvícení. Nebo se k ní dostali někdejší fanoušci s psychedeliky. Ať tak nebo tak, nepromluvila s nimi ani slovo.

A teplota stoupala.

 

 

Později se tvrdilo, že v tom měl prsty George Soros, což bylo s podivem, protože byl už deset let mrtvý. Konspirační teoretikové tomu však odmítali uvěřit, protože všichni z videí na YouTube věděli, že dostává speciální injekce s krví novorozenců, a tudíž je nesmrtelný a jeho pohřeb byla jen typická iluminátská finta jako u Elvise, Michaela Jacksona a Helenky Vondráčkové. Šlo o konferenci nejbohatších evropských podnikatelů, kteří hledali odpovědi na složité otázky budoucnosti a jak na nich vydělat, a jen duch George Sorose ví proč, ale odehrála se v Praze. Někdy k závěru na ní vystoupil mladý sociolog Dorian Buchtík. Netvořil žádné motivační příručky, nemluvil o úpadku mužů, neměl profil na TikToku ani nehlásal nic o nebezpečí genderové ideologie, takže v té době nebyl příliš slavný. A navíc jediné, co všem ve své prezentaci ukázal, byla velryba. Malovaná. Trochu nakřivo a hodně naplacato.

„Víte, že velryba funguje jako továrna na eliminaci CO2? Ne že by ho dokázala zničit, ale produkuje to, co většina živých tvorů – výkaly a moč. Těmi se živí fytoplankton, který masivně odbourává oxid uhličitý. Kdybychom teď luskli prsty a dostali do oceánů deset milionů velryb, poměrově bychom znásobili množství fytoplanktonu v oceánech a zastavili bychom růst CO2 v atmosféře, takže bychom dokázali překonat i někdejší závazky Pařížské konference,“ prohlásil na úvod doktor Buchtík a sálem to zašumělo. Ne snad, že by přítomní byznysmeni nikdy neslyšeli o velrybách, výkalech a fytoplanktonu, spíš si všichni odzívli nudou. Kdyby jim skrz lebku probleskovalo světlo, nejspíš by se jim na čele objevil nápis: „Další nudný ekologický aktivista.“ Jenže pak se na ně doktor Buchtík podíval uhrančivým pohledem a řekl jim, že tolik velryb se nikdy nepodaří namnožit, a také to, že aktivisté v záchraně planety selhali. Ale že to bylo proto, že místo aby hledali řešení vhodné pro byznysmeny, přinášeli řešení proti nim.

A v tu chvíli sál zmlkl. Tohle znělo jako něco, co ti lidé chtěli slyšet.

„Zastavit průmysl, zastavit globální obchod, to všechno by bylo šílenství,“ pravil doktor Buchtík a zase na všechny vrhl ten svůj uhrančivý pohled. „My naopak musíme roztočit kola kapitalismu. Boj proti CO2, to je internet současnosti, největší a nejvelkolepější startup, který můžete mít. A nejlepší na něm je, že k tomu nepotřebujete talentované nerdy, co si ani neumí uvázat pořádně kravatu, ale přijdou s nějakou novou sociální sítí nebo aplikací na rozpoznávání umělých prsou u holek na seznamkách. Stačí k tomu systémy, které už máme, umělé lesy a projekty na odsávání CO2 ze vzduchu,“ pronesl sociolog a prakticky rázem ztratil opět zájem byznysmenů.

Projekty podobného typu existovaly desítky let. Už v roce 2009 založil Bill Gates Carbon Engineering, která z CO2 vyráběla palivo. Velké firmy různé modulace této technologie zkoušely už dávno. Problém spočíval v tom, že dosud nikdo nenašel model, který by dovoloval na podobných projektech reálně vydělat hromadu peněz. A pokud, tak v malém. Navíc nikdo o tyto systémy neměl moc zájem, když stály hodně peněz a ekologická hnutí chtěla vysazovat stromy a zastavovat automobily místo budování dalších betonových monster. Tohle věděli všichni a věděl to i doktor Buchtík a také tušil, že ztrácí pozornost svých posluchačů, a tak popadl za ruku svou sličnou asistentku, která byla shodou okolností jeho snoubenka, a přede všemi ji políbil.

Později se říkalo, že od polibku mezi Paridem a Helenou to byl první francouzák, který změnil svět.

„V kvantové fyzice platí, že pozorování má vliv na pozorovaný systém. Proto jste se všichni podívali na mě a učinili ten polibek výjimečnějším, než kdybyste se nedívali. S tím, co vám tady říkám, je to stejné. Prostě začněte stavět obrovské betonové velryby, které odsají CO2, a uvidíte, že tím strhnete pozornost celého světa. Všichni se k vám přidají. Dojde ke kvantovému provázání pozorovaného a pozorujících a zachráníte planetu. A také mi neříkejte, že si na to u vlád nedomluvíte dotace, sakra,“ dodal Dorian Buchtík a bylo to právě ono předposlední slovo, které ve skutečnosti změnilo svět.

Byl sice jenom sociolog, ale v tomhle se nemýlil. Jakmile první byznysmeni začali budovat komplexy na odsávání CO2 z atmosféry, chtěl být každý u toho, protože „když oni, tak já taky“ fungovalo nejen v mateřské školce, ale i ve velkém byznysu. No a navíc vlády začaly vyplácet dotace za likvidaci oxidu uhličitého, chtěl se přidat už skutečně každý. A nejen to. Pryč byly časy, kdy každý miliardář musel mít jachtu a chatu v nějakém lyžařském středisku. To druhé se stávalo díky teplému počasí v zimních měsících navíc stále složitější. Miliardáři se začali chlubit tím, kolik každý měsíc zlikvidují CO2, a navíc jakým novátorským přístupem, na dekadentních večírcích a plesech. Aktivisté jim před ples v opeře místo házení rajčat na kožichy chodili tleskat. Zpěvačka Rihanna o tom dokonce napsala píseň „Když ničíš CO2, jsi tak sexy, pojeď se mnou na Barbados, vybereš si tam svou odměnu“.

A čím víc lidí se přidávalo, tím kreativnější projekty vznikaly. Na Bruntálsku, kde kůrovec, sucho a horko zničili většinu lesů, začaly růst jako houby po dešti umělé stromy, mezi kterými dokonce začaly běhat robotické srnky. Stala se z toho světová turistická atrakce, kvůli které stoupl počet letů na nově postavené letiště v Krnově, a bylo tedy nutné umělý les na pohlcování CO2 rozšířit, aby se vykompenzoval zvýšený počet sem mířících soukromých letadel a vrtulníků. Načas došlo k jisté komplikaci, kdy srnkám během jednoho upgradu přidali umělou inteligenci a ony si začaly po sudetských vesnicích plenit sběrné suroviny a z různých zbytků elektroniky vytvářet vlastní mladé. Naštěstí to vyřešil prodej povolenek na odstřel robotické zvěře, což si opět vynutilo rozšíření letiště v Krnově a následně umělého lesa, protože konečně si radost z lovu mohli užít i vegani.

Šlo ale o drobnosti. Během pár let mohla Evropská unie vyhlásit klimatickou neutralitu. A nešlo jen o proklamace. Klima v Evropě se následně dalo skutečně do stavu, který lidé znali z počátku devadesátých let, respektive ještě z předindustriální éry. Na jaře bylo jaro, v létě léto a v zimě zima. O doktoru Buchtíkovi se začalo spekulovat jako o budoucím nositeli Nobelovy ceny za mír. Nevydrželo to ovšem dlouho.

Nyní již docent Buchtík se tu novinu dozvěděl na výroční konferenci klimasociologů. Dokonce kvůli ní přerušili vysílání kuchařské šou Donalda Trumpa s názvem „Make Hamburger Great Again“ na televizi Fox. Americké špionážní satelity odhalily, že Čína v Tibetu postavila stovky továren na výrobu a vypouštění CO2. A nejela v tom sama. Rusové, kteří se těšili, že budou v arktických oblastech pěstovat obilí a pohanku, nebyli rádi, že jim zase začal zamrzat permafrost, a jejich nově získaná půda se stávala opět vhodnou akorát tak pro lišejníky a soby. Čína zase s nelibostí sledovala pokles CO2, který snížil množství zeleně a výnosů jejího ovocnářství. Bez růstu CO2 a teploty se totiž v jejích severních provinciích nedalo pěstovat vše, co měli čínští kapitalisto-soudruzi v plánu na následující pětiletku. Alespoň to byl oficiální důvod. Dost možná je ale jenom štvalo, že technologie umělých lesů nebyla od Huaweie, i když na ni dělal globální kampaň Jaromír Jágr, v té době se chystající na další olympiádu.

„Zdá se, že kvantový polibek byl příliš silný a vyvolal příliš mnoho zpětných rázů,“ prohlásil docent Buchtík, který v té době už žil se svou druhou ženou, když médii proběhly informace o čínsko-ruském projektu.

Netrvalo ovšem dlouho a byl to opět Dorian Buchtík, který jako kdysi Winston Churchill, mluvící o železné oponě, přinesl světu termín první klimatická válka. Ne že by kdokoliv očekával ještě nějakou druhou, ale po zkušenosti s Velkou válkou, která se následně přejmenovala na první světovou a musela se kvůli tomu skartovat spousta učebnic a knih, se pro jistotu rozhodl nečekat od lidstva, že se poučí a že po nějaké první nepřijde druhá a třeba i třetí, a tak ji vizionářsky rovnou začal číslovat od jedničky. Jako ekolog chtěl prostě ušetřit budoucí generace zátěže spojené s výměnou učebnic.

Nějakou dobu se zdálo, že se vypouštění CO2 z východu a jeho odsávání ze západu udrží v rovnováze. Čím víc továren na CO2 Čína postavila, tím víc umělých lesů a odsávačů CO2 vybudovala Evropa. Té dokonce díky tomu rekordně rostl HDP a všichni makroekonomové si mnuli ruce. Tedy až na Václava Klause, který si nesouhlasně podtrhával a prohlásil, že kdo likviduje CO2, ten bojuje proti svobodě a demokracii.

Jenže pak se do všeho vložila Afrika. Ta za pomoci investic z USA a Evropy postavila tolik lesů na odsávání CO2, že poté, co Rusům došly peníze z ropy a omezili svůj příspěvek k vypouštění CO2 na pálení starých vojenských uniforem a oleje z nepojízdných tanků, se celý proces zvrátil a teplota klimatu začala klesat o jeden stupeň za druhým a během pár let došlo k masivnímu poklesu teploty i proti začátku industriální éry. Problém spočíval v tom, že pro Evropu to znamenalo příliš velký skok opačným směrem. Čeští vlekaři byli sice díky lyžovací sezoně trvající od září do konce května konečně spokojeni a přestali plakat v televizním zpravodajství nad nepřízněmi počasí, ale zbytku obyvatel Evropské unie se to příliš nezamlouvalo. Na rozdíl od Afričanů, kterým se zazelenaly pouště, a začali tak řešit, co s ekonomickými migranty, kteří prchali před kolabujícím zemědělstvím v Evropě.

Nyní již profesor Buchtík celou situaci raději nekomentoval. Podle zápisků jeho třetí manželky trávil v té době většinu času pálením pneumatik na nádvoří Karlovy univerzity za prozpěvování „Hoř, ohýnku, hoř, přijde na ně tchoř“.

Klimatická válka vstoupila do horké fáze. Spojená americko-čínská vojska pod velením prezidenta Donalda Trumpa III. provedla rozsáhlá bombardování všech umělých lesů a továren na odsávání CO2 v Africe, čímž sice zastavila nerovnováhu v jeho cirkulaci, ale následné požáry vytvořily takovou oblačnost po celém světě, že přišla další doba ledová. Nedostatek zásadního skleníkového plynu totiž zvýšil propustnost tepla z planety skrz atmosféru do vesmíru, a navíc oblačnost způsobila, že sluneční paprsky nepronikly dost na to, aby planetu zahřívaly. Profesor Buchtík přestal pálit pneumatiky a se svou čtvrtou ženou uspořádali konferenci, na které nadchli celý svět pro budování atomovou energií vyhřívaných skleníků a uzavřených měst za ledovou bariérou, zatímco čeští vlekaři si začali stěžovat, že lyžařská sezona je příliš dlouhá. Hned poté profesor Buchtík odešel do kláštera za Gretou Thunbergovou, aby nalezl klid v osvícení z poznání, že lidstvu není pomoci.

V té době už ale ani on, ani Greta nikoho nezajímali. Lidstvo se totiž muselo soustředit na ochranu před umělými bruntálskými srnkami, které si za tu dobu, co si jich nikdo nevšímal, vyvinuly dokonalejší umělou inteligenci a na území někdejšího Moravskoslezského kraje vyhlásily samostatné císařství.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama