Kdopak to bruslí?

Na kluzišti pod horskými velikány se zvesela bruslí, převládají dospělí. Autorem snímku je Rudolf Bruner-Dvořák, svého času exkluzivní fotograf vídeňského dvora. Švýcarské zimní středisko Saint Moritz (česky Svatý Mořic) navštívil proto, aby dokumentoval rekreační pobyt následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d`Este. Na snímku můžeme vidět jeho dvě děti – nejstarší Žofii a jejího bratra, jímž je zřejmě o rok mladší Maxmilián.

Kdo by se snad domníval, že chlapce vede za ruku sám tatínek a budoucí císař, je na omylu: s dětmi bruslí některý z členů následníkova doprovodu. Originálem je skleněná deska stereonegativu, jejíž jedno obrazové pole má velikost 80 x 88 mm. I při zvětšení na velmi dobrém skeneru není při zrnu obličej muže bohužel úplně zřejmý. Komu následník trůnu svěřil děti k projížďce po ledové ploše, zůstává proto tajemstvím.

Zřejmě první rytina s bruslařskou tématikou pochází z konce 15. století. Znázorňuje nizozemskou světici a patronku bruslařů svatou Lidwinu, která v patnácti letech upadla při bruslení na led, zlomila si žebro a ochrnula. Historických zmínek lze dohledat více: rakousko-uherský císař Rudolf II. prý roku 1610 uspořádal na svém dvoře karneval na ledě. Britská královna Viktorie blíže poznala svého budoucího chotě Alberta při společném bruslení…

V roce 1908 se krasobruslení poprvé představilo na olympijských hrách. Zajímavostí je, že šlo o letní olympiádu v Londýně, respektive o její druhou část, takzvané Podzimní hry, kam byl zařazen také box a některé kolektivní sporty. Stejně tomu bylo na letní olympiádě v Antverpách v roce 1920, zimní olympiáda se poprvé konala v roce 1924. Jejím dějištěm bylo francouzské Chamonix, v roce 1928 následoval Svatý Mořic.