Tajemství Jiřího Drahoše. Patenty, vyplacené dotace a sporné výsledky

Jaké jsou skutečné výsledky vědecké práce profesora Jiřího Drahoše, jenž byl dlouholetým funkcionářem Akademie věd? Neúspěšný kandidát na prezidenta a nynější kandidát do Senátu je spojen s několika pozoruhodnými patenty. Na základě jednoho se například měla stavět linka na recyklaci PET lahví: není z ní nic, dotace na ni však udělena byla.

Cesta do polského Mezilesí ležícího u hranic s Českou republikou je romantická, ne-li dobrodružná. Lesy, srnky a objížďky, po letní bouřce jsou na silnici popadané větve. Ani ne třítisícové Mezilesí se nachází v jižním cípu Kladska – to je ten největší zub na mapě Česka mezi Orlickými horami a Králickým Sněžníkem vedle Jeseníků.

Jedu se na vlastní oči přesvědčit o jednom z úspěchů špičkové české vědy. Již třetím rokem by zde měla fungovat továrna na totální recyklaci PET lahví. Z jedné strany najede kamion se špinavými PET lahvemi, z druhé strany odjede cisterna s čistými chemikáliemi pro výrobu nových „petek“. Mezi kamionem a cisternou měl běžet vynález z české Akademie věd, jenž to umožňuje.

Prodej vynálezu společnosti NRT Polska oznámil v dubnu 2014 přímo Jiří Drahoš, tehdy předseda Akademie věd České republiky (AV ČR) a jeden z pětice autorů podepsaných pod vynálezem. „Unikátní technologie produkuje materiál, jenž se může znovu využít pro zdravotně nezávadnou výrobu plastů, například v potravinářství,“ uvedl tehdy s tím, že se „ukázkově propojil základní výzkum s aplikovaným i průmyslovou výrobou“.

Domovský ústav Jiřího Drahoše, Ústav chemických procesů AV ČR, vyhlásil, že firma NRT Polska ve spolupráci s ústavem v roce 2013 „dokončila testování technologie v poloprovozním měřítku“ a podepsala smlouvu o koupi patentu. Stavba závodu celkem za čtvrt miliardy měla začít v roce 2014, hotovo mělo být o rok později.

V Mezilesí z toho byla docela sláva. Jde o zastrčený kout Polska, práci tady neměl každý třetí. V takové chvíli je český investor s know-how přímo z Akademie věd a slibující práci požehnáním. „V první fázi plánujeme zaměstnat patnáct až dvacet lidí, později rozšíříme počet pracovních míst na čtyřicet,“ sliboval lokálnímu zpravodaji v roce 2014 Karel Trávníček, zástupce investora. Se stomilionovou veřejnou dotací na „první komerční využití vynálezu“ měla do konce roku 2015 vzniknout továrna polykající deset tisíc tun petek ročně a přeměňující je na panenské suroviny.

Podpořte Reportér sdílením článku