Nepravomocně osvobozený doživotně?

O české spravedlnosti, která dokáže někoho odsoudit, aniž by ho odsoudila.

Soudní kalvárie PhDr. Sedláčka & Ing. Matouška & Mgr. Rybkové, kterou Reportér sledoval v číslech 5, 9, 11 a 13, pokračuje. Stát, jejž v kauze údajné zpronevěry peněz ministerstva zahraničí, vyšetřené kpt. Ing. Divincovou & pplk. Mgr. Roháčkovou, dosud zastupovali Mgr. Fialová & Mgr. Krunková & Mgr. Lelek & Mgr. Maršálek & Mgr. Pokorná & Mgr. Valsamis, se potřetí odvolal, takže tři už třikrát „nepravomocně osvobození“ zažijí přinejmenším patnácté stání u městského soudu a šestnácté u soudu první stolice a po nich snad i další – přesto, že samo zamini, okradené podle tvrzení už šesti žalobců o víc jak milion korun, dávno prohlásilo, že mu vůbec žádná škoda nevznikla, pročež svou účast v procesu stahuje.

Působí to jako tvrdošíjný pokus vymoci od soudů pro obžalované alespoň podmínku, aby se policie a zastupitelství nemusely bát, že je za nekončící obžalobu na základě podezřele anonymního udání stihne odpovídající postih. Pro obžalované ale ty hrátky na spravedlnost znamenají ztrátu dalšího, už pátého roku důstojného života; pro Milana Sedláčka dál maří oprávněný návrat do funkce velvyslance, z níž byl potupně odvolán brzy po své akreditaci v Thajsku.

Hrozba pro všechny občany se rýsuje v tom, že státní zástupci se mohou takhle odvolávat do svého penzionování, a věčně obžalovávaní budou muset chodit k soudům možná do smrti.

Odborníci mlčí, takže laik se ptá, není-li pan vrchní státní zástupce Zeman oprávněn, či dokonce povinen prozkoumat, kdo komu a proč tenhle úkol zadal…