Krušný život indického řidiče

Martin Jaroš

Hinduismus a umění vjezdu do křižovatky.

Manželka má nejjasnější neřídí auto, a tak má indického řidiče Binoda. Binod je milý chlapík, ale velký hinduista. Což znamená, že se do křižovatky vrhá se sebedůvěrou člověka, který ví, že když to tentokrát nevyjde, tak se prostě znovuzrodí. Už jsem mu říkal, že moje paní a děti na reinkarnaci pod semaforem nevěří a že má ubrat, ale on se jen směje.

Binod se někdy ptá na Česko. „Máte tam tygry?“ – „Ne,“ říkáme my. „A slony máte?“ – „Ne, slony v Česku nemáme.“ – „A kokosové palmy?“ – „Ne, Binode, palmy vůbec nemáme.“ – „Tak co tam máte?“ ptá se Binod. Byl jsem v pokušení říct, že civilizaci, ale místo toho jsem řekl jablka. „To je dobře, jablka jsou chutná,“ řekl Binod.

Binoda trápí jedna věc – jakou mu rodiče najdou nevěstu. „Já jsem tlustý, já žádnou pěknou nedostanu,“ říkal. Záviděl kamarádovi Ašrafovi, který je hezoun, a tak získá hezčí holku. Chlapi každý rok jezdí na dva týdny domů a během toho jim rodiče představí vybrané dívky. Když to klapne, při další návštěvě je svatba.

A teď co? Velké neštěstí. Hezoun Ašraf měl nabrnknutou krasavici, už jí pár měsíců posílal dárky, ale náhle ji soused viděl s jiným. Skandál! „Ašraf na tom prodělal 4 000 riálů,“ říká škodolibě náš Binod. „To na tom nakonec budu líp.“

Jako veterán bych mu mohl říct, že náklady před svatbou jsou jen plivnutí do Stromovky. Ale mlčím. Jednak by má žena dělala c-c-c, jednak mu nechci vysvětlovat, co je Stromovka a že tam nežijou hroši…

Podpořte Reportér sdílením článku